Gastronomie patří ke klíčovým odvětvím českého hospodářství – zaměstnává desítky tisíc lidí, má zásadní vliv na turismus a zároveň vytváří prostor pro podnikání v regionech.

Podle loňské analýzy společnosti Dun & Bradstreet je sektor už dva roky v relativně dobré kondici a podniků v pohostinství rychle přibývá. Zástupci podnikatelů v odvětví ale připomínají, že tato čísla zkreslují realitu a naznačují pouze změnu skladby podniků v pohostinství.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy přibývá na úkor klasických hostinců a zejména malých venkovských hospod fast foodů a stánků s rychlým občerstvením. Zelenou mají také nové koncepty ve větších městech.  „Když se projdete po ulicích měst, rozhodně nevidíte masivní nárůst gastro podniků, jak by analýza naznačovala,“ prohlašuje Tomáš Prouza.

Ubývá zejména malých venkovských podniků, které se s problémy po zákazu kouření, covidové krizi a dvouciferné inflaci nedokázaly vyrovnat.

Hospodářská komora letos v srpnu přišla s konkrétními návrhy, které podle ní mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

Zástupci největšího zaměstnavatelského svazu v ČR připomínají, že je gastronomie dlouhodobě zatížena zbytečnou administrativou a nepružnými pravidly. Navíc se potýká špatnou reputací.

Kvintet opatření. Co gastro sektoru pomůže?

HK ČR tak představila návrh pěti konkrétních opatření, která mohou oboru ulevit, posílit jeho důvěryhodnost a zvýšit jeho atraktivitu.

Soumrak restaurací nebo oživení? Na gastro podniky doléhají opakující se krize i byrokracie

„Gastronomie nechce výjimky. Chce férové podmínky, jednoduchá pravidla a prostředí, kde poctiví lidé nebudou v nevýhodě. Naše návrhy vycházejí z reálných zkušeností provozovatelů napříč republikou,“ říká člen představenstva Hospodářské komory ČR a předseda odborné sekce pro rozvoj služeb v oblasti pohostinství Luboš Kastner.

První prioritou je pro Hospodářskou komoru odstranění zbytečné byrokracie a snížení nadměrné kontrolní zátěže, která prý podnikatelům komplikuje každodenní provoz.  Průměrný podnikatel v Česku má podle analýzy HK ČR přes 1 100 povinností a čelí mnoha zbytečným kontrolám.

„Komora navrhuje slučování agend, přehlednější pravidla a větší důraz na metodickou podporu než na postihy. Návrhy navazují na naši dlouhodobou iniciativu Byrokratický detox a na snahu výrazně podnikatelům zjednodušit orientaci ve složitých právních předpisech,“ vysvětluje Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory.

Návrhy navazují na naši dlouhodobou iniciativu Byrokratický detox a na snahu výrazně podnikatelům zjednodušit orientaci ve složitých právních předpisech

Zdeněk Zajíček, HK ČR

Takzvaný byrokratický detox HK ČR navíc získává podporu v Bruselu. Více si přečtěte v článku EHSV navrhl zavést „tabulky povinností“ do evropské legislativy.

Druhým opatřením je jasné legislativní ukotvení pravidel pro spropitné. Přestože jde o běžnou a očekávanou součást odměňování, zákony v Česku na ni stále nepamatují, připomíná HK ČR. Nová úprava by měla po vzoru podobných norem v zahraničí přinést právní jistotu pro zaměstnance i zaměstnavatele a umožnit, aby bylo spropitné oficiální součástí odměny za práci.

„Spropitné je v jiných evropských zemích oficiálním příjmem pracovníků v odvětví gastronomie, ale má nulovou sazbu daně z příjmu a nezahrnuje se do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Ale když si jdete požádat třeba o půjčku do banky, je oficiální součástí vašeho příjmu a tak dosáhnete na lepší podmínky,“ popisuje Tomáš Prouza.

Spropitné je v jiných evropských zemích oficiálním příjmem pracovníků v gastru, ale má nulovou sazbu daně z příjmu a nezahrnuje se do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Tomáš Prouza, HK ČR

Třetím bodem je větší flexibilita trhu práce – tedy úprava pravidel pro dohody o provedení práce a možnost pružněji nastavit i hlavní pracovní poměry s vědomím, že zejména mladší generace zaměstnanců požaduje od zaměstnavatelů ještě větší pružnost, než jakou nabízejí v nedávné době novelizovaná pracovněprávní pravidla. Cílem je vytvořit prostor pro moderní pracovní režimy, které budou vyhovovat jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Za čtvrté chce komora sjednotit sazby DPH na úrovni 12 % (snížená sazba) pro veškeré nealkoholické nápoje. Současné rozdělení daňových sazeb je podle zástupců Komory  nepřehledné a vytváří zbytečné rozdíly mezi jednotlivými typy provozů i služeb. Jednotná sazba má přinést jednoduchost, srozumitelnost a rovné podmínky.

Pivovarníci varují před dopady zvýšení DPH na čepované pivo a nealkoholické nápoje

„ Za nás nedává smysl mít vyšší DPH na nápoje než na potraviny. To je čistá diskriminace bez jakéhokoliv rozumného důvodu,“ dodává Tomáš Prouza.

S řešením v podobě snížení byrokracie a nadbytečných regulací souhlasí také prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „Co se týká DPH, jeho zvýšení, a zvláště zásadní nárůst u nealkoholických nápojů, bylo velkým zásahem do ekonomiky restaurací a promítlo se přímo do konečných cen spotřebitelů a tím i do změny v poptávce. Všeobecně na provozy, které jsou většinou velmi sezónní, dopadly negativně také změny v režimu zaměstnávání pracovníků na dohodu,“ dodává.

Pátý bod reflektuje probíhající veřejnou debatu o možném zavedení jednoduché digitální evidence tržeb. Pokud by stát ve spolupráci s podnikatelským sektorem přišel s moderním a uživatelsky přívětivým řešením, přispělo by to podle HK ČR k férovému podnikatelskému prostředí.

„Nechceme se vracet zpět. Chceme se dívat dopředu – s respektem k lidem, technologiím i odpovědnému podnikání. Gastronomie je každodenní součástí života milionů lidí a působí v ní tisíce drobných podnikatelů, kteří si zaslouží, aby s nimi stát jednal jako s partnery, a ne jako s podezřelými,“ uzavírá viceprezident Hospodářské komory. Navržená opatření se mohou podle Komory stát součástí politických programů pro příští volební období.

red