English version
Ztráta zaměstnání patří mezi velmi nepříjemné životní situace, která ovlivní chod celé rodiny. Pokud jde ze strany firmy o hromadné propuštění, je to o to nepříjemnější, že se jedná o několik desítek až stovek zaměstnanců zpravidla s obdobnou možností uplatnění a v jednom regionu. Jaký postup musí v případě hromadného propouštění dodržet zaměstnavatel a co čeká zaměstnance?
O hromadné propouštění se jedná, pokud
- během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí,
- ve společnosti se 101 až 300 zaměstnanci aspoň desetina zaměstnanců,
- v podniku s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí.
V loňském roce bylo hromadné propouštění řešeno také v březnu, kdy o práci přišly stovky zaměstnanců Vítkovických strojíren, nyní je téma aktuální kvůli společnosti České aerolinie, která propustí 40 až 60 zaměstnanců, a nově i kvůli sklárně Crystalite Bohemia. Ta plánuje v horizontu tří měsíců propustit asi 100 lidí.
Povinnosti zaměstnavatele
Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, k tomu říká: „Povinnosti zaměstnavatele v případě hromadného propouštění určuje zákon. A ten říká Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanec a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy.“
Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. „V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď,“ doplňuje Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.
Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí 30 dnů poté, co příslušná pobočka úřadu práce obdrží onu písemnou zprávu od zaměstnavatele. „Jinak zaměstnavatel ve vztahu k vypovědi zamětnancům postupuje standardně jako u jednotlivců,“ dodává Ilona Bartovská, konzultantka a lektorka v oblasti řízení lidských zdrojů.
Zaměstnanci mají nárok na odstupné
V případě hromadného propuštění mají pracovníci vždy nárok na odstupné. To totiž náleží v případě, že je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele některým z důvodů, na kterých nenese zaměstnanec vinu.
Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. Zaměstnanci tak mohou očekávat odstupné nejméně ve výši:
- jednonásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
Evidence na úřadu práce
Pokud zaměstnanec neváže po rozvázání pracovního poměru ihned novým zaměstnáním, měl by se obrátit na úřad práce. Evidence na úřadu práce není povinná. Hlavním důvodem, proč se ale vždy registrovat je vyřešení pojistného vztahu vůči zdravotní pojišťovně. To platí i případě, že vám nevznikne nárok na výplatu podpory nezaměstnanosti.
Zdravotní pojištění totiž musíme ze zákona platit všichni. Jedinou možností je přesunutí platby zdravotního pojištění na stát. Právě za ty, kteří jsou v evidenci úřadu práce hradí zdravotní pojištění stát. Občané, kteří se nezaregistrují na úřad práce, jsou v registru zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). V tomto případě si musí zdravotní pojištění platit sami.
Pozor na nedoplatek zdravotního pojištění
Aby nevznikl nedoplatek zdravotního pojištění, je potřeba se zaevidovat do 30 dnů od skončení zaměstnání. Nejdříve je evidence možná následující pracovní den po skončení zaměstnání. Pokud se stihnete zaevidovat do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, počítá se začátek vaší evidence hned od následujícího dne po skončení zaměstnání. To může být důležité, pokud žádáte o podporu v nezaměstnanosti.
Evidence na úřadu práce má význam ještě z jednoho hlediska, patří totiž mezi náhradní doby pojištění. Ze zákona se tak evidence na úřadu práce sice v omezeném rozsahu, ale započítává do doby pojištění pro výpočet důchodu. Doba pojištění je přitom důležitá pro výši důchodu.
Převzato z portálu e15.cz. Autor článku: Kamila Ondráčková.
