Pomocí kombinace několika technologií a vlastního softwaru zajišťuje firma doposud nechráněný vzdušný perimetr, který není pokryt kamerami ani leteckými radary.

Společnost AIRSEC využívá k detekci a zajištění dronů takzvané „tiché metody“, které nepředstavují nebezpečí pro okolí a předcházejí škodám v řádech milionů korun.

V posledních letech narůstá riziko neoprávněného vniknutí dronů do vzdušného prostoru. Zatímco bezpečnost na zemi zajišťují opatření jako ploty, kamery, osobní skenery a letecký provoz chrání protivzdušná obrana armády, v prostoru mezi se nachází takzvaný nechráněný perimetr, který je prakticky nekontrolovaný. Jak je jeho ochrana nedostatečná, ukazují současné incidenty s přelety nad kritickou infrastrukturou v Evropě.

„Právě v této zóně se v posledních letech stále častěji pohybují drony, které mohou potenciálně způsobit zranění osob, značné škody na majetku, únik citlivých informací, vyvolávat paniku a podobně. V AIRSEC proto pracujeme na tom, abychom tento perimetr pomohli dostat pod kontrolu a v případě potřeby okamžitě a bezpečně umožnili adekvátně reagovat,“ vysvětluje Marek Šoltys, jednatel společnosti AIRSEC, která zabezpečuje vládní budovy, veřejné akce a kritickou infrastrukturu.

Reakce úměrná riziku

Zástupci startupu zdůrazňují, že při neoprávněném vniknutí dronu je důležité především reagovat adekvátně a úměrně rozsahu nebezpečí – tedy mít co nejpřesnější data o tom, jaké riziko dron představuje.

„Pro ukázkový příklad můžeme jít do nedalekého Dánska, Norska a Německa, kde drony před několika dny uzavřely letiště a zmobilizovaly ozbrojené složky. V těchto případech trvalo obnovení provozu čtyři hodiny a vyžádalo si masivní nasazení bezpečnostních složek. S přesnou detekcí by přitom bylo možné situaci vyřešit výrazně rychleji a s nižšími náklady,“ upozorňuje Šoltys.

Český vědec naučil drony létat bez vrtulí. Jeho firma nyní vyrábí pro univerzity i večírky

Technologie AIRSEC se primárně soustředí na detekci a identifikaci dronů, jejich pilotů a vyhodnocování chování. Jeden ze systémů například analyzuje rádiovou komunikaci mezi dronem a ovladačem, odlišuje ji od běžné mobilní komunikace a dovede zaměřit pozici dronu i pilota. Další systémy využívají optickou a radarovou detekci, např. na drony řízené po optickém vlákně.

Bezpilotní letouny detekuje na vzdálenost několika kilometrů a rozlišuje běžný provoz od letů, které se nebezpečně blíží k vládním budovám, továrnám nebo jiným kritickým oblastem, kde riziko prudce stoupá.

Rychlost reakce má přitom zásadní vliv na ochranu kritické infrastruktury, jako jsou mezinárodní letiště, energetické uzly nebo datová centra. Zatímco současné postupy pozorování a čekání na zásah bezpečnostních složek prodlužují dobu ohrožení na dlouhé hodiny, moderní, plně automatizované systémy dokážou neoprávněný let dronu ukončit během několika vteřin nebo minut.

Evropská komise ocenila českého „lovce dronů“, který chrání kritickou infrastrukturu

„Například na velkém letišti, kde minuta provozu stojí desítky tisíc eur, se investice do těchto systémů obvykle vrátí během jedné až dvou hodin ušetřených ztrát,“ dodává Šoltys.

Obrana před drony beze střelby

Společnost AIRSEC upozorňuje, že v evropském prostředí není možné po dronech střílet kvůli vysokému riziku vedlejších škod. „Ačkoli sestřelování dronů může pro laickou veřejnost působit populárně, takové řešení je v praxi krajně nebezpečné. Výrazně přesnější je dron pomocí přesných dat lokalizovat, popsat jeho chování a zareagovat tak, aby jeho eliminace ještě nestupňovala riziko,“ dodává Šoltys.

Jakmile dojde na nutnost drony eliminovat, využije se systém „tiché metody“ jako zaměřování pozice pilota, selektivní rušení řídicí frekvence dronu (jamming) nebo kybernetické protiútoky, které převezmou nad dronem kontrolu a donutí jej přistát na konkrétním místě.

„Za 10 let svého působení v ochraně proti dronům už jsme viděli mnoho způsobů. Zatím námi nejpoužívanější je okamžitá detekce pilota ve spolupráci s bezpečnostními složkami státu. Stejně tak probíhala i úspěšná spolupráce s policií například na filmovém festivalu v Karlových Varech, dnech NATO nebo RedBull AirRace. Selektivní rušení a kybernetický útok jsou sice mnohem účinnější, avšak stále mají svá legislativní omezení a nelze je použít v každé situaci,“ komentuje produktový ředitel AIRSEC Filip Švaříček.

Redakčně upravená tisková zpráva