Hrozí hromadné rušení obchodních korporací?

Touto novelizací byl do zákona o veřejných rejstřících zaveden nový § 105a, jehož cílem je boj proti neaktivním obchodním korporacím. V jeho důsledku může dojít i ke zrušení takové obchodní korporace bez její likvidace.

Záměrem zákonodárce při přijetí této úpravy bylo „vyčištění“ veřejných rejstříků, zejména toho obchodního, od balastu obchodních korporací, jejichž existence je pouze formální, ale reálně nevykonávají žádnou ekonomickou činnost.

Závěrky jsou věc veřejná

Podle zákona má každá obchodní korporace povinnost zakládat do sbírky listin veřejného rejstříku své účetní závěrky, a to podle zákona o účetnictví nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Pokud tak obchodní korporace neučinila ani na základě výzvy rejstříkového soudu, pak jí až do konce minulého roku hrozilo „pouze“ uložení pořádkové pokuty až do výše 100 000 Kč.

Při opakovaném neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu nebo pokud nezaložení účetní závěrky do sbírky listin mohlo mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, mohl rejstříkový soud rozhodnout o zrušení obchodní korporace s likvidací. A to za předpokladu, že rejstříkový soud obchodní korporaci o těchto skutečnostech informoval a poskytl jí přiměřenou lhůtu k nápravě.

Zákonodárci přitvrdili

Obě tyto možnosti rejstříkovému soudu zůstávají i od 1. 1. 2021, avšak přidává se k nim i možnost třetí, a to zrušení obchodní korporace bez likvidace.

Předpokladem takového postupu je v první řadě to, že obchodní korporace nepředložila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku k založení do sbírky listin za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období. V takovém případě rejstříkový soud vyzve obchodní korporaci, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak jí uloží pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč. Tato výzva musí být obchodní korporaci doručena do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení.

S likvidací nebo bez

Nepodaří-li se takovou výzvu obchodní korporaci doručit (například se oprávněná osoba včas nepřihlásí do datové schránky obchodní korporace), rejstříkový soud zahájí řízení o jejím zrušení a údaj o tom zapíše do veřejného rejstříku.

Vyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že její majetek nepostačuje na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace. V opačném případě rozhodne o jejím zrušení s likvidací.

Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace však může rejstříkový soud vydat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o jejím zrušení do veřejného rejstříku. Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace (ať již s likvidací, nebo bez likvidace) nelze vydat, pokud v době rozhodování probíhá insolvenční řízení proti obchodní korporaci.

Panika není na místě, ale…

Jakkoli má tedy nová právní úprava ambici eliminovat neaktivní obchodní korporace, pak není důvod propadat panice. Nebude totiž docházet k automatickému rušení obchodních korporací jen proto, že neplní svou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Předpokladem takového postupu totiž je nejen nezakládání účetních závěrek, ale také nekontaktnost obchodní korporace v tom smyslu, že obchodní korporaci se nepodaří doručit výzvu k nápravě.

Rovněž nelze očekávat, že by v důsledku novelizace docházelo k překotné změně v přístupu rejstříkových soudů k neplnění povinností zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Rejstříkové soudy zpravidla nemají kapacitu na to, aby z vlastní iniciativy dodržování této povinnosti hlídaly. Proto k postupu předvídanému zákonem o veřejných rejstřících budou většinou přistupovat na základě podnětu třetí osoby.

Nicméně, neplnit povinnost zveřejňování účetní závěrky se nemusí vyplatit. Porušení této povinnosti je totiž rovněž přestupkem podle ustanovení § 37 odst. 1 písm. j) zákona o účetnictví, za který lze uložit pokutu do výše 3 % hodnoty aktiv.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Pavel Zuska, advokát a partner advokátní kanceláře Otidea Legal