Hyperautomatizace přinese úspory i rychlejší růst

Chybějící vyspělé řešení pro obchod a jeho navázání na další firemní systémy české firmy sráží ve světě. Snižují konkurenceschopnost a brzdí expanzi. Ve výrobním sektoru i proto čím dál tím víc rezonuje takzvaná hyperautomatizace.

Většina výrobních firem, které jsem mohl detailněji poznat, píše velmi podobný příběh. Obvykle mají zainvestováno do samotných výrobních technologií a mají vyřešené ERP systémy pro plánování a automatizování veškerých podnikových procesů. V dnešním výrazně zákaznicky orientovaném světě se ale čím dál tím jasněji ukazuje, že ani sebelepší ERP už prostě k úspěchu nestačí.

Vytuněné ERP a strádající CRM

Výrobní firmy totiž dosud (až na výjimky) úplně přehlížely CRM systémy pro řízení obchodních příležitostí a vůbec veškerých procesů na straně zákazníků. CRM typicky ve výrobní firmě buď chybí, je zastaralé, nebo s ERP systémem nekomunikuje, a to způsobuje značnou neefektivitu. Všechny tři obvyklé scénáře znamenají jediné – výrobní firmy narážejí na limity dalšího růstu a nemožnost kvalitně automatizovat.

Zatímco v jiných segmentech se do CRM systémů v posledních letech mohutně investovalo, manufacturingu trochu ujel vlak. Pokud už u nás výrobní firma nějaký CRM systém má, jde o nějaké malé lokální řešení, které ale podnik svými potřebami dávno přerostl. A to je samozřejmě špatně. V zahraničí přitom výrobní firmy v mnohem větší míře využívají komplexní CRM platformy typu Salesforce, které se dovedou přizpůsobovat velikosti a aktuálním potřebám podniku. V podstatě rostou bez limitů společně s firmou.

Cloudové prozření

Změna už ale začala i u nás. Tak jako v mnoha jiných oblastech, i zde pomohl věci uspíšit covid. Na jedné straně vzrostla potřeba flexibility veškerých firemních systémů a na straně druhé se začalo mnohem více hledět i na ekonomickou a energetickou náročnost provozu těchto systémů. Obě tyto skutečnosti se přičinily o to, že i výrobní firmy začaly být otevřenější do té doby obávanému cloudu, cloudovým ERP i CRM systémům a jejich novým možnostem.

Současná ekonomická i společenská situace však vyžaduje něco navíc. Je to efektivita, která dnes rozhoduje o úspěchu, a platí to i při snaze automatizovat. Firmy automatizovat stále chtějí, ale mnohem častěji si kladou otázky typu Jak to udělat, aby automatizace byla efektivní a přinesla úspory? Odpovědí je nový trend tzv. hyperautomatizace, která spočívá ve spojení několika dosud izolovaných automatizačních procesů použitím pokročilých technologií.

Příkladem může být využití AI za účelem ještě větší automatizace procesů, což umožňuje eliminovat datová sila a dále zlepšit efektivitu a rozhodování. Například respektovaný americký expert Nicholas Colisto z výrobní společnosti Avery Dennison říká, že jeho firma v reakci na inflaci investuje do automatizace a dalších technologií zejména s cílem zlepšit interakci se zákazníky, lépe řídit strukturu a výši nákladů a omezovat rizika: „Investujeme do programů hyperautomatizace, abychom využili všechny relevantní automatizační technologie k automatizaci procesů v rámci IT a dalších funkcí s cílem intenzivněji aktivizovat zákazníky, optimalizovat náklady a snížit rizika.“

Automatizace nesmí sedět v koutě

Hyperautomatizace reaguje na neefektivitu dílčích, osamocených projektů automatizace. Podle společnosti Deloitte sice již 53 % organizací začalo zavádět robotickou automatizaci procesů a očekává se, že v příštích dvou letech se tento podíl zvýší na 72 %, problémem však je, že mnoho případů použití automatizace je izolovaných a slouží jedinému nebo velmi omezenému účelu.

V roce 2023 proto můžeme čekat, že přední organizace přejdou ke strategičtějším celopodnikovým automatizacím. Společnost Gartner předpovídá, že do roku 2024 umožní hyperautomatizace organizacím snížit provozní náklady o 30 %. Uprostřed rostoucí ekonomické nejistoty hyperautomatizace urychlí digitální transformaci a podpoří efektivní růst.

Hyperautomatizace ve výrobní firmě

Hyperautomatizace tedy spočívá v určité reformě provozních procesů, která má za úkol tyto procesy zefektivnit a snížit tak náklady. A to je přesně to, co nyní nejvíc potřebují právě výrobní firmy, které mají podobných oddělených procesů desítky až stovky a musí je nezbytně integrovat.

Největší smysl dává hyperautomatizace ve firmách, které vyrábějí komplexní a složitější produkty nebo produkty na míru. Obecně se investice do hyperautomatizace vyplatí firmám s ročním obratem nad 300 milionů korun a také firmám s přesahem do zahraničí nebo s ambicí expandovat. To samé platí i o firmách s několika dceřinkami.

CRM jako začátek

Kde ale s hyperautomatizací začít, pokud se pro ni rozhodnu? Jak už jsem popsal v úvodu, jedním z typických problémů ve výrobních firmách je diskomunikace mezi ERP a CRM systémem. Jejich sladění může být prvním cílem.

Hyperautomatizace je ovšem velmi komplexní a náročný projekt. Obvykle trvá i několik let a vyžaduje vysoké nároky na finanční i lidské zdroje. O to důležitější je dobrá příprava celého projektu. Z tohoto důvodu jsme i v Enehanu vytvořili speciální oddělení business consultingu, které má za úkol posoudit současnou situaci firmy a doporučit nejlepší postup, vhodné produkty, způsob financování, rozdělení úkolů, navrhnout časový harmonogram a zajistit řadu dalších nezbytných úkonů.

Podobná příprava pod dozorem někoho, kdo má s transformačními a automatizačními projekty mnoholeté zkušenosti, je, řekl bych, až nutným předpokladem úspěchu. Pokud se celý projekt povede, odměnou budou nejen úspory provozních nákladů nebo větší flexibilita, ale také úplně jiný zákaznický zážitek.

Příkladů takového úspěchu zatím u nás není mnoho, ale velmi dobře se tohoto nelehkého úkolu zhostila třeba společnost Vekra, které se podařilo kromě obchodních procesů zautomatizovat například i plánování montážních výjezdů. Věřím, že podobných úspěšných hyperautomatizačních projektů bude v příštích letech v našich výrobních firmách rychle přibývat a budou tak moci obstát i v zahraniční konkurenci.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jaroslav Luc, Enehano, Senior Business Consultant