Index Exportu: Většina vývozců je pro snížení daňové zátěže práce

Český export se postupně vzpamatovává z šoku, který mu uštědřil koronavirus. Po kolosálním propadu v dubnu o více než třetinu a v květnu o necelou třetinu, předpovídá Index Exportu českému vývozu v následujících pěti měsících pozvolné oživení.

dani daniar / Shutterstock.com

Jasné je jedno. Předchozí výkony exportu se nějakou dobu opakovat nebudou. „Na loňskou rekordní výkonnost českého exportu můžeme zapomenout,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, a doplňuje: „Oživení exportu bude pozvolné a zároveň křehké. Naděje se upínají především k Německu. Tamní vláda masivně pomáhá domácí ekonomice v restartu a lze očekávat, že část této pomoci se skrz odběratelsko-dodavatelské vztahy přeleje i do Česka. Automobilová výroba v Česku bude z německého protikrizového a stimulujícího balíčku bohužel těžit v menší míře než v roce 2009, neboť všemi tolik očekávané šrotovné bylo z rozhodnutí berlínské vlády omezeno na elektromobily. Z tohoto důvodu především v automobilovém průmyslu převládá obava z dalšího vývoje.“

Vývozci čekají široké véčko

Pravidelně jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“ Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.

Dva měsíce od začátku rozvolňování proti covidových opatření české vlády hodnotí čeští exportéři současnou situaci stále negativně. Odpoutání se ode dna nějakou dobu potrvá. „Návrat k „normálu“ je postupný a k předcovidové úrovni se vrátíme nejdříve v příštím roce. Pandemií covid-19 a preventivními opatřeními vlády byla podle předchozího dubnového průzkumu zasažena nadpoloviční většina exportérů (přesně 64 %)“, doplňuje Horská.

Příznivou zprávou jsou výrazně lepší vyhlídky do budoucna. Očekávání ohledně budoucího vývoje v následujících třech měsících se přiblížily na dosah úrovní před vypuknutím pandemie, už tehdy ale nízkých. „Pokud se tato očekávání naplní, vyplní se scénář postupného oživení ekonomiky ve tvaru širokého „V“. Nicméně musíme být ve střehu a nenechat se zaskočit případně dalšími vlnami rozsáhlejšího šíření covid-19, které by opět v nějakém rozsahu omezily podnikatelskou činnost včetně exportu“, varuje Horská.

To, že je situace velmi nejistá, je možné dokumentovat na jednoduchém příkladu. Stačí, aby jeden jediný zaměstnanec s covid-19 chodil do práce, přičemž příznaky se u něj projeví až po několika dnech, a setkal se s kolegy ze svého oddělení. V důsledku následná karanténa tohoto oddělení, čítajícího například dvacet lidí, zastaví práci celého závodu, ve kterém pracují stovky zaměstnanců.

Pomohly by menší daně a nové investiční projekty

Vzhledem k závažnosti situace a výjimečné nejistotě organizátoři opět ke standardnímu šetření připojili otázky týkající se tentokrát postcovidového vývoje. Zajímal je především vývoj exportních zakázek a názor na státní pomoc při restartu ekonomiky. Průzkum přináší velmi zajímavé výsledky.

Více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 %) očekává do konce letošního roku (v průběhu následujících šesti měsíců) pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí (75 % respondentů očekávajících pokles, to odpovídá 58 % všech respondentů). Jen 23 % věří naopak v růst.

V otázce nejúčinnější pomoci státu firmám v restartu převažoval návrh na snížení daňového zatížení práce (snížení odvodů), proto který se vyjádřilo 53 % respondentů. Na druhém místě skončily investiční projekty. „Nejsou to tedy jen ekonomové, kteří volají po snížení odvodového zatížení práce, a rychlých a chytrých investicích,“ připomíná Horská.

Mezi nezařazená opatření exportéři zmínili například program Kurzarbeitu dle německého vzoru, státní zakázky či podpora online marketingu výrobců. „Exportéry tíží obavy z dalších vln nákazy a z rizika přetrhání kontaktů a vazeb „se světem“ z důvodu zrušených zahraničních cest a prestižních výstav a veletrhů,“ domnívá se Horská.

Uzákonit kurzarbeit?

Co se týká nejúčinnější pomoci, kterou by mohl stát nabídnout firmám, snížení daňového zatížení práce je již dlouholeté přání všech průmyslníků, protože v České republice je jedno z nejvyšších. Nicméně existuje pomoc, která by se vyplatila jak zaměstnavatelům, tak i státu. „Tou pomocí je kurzarbeit, který dlouhou dobu velmi účinně pomáhá zaměstnavatelům v SRN, Velké Británii, Itálii a v dalších zemích, které díky tomu získávají velkou konkurenční výhodu, kterou navíc umocňuje nepružná možnost rozvazování pracovního poměru v našem zákoníku práce.
Je bezpodmínečně nutné, aby tento prvek byl pevně zakotven do Zákona o zaměstnanosti, protože by to významně omezilo hromadné propouštění, a navíc je kurzarbeit z pohledu ekonomiky státu mnohokrát levnější, než nezaměstnanost,“ komentuje situaci Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.

Zároveň však není možné zaujímat obranné pozice pouze proti covid-19, protože další rány mohou přijít i odjinud „Brexit směřuje do varianty „no deal“, předvolební získávání voličů v Americe mohou přinést řadu populistických opatření, chladnoucí ekonomika Číny, ale i SRN nevěští nic dobrého a tvrdošíjné prosazování elektromobility v EU se dá přirovnat k sebevražedným záměrům toho nejcennějšího, co v průmyslu máme, tedy automobilového průmyslu,“ dodává Otto Daněk.

Pravidelné novinky e-mailem