Index prosperity: Přestože Česko investuje do životního prostředí téměř nejvíce, jeho stav patří mezi nejhorší v EU

O trochu více se Čechům daří v omezování produkce komunálního odpadu, kde se ve srovnání s ostatním členy EU nacházíme na 15. místě.

Česko patří mezi 5 zemí EU s nejhorším stavem životního prostředí. Vyplývá to z květnové analýzy 4. pilíře Indexu prosperity Česka. Při srovnání unijních zemí skrze 14 indikátorů se umístilo až na 23. místě z 27 zemí EU. V čele stojí Švédsko, naopak nejhorší je stav životního prostředí na Kypru. Překvapilo Německo, které se umístilo až na 16. místě.

V ČR se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, v unijním srovnání jsme tak na 15. místě. V jeho recyklaci navíc zaostáváme, znovu totiž zpracujeme jen 34 % komunálního odpadu, přičemž eurounijní průměr je 40 %. Z tohoto důvodu se Česko v tomto indikátoru umístilo na 19. místě.

Skutečnost, že znovu využijeme jen třetinu komunálního odpadu, rozporuje rozšířenou představu o tom, že je Česko přeborníkem v třídění. Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové je ale taková představa spíše mýtem: „Dlouhá léta jsme v České republice jako data za recyklaci vykazovali čísla o sběrných nádobách. To budilo dojem, že systém funguje, a to i přesto, že se například na dotřiďovacích linkách využila jen třetina vysbíraných plastů.”

V omezování produkce skleníkových plynů je ČR třetí nejhorší v EU

Česká republika rovněž výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. Ročně se jich u nás emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což odpovídá třetímu nejhoršímu výsledku v EU.

Jak vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová, emise se liší dle jednotlivých sektorů: „Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kg ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU. To je dáno způsobem výroby tepla, v Česku totiž za zhruba polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje. Lépe si stojíme v emisích z dopravy, které jsou za Česko pod evropským průměrem. V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU.”

Solární panely, nákupy bez obalu, zateplení domů. Anketa zjistila, v čem vidí Češi ekologická řešení

Českým lesům se na rozdíl od zahraničí nedaří zachytávat emise uhlíku

Kromě vlivu špatného životního prostředí na člověka lze sledovat i dopad na samotnou přírodu. Například zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba v roce 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU.

Vysoké emise se podepisují do počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší. Ročně v Česku na 100 000 obyvatel připadne 31 úmrtí kvůli špatné kvalitě vzduchu, což nás řadí na 21. místo v rámci EU. Na tomto indikátoru je zajímavý propastný rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Finsku na 100 000 obyvatel připadají 3 úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší, v Bulharsku to je 25krát více, a to 76 úmrtí.

Nejsušší půda je v Česku

Česko se v poslední době také potýká se suchem. Pokud srovnáme podíl půdy v jednotlivých zemích, které jím byly v letech 2000–2019 postižené, skončí ČR opět jako poslední v EU.

V rámci těchto projektů nacházejí uplatnění moderní technologie, které pomáhají krajinu lépe připravit na nastupující vlny sucha. „Využíváme například takzvaný internet věcí, skrze který jsme schopni propojit značný počet senzorů

umístěných v krajině, a tak sbírat velké množství dat. To nám umožňuje přesně a rychle analyzovat nejrůznější parametry nebo simulovat řešení. Digitalizace a inovace zase dokáží významně šetřit zdroje,“ uvádí manažerka udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Czech Republic Simona Dřízhalová.

Česko do životního prostředí investuje 3. nejvyšší podíl HDP. Nestačí to

Ačkoli se Česko v rámci pilíře životního prostředí v jednotlivých indikátorech umisťuje spíše na chvostu, v některých případech naopak stojí v čele EU. Podle posledních dat Eurostatu totiž dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU.

Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení životního prostředí, je zvýšení podílu bezemisních zdrojů na energetickém mixu, tedy jádra a obnovitelných zdrojů. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů by nemělo pozitivní vliv jen na životní prostředí, ale rovněž na soběstačnost a energetickou závislost Česka na dovozu. V současnosti je totiž Česko na dovozu komodit k pokrytí své energetické spotřeby závislé z 39 % procent.

„Jedná se o celkovou dovozní závislost, do které je započítán dovoz pevných fosilních paliv, ropy a zemního plynu. V případě pevných fosilních paliv činí naše dovozní závislost jen 13 %. U zemního plynu jsme na dovozu závislí z 86 %, přičemž prakticky 100 % plynu pochází z Ruska. Dovozní závislost ropy je 100% a z Ruska jí dovážíme zhruba polovinu,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Více o Indexu prosperity na Indexprosperity.cz

Rozhovor: S hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem o 4. pilíři Indexu prosperity, který monitoruje stav životního prostředí v ČR.

Česko do životního prostředí investuje 3. nejvyšší podíl HDP. Jedná se spíše o následek špatného stavu životního prostředí (a tedy snaha o „damage control“), anebo Česko opravdu dlouhodobě investuje nad rámec řešení aktuálních krátkodobých problémů?

Máme třetí nejvyšší emise skleníkových plynů v EU. Nejde ale jen o skleníkové plyny, máme vysoké emise i dalších látek a pevných částic. Já pocházím z Ostravska a z mládí si vzpomínám, jak se místní vzduch dal doslova krájet. Před listopadem 1989 byly protesty například v Teplicích a byly spojené právě se stavem životního prostředí. Když se například podíváme na očekávaný věk dožití při narození, tak ještě na začátku 70. let byl u nás podobný jako ve vyspělých ekonomikách. Nicméně před rokem 1989 byl rozdíl téměř 4 roky. V náš neprospěch. Za posledních více než třicet let došlo k výraznému zlepšení. Je to vidět i na očekávaném věku dožití při narození, který se v době před covidem posunul ze 71,7 let na 79,2 let. Rozdíl proti vyspělým ekonomikám se snížil na cca dva roky. Nicméně i přes zlepšení pořád drtivá většina lidí u nás dýchá vzduch, který převyšuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací. A tento stav není bez následků. Ročně zemře 31 lidí na 100 tisíc obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu. Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen 3 úmrtí. U nás více než 10x tolik. Má to samozřejmě ekonomické dopady. Podle odhadů OECD nás úmrtí kvůli špatné kvalitě ovzduší stojí téměř 7 % HDP. To je vysoké číslo, když si uvědomíme, že největší pokles v moderní historii zaznamenala česká ekonomiky v roce 2020, kdy poklesla o necelých 6 %.

Česko investuje do životního prostředí 3. nejvyšší podíl HDP. Jak je možné, že se v celkovém srovnání stavu životního prostředí umístilo až v poslední pětici?

Evropské data ukazují, že průmysl tvoří 20 % HDP, ale spotřebuje 40 % užitečné energie. Sektor služeb vytváří 56 % HDP a spotřebuje 13 % užitečné energie. Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 %. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie. Výroba energie u nás výrazně více spoléhá na tuhá fosilní paliva. Téměř třetina, před námi je už jen Polsko a Estonsko. Snížení energetické náročnosti ekonomiky a zároveň změna energetického mixu při této struktuře vyžaduje nadprůměrné investice desítky let.

Česko v podílu půdy dotčené suchem skončilo až na posledním místě. Skutečně je na tom Česko v suchu hůře než třeba státy jižní Evropy, které se s ním také významně potýkají?

Česko je střecha Evropy. To znamená, že veškerá voda, kterou zde nezachytíme, tak odteče. Možná vás napadne, že ji můžeme zachytávat v přehradách. Případně v rybnících a dalších vodních prvcích v krajině. Velký potenciál má samotná půda. Tedy lesnictví a zemědělství. Rostoucí teploty navíc budou zvyšovat odpařování se vody, takže sucho se může ještě zvyšovat. Musíme se naučit od zemí, které se suchem mají zkušenosti, postupy a metody, které nám je umožní zvládat.

Mimochodem, sucho způsobilo i nárůst skleníkových plynů. Zdravé lesy mají schopnost snižovat CO². Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO², ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU.

V čem je Švédsko tak výjimečné, že v Indexu skončilo s přehledem na prvním místě ve stavu životního prostředí?

Na to je velmi jednoduchá odpověď. Z obnovitelných zdrojů produkují 60 % elektřiny, dalších 31 % elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách. Jinými slovy, výroba elektřiny ve Švédsku je téměř bez emisí. Navíc má nejnižší emise z budov. K tomu přidejme zdravé lesy, které pohlcují CO². I přes tyto úspěchy ale neustále investuje přes 2 % HDP do životního prostředí.

V jaké oblasti je podle vás největší potenciál (případně, co musí udělat stát), aby Česko dosáhlo v oblasti ekologie „quick wins“ a posunulo se v blízké době v žebříčku výrazně výše?

Vyšší ceny energií a pohonných hmot povedou ke snížení spotřeby. Analýzy ukazují, že snížení teploty na termostatu, může snížit náklady na teplo o 5-7 %. V makroekonomických datech vidíme, že Češi na vysoké ceny nafty reagovaly tak, že snížili její spotřebu. V tomto ohledu ceny fungují. Vysoké ceny energií tak vedou k vyšším investicím do snížení energetické náročnosti domů. Z hlediska emisí budov jsme v současné době na 20. místě. Takže zde existuje velký prostor nejen pro snížení energetické náročnosti, ale i snížení emisí. Na prvním místě by mělo být zateplení domů, pak tepelné čerpadlo a následně fotovoltaika.

Poměrně jednoduchou odpovědí by mohlo být také urychlené zavření uhelných elektráren. Nicméně geopolitická realita ukázala, že nemůžeme spoléhat na tranzitní zdroj energie – plyn. Investice do modernizace uhelných elektráren a technologií pro zachytávání uhlíku mohou pomoci udržet si na jedné straně udržitelnou dovozní náročnost energií a na druhé straně snížit dopad na životní prostředí.

Zvýšení podílu vyrobené elektřiny v jaderných elektrárnách je během na dlouhou trať, ale ČR takový stabilní zdroj potřebuje. 

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Index prosperity ČR