Index prosperity: Tři čtvrtiny Čechů preferují bezhotovostní platby, přesto u sebe 6 z 10 Čechů nosí hotovost

Odzvonilo hotovosti? Zatím ještě ne, nicméně tři čtvrtiny Čechů již preferují bezhotovostní platby. Většina dává přednost tradiční plastové kartě. Popularitě se těší i virtuální karty v telefonech, jen nositelná elektronika nadále zaostává.

Čtvrtina Čechů najde po kapsách jen drobné a tři procenta populace hotovost nenosí vůbec. I v online prostředí jsou karty platební metodou číslo jedna, ale zkušenosti mají Češi i s QR kódy, které již využívá 74 % Čechů. Platby na kontakt, které umožňují posílat peníze jen na základě telefonního čísla příjemce, Češi příliš nevyužívají a zkušenosti s nimi má jen každý desátý.

Ilustrační fotografie | Foto: Shutterstock

Za předplatná Češi utrácí stovky korun měsíčně a čtvrtina už v minulosti zapomněla, že si předplácí službu, kterou již nepotřebuje. Průměrná cena za jedno z vybraných předplatných se přitom šplhá až k 200 korunám a mezi nejoblíbenější předplatná Čechů patří Netflix, Spotify, Voyo, ale napříkad i služba OnlyFans.

Na otázku „Jak budete platit?“ odpovídá většina Čechů jednoznačně – „Bezhotovostně kartou.“ Podle nejnovějších výsledků Indexu prosperity a finančního zdraví České spořitelny, Evropy v datech a Sociologického ústavu Akademie věd preferují platby kartou ¾ Čechů. Ačkoliv postupně roste popularita virtuálních karet v telefonech a dalších chytrých zařízeních, volbou číslo jedna nadále zůstává fyzická plastová karta. Preferuje ji 55 % Čechů. To ale neplatí u mladé generace ve věku 18-24 let. Téměř tři čtvrtiny totiž při placení využívají nejraději mobilní peněženku Apple Pay či Google Pay.

To samé platí i při nakupování v zahraničí, kde si Češi rovněž nejčastěji volí platby kartou, a to dokonce i před platbami hotovostí v měně země, kterou navštěvují. „Placení kartou představuje pro klienty především větší pohodlí. Platba probíhá snadno a rychle, zároveň lidé nemusí hledat drobné a přepočítávat hotovost. Svoji roli ale hraje i bezpečnost,“ říká Monika Hrubá, která odpovídá za strategii finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny.

Proklikejte si interaktivní graf Jak Češi platí v obchodech

A dodává: „V případě ztráty lze platební kartu jednoduše zablokovat nebo snížit limit pro placení na nulu, zatímco odcizenou hotovost již zpravidla neuvidíme. Placení kartou navíc pomáhá i se zlepšováním finančního zdraví. V mobilní aplikaci jsou přehledně vidět všechny výdaje, dají se jednoduše kategorizovat a zároveň lidé mohou při nákupech využívat spoustu výhod, jako například slevové nebo věrnostní programy. Mobilní aplikace pomůže i v případě, že nastane problém s dodáním zboží nebo služby. Naši klienti mohou na pár kliků požádat o pomoc s řešením reklamace a my to pro ně celé zprocesujeme.“

V bezhotovostních platbách jsou nejlepší Finové

Mezi evropskými zeměmi existují velké rozdíly v platebním chování obyvatel při nákupu zboží nebo služeb, jak ukazuje výzkum platebních postojů spotřebitelů v eurozóně, který provedla Evropská centrální banka v roce 2022.

„Tato data sice nezahrnují Česko, nicméně do určité míry naznačují, že Češi se svou preferencí používání platebních karet řadí nad evropský průměr. Za celou eurozónu dosahovaly platby kartou v průměru 34 % všech nákupních transakcí spotřebitelů. Zatímco ve Finsku, Nizozemsku a Lucembursku převažuje preference bezhotovostních plateb, například na Maltě, ve Slovinsku nebo Rakousku je velká převaha hotovostních transakcí,“ upřesňuje Kamila FIalová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ilustrační fotografie

Platba kartou je široký pojem, a pokud si mají Češi vybrat specifický druh platby kartou, v 55 % případů preferují právě standardní plastovou kartu. „Kartu uloženou v telefonu oproti tomu volí 36 % respondentů, na chytré hodinky se spolehnou necelá 3 % Čechů a platby pomocí prstenů či náramků pak volí méně než procento Čechů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, šéfredaktor Evropy v datech.

Zatímco využívání takzvaných „wearables“, tedy nositelné elektroniky, zůstává v jednotkách procent napříč většinou demografických skupin, u karet nahraných v telefonu je zřejmý rozdíl mezi generacemi. S přibývajícím věkem preference plateb skrz telefon klesá, ale i u starších však nadále převládají platby kartou nad hotovostí.

Hotovost vůbec nenosí 3 % Čechů, většina se snaží mít u sebe alespoň několik set korun

Preferování bezhotovostních plateb se podepisuje i na tom, kolik peněz Češi nosí po kapsách nebo v peněžence. „Celkem 58 % Čechů má v hotovosti maximálně několik stovek korun a čtvrtina nosí jen drobné. Pouze 3 % respondentů prozradila, že s sebou nenosí žádnou hotovost a 8 % si vybírá bankovky pouze na konkrétní místa, kde ví, že bez hotovosti nepochodí,“ upřesňuje Odstrčil.

„Určitě ale platí, že je užitečné mít u sebe nějakou hotovost. Pořád jsou totiž místa, kde bezhotovostní platby nepřijímají – trhy, stánky, ale i menší obchody nebo restaurace,” doplňuje Monika Hrubá.

Proklikejte si interaktivní graf Hotovost vs. bezhotovost

Právě oslabování důležitosti hotovosti s největší pravděpodobností patří mezi důvody, proč si 71 % Čechů myslí, že by obchodníci měli mít povinnost přijímat platby kartou, stejně jako je tomu v současnosti u hotovosti. Ještě zajímavější je pak fakt, že by se podle čtvrtiny Čechů povinnost přijímat hotovost měla zrušit.

Platební karty hrají prim i v online prostředí

Celkem 60 % Čechů preferuje platby kartou i v online obchodech. Jde o volbu číslo jedna, a to s velkým náskokem. Na druhém místě se totiž umístil bankovní převod jen s 12 %. S rostoucím věkem respondentů však popularita online plateb klesá, a ačkoliv zůstává na prvním místě, na jejich úkor posilují nejen bankovní převody, ale i platby na dobírku.

Co se týče online plateb, upřednostňují Češi bezpečnost před pohodlím. Především kvůli ní si téměř ⅔ Čechů v e-shopech neukládají své platební informace. Nejčastěji se bojí toho, že by e-shop mohl být napaden hackerem, ale 40 % Čechů se obává i toho, že by mohla být data zneužita i samotným obchodníkem. Nejbezpečnější alternativou je podle Moniky Hrubé využití jednorázových virtuálních karet.

„Jsou to ideální karty pro placení na internetu. Po zaplacení nebo nejpozději do 60 minut se samy zruší a nikdo další už je nemůže použít,” vysvětluje Monika Hrubá z České spořitelny.

Na QR kódy si už Češi zvykli, platby na kontakt zatím nevyužívají

Pokud jde o alternativní způsoby plateb, potrpí si Češi na načítání QR kódů. V minulosti tuto možnost využily ¾ Čechů a jen 4 % Čechů se s tímto pojmem nesetkala. Diametrálně odlišné je pak využívání takzvané platby na kontakt, kdy platícímu stačí k zaslání peněz znát pouze telefonní číslo příjemce. Jedinou překážkou je pak to, zda má příjemce službu rovněž aktivovanou. Jde o službu, kterou české banky spustily teprve na podzim loňského roku a zatím s ní má zkušenost jen 11 % Čechů (využívají ji především mladí). Až 18 % o ní dosud ani neslyšelo.

Ilustrační fotografie

„Od spuštění služby Platby na kontakt se pro její využívání zaregistrovalo necelých 115 tisíc klientů České spořitelny, nicméně v posledních třiceti dnech ji aktivně využilo jen okolo 32 tisíc z nich,“ upřesňuje Monika Hrubá.

Jedním z důvodů, proč si služba mezi Čechy prozatím nenašla takovou oblibu, jsou podle ní QR kódy, které lze jednoduše vytvořit a sdílet skrze mobilní bankovní aplikaci. „Naprostá většina plateb už dnes probíhá okamžitě, a tak se dá hned v mobilu zkontrolovat, jestli platby v pořádku dorazila,“ poznamenává Hrubá.

Čtvrtina předplatitelů v minulosti zapomněla, že si předplácí nějakou službu

Některé specifické služby od svých klientů vyžadují úplně jiný druh placení – automaticky obnovované předplatné. Takovým způsobem fungují nejen streamovací platformy s hudebním či video obsahem, jako je Spotify, Netflix, Apple TV či tuzemské Voyo, ale například i herní předplatná jako Xbox Game Pass či PlayStation®Plus. 

„Při rešerši jsme se zaměřili na 21 různých poskytovatelů online služeb zaměřených na zábavu, která fungují na bázi předplatného. V případě, že by někdo využíval nejmenší možné individuální balíčky každé z těchto služeb, měsíčně by za ně teoreticky zaplatil přes 3,8 tisíce korun,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil a doplňuje, že si většina lidí předplácí nižší jednotky služeb a že Češi navíc často využívají sdílené přístupy či výhodné balíčky. 

To potvrzuje i David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny: „Z údajů o kartových transakcích našich klientů vidíme, že nejčastěji si Češi letos v srpnu předpláceli streamovací služby jako Netflix a Spotify, české Voyo, televizi Skylink, ale i přístup do platformy OnlyFans. Pokud klient například platí za předplatné Netflixu, Spotify, Disney+ a poslouchá podcast na Herohero, utratí měsíčně téměř 900 korun,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Proklikejte si interaktivní graf Předplacené služby

Taková předplatná využívá podle zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví celkem 63 % Čechů. Pravděpodobnost využívání online předplatného roste s příjmem, vzděláním a pracovní aktivitou členů. Kromě toho na něj mají vliv i věk a přítomnost dětí – mladší lidé a domácnosti s dětmi mají předplatné častěji.

Ačkoliv má většina Čechů dle svého soudu dobrý přehled o tom, kolik služeb si předplácí, víc než čtvrtina předplatitelů se přiznala k tomu, že v minulosti zaplatili za službu, na kterou zapomněli a kterou už využívat nechtěli. Pokud včas nezareagují a nepožádají o vrácení peněz, mohou běžně přijít o zhruba 180 Kč měsíčně na jediném předplatném.

Bankovní aplikace chrání finanční zdraví

Právě přehršel předplatných a neznalost jejich počtu může v krajním případě vést k nedostatku finančních prostředků i poklesu finančního zdraví. Pomoc nabízí i bankovní aplikace: „Klientům už dnes v mobilní aplikaci George nabízíme celou řadu tipů pro zlepšování finančního zdraví. Upozorníme je například, pokud v krátké době zaplatili u stejného obchodníka dvě a více transakcí se stejnou částkou. Stejně tak jim dáme vědět, když se najednou zvýší částka, kterou standardně platí za předplatné,” doplňuje Monika Hrubá. 

Zapomínání na aktivní předplatná, není typické pro žádnou konkrétní skupinu. „Jediným faktorem, který se v tomto případě významně projevil, je věk – zapomenout na předplatné je častější mezi mladými lidmi do 29 let. Jinak se ale zdá, že zapomnětlivost závisí spíše na osobnostních rysech a dalších individuálních okolnostech, než na takových faktorech jako je vzdělání, příjem nebo složení domácnosti,“ doplňuje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu.

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Evropa v datech

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Analýzy a statistiky
• Oblasti podnikání: Maloobchod | Obchod

Doporučujeme