Příležitosti pro české firmy v těchto i dalších perspektivních oblastech prozkoumala doprovodná podnikatelská mise vicepremiéra Karla Havlíčka. Do roku 2029 chce indická vláda zvýšit roční hodnotu obranné výroby přibližně na 31,6 miliardy USD a obranného vývozu na zhruba 5,3 miliardy USD.

Rychlý růst odráží zásadní proměnu indického přístupu k obrannému průmyslu. Indie již nechce vystupovat pouze jako jeden z největších světových odběratelů vojenské techniky, ale usiluje o vybudování vlastní výrobní a technologické základny schopné uspokojovat domácí poptávku a postupně se prosazovat také na zahraničních trzích.

ExportMag.cz: Firmy v letecké a kosmickém průmyslu spojily síly v exportní alianci

Klíčovým centrem indického leteckého a obranného průmyslu zůstává Bengalúr, hlavní město svazového státu Karnátaka. Podle místních údajů se v Karnátace nachází čtvrtina indického leteckého a kosmického průmyslu, vyrábí se zde 67 procent letadel a vrtulníků určených pro indické ozbrojené složky a ze státu pochází přibližně 65 procent indického vývozu v oblasti letectví. Region disponuje více než dvěma tisíci malými a středními podniky schopnými zajišťovat specializovanou subdodavatelskou výrobu.

V září 2026 schválila vláda Karnátaky Aerospace Policy na období 2026 až 2031, která má přilákat investice ve výši 6,3 miliardy USD a vytvořit 60 tisíc pracovních míst. Vedle letecké a obranné výroby se zaměřuje na drony, avioniku, kosmické technologie a rozšiřování průmyslových kapacit i mimo samotný Bengalúr.

Pro české společnosti tak region nabízí kombinaci tradičních státních obranných podniků, výzkumných institucí, soukromých výrobců, technologických startupů a rozsáhlé základny subdodavatelů. Výhodou je rovněž propojení leteckého průmyslu se silným sektorem informačních technologií, elektroniky, umělé inteligence a přesného strojírenství.

Maháráštra propojuje výrobu, vývoj i logistiku

Významné postavení má rovněž západoindický stát Maháráštra, kde se kolem Mumbaí, Púne, Násiku a Nágpuru vytvořil rozsáhlý pás obranných, leteckých a strojírenských kapacit, někdy označovaný jako Maharashtra Defence Belt. Jednotlivá centra disponují kapacitami v oblasti letecké výroby, vojenských vozidel, raketových technologií, munice, přesného strojírenství, výzkumu, testování a údržby.

Maháráštra se podle státní investiční agentury podílí přibližně z 30 procent na indické výrobě zbraní a munice a z 21 procent na produkci letadel, lodí, člunů a souvisejících zařízení. V Násiku působí mimo jiné Hindustan Aeronautics Limited, v Nágpuru mají výrobní aktivity společnosti Boeing, Tata Advanced Systems, Solar Industries a BrahMos Aerospace. Púne je významným centrem obranného výzkumu, automobilového průmyslu a těžkého strojírenství, kde působí například společnosti Larsen & Toubro, Tata Motors, Bharat Forge a Mahindra.

Mise vicepremiéra Havlíčka

Možnosti spolupráce v leteckém a obranném průmyslu patřily mezi témata doprovodné podnikatelské mise českého vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka do Indie. Podnikatelskou část mise organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR a mise byla podpořena v rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED. Delegace kromě Dillí navštívila i Bengalúr a Mumbaí, kde se uskutečnila podnikatelská fóra, bilaterální jednání a návštěvy významných indických společností.

České firmy podepsaly v Indii nové dohody v dopravě, energetice a průmyslu

V Bengalúru delegace navštívila společnost Gopalan Aerospace India, která se zaměřuje na přesné obrábění, letecké konstrukce, kompozity, těžké strojírenství a bezpilotní prostředky. Za účasti vicepremiéra Havlíčka byla podepsána tři memoranda o spolupráci mezi českými firmami a společností Gopalan. Zástupci českých firem měli rovněž možnost jednat v Mumbaí s vedením konglomerátu Hinduja, který se prostřednictvím automobilky Ashok Leyland řadí mezi přední výrobce speciálních vozidel pro ozbrojené síly a plánuje rozšířit své aktivity také do oblasti dronů.

Jednání s těmito partnery ukázala, že české firmy mohou v Indii nabídnout nejen hotové výrobky, ale především technologie a know-how využitelné při společném vývoji a výrobě. Uplatnění mohou nalézt například pohonné jednotky pro UAV, pasivní sledovací systémy, protidronová ochrana, zabezpečená komunikace nebo technologie pro řízení letového provozu. Perspektivní jsou rovněž cvičné a víceúčelové letouny, přesné strojírenství, pokročilé materiály a řešení pro údržbu a modernizaci letecké techniky.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Mumbaí (Indie). Autor: Maroš Guoth, ekonomický diplomat.