Návrh bude ve své finální rozšířené verzi schválen dolní komorou parlamentu. Ta se v novém složení sejde nejdříve po letošních volbách do Sněmovny lidu (Lok Sabha) v dubnu nebo květnu 2024. I přesto prozatímní rozpočet nabízí zásadní pohled do vládních priorit a plánů výdajů, a lze očekávat, že parametry prozatímního rozpočtu budou obdobné, jako toho finálního.
Indická vláda plánuje v letošním finančním roce konsolidovat veřejné finance a pokračovat ve snižování deficitu veřejného rozpočtu. Ten by měl dosáhnout 5,1 % ve finančním roce 2024/25 s výhledem dalšího snižování v následujícím finančním roce. Důvodem je konzervativní fiskální politika, ale také mírné zvýšení příjmů z daní a celkové dobré tempo růstu indické ekonomiky.
ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?
Investice do infrastruktury
Dobrou zprávou pro modernizaci indické ekonomiky a příležitostí pro soukromý sektor je také deklarace navýšení kapitálových výdajů o 11,1 % oproti minulému finančnímu roku na zhruba 134 miliard USD odpovídajícím asi 3,4 % HDP. Plnění tohoto cíle však závisí na ochotě centrální vlády i jednotlivých států dokončovat strategické infrastrukturní projekty. V minulém finančním roce vláda nesplnila svůj cíl kapitálových výdajů především kvůli zaujatosti státními volbami a pozastavením některých projektů výstavby silnic a dálnic.
Důsledný tlak centrální vlády na kapitálové výdaje nicméně vytváří stimul pro dokončování důležitých infrastrukturních projektů, které by měly být uvedeny do provozu během tohoto finančního roku. Jsou to především dálnice Dillí-Mumbaj a Bengalúr-Čennai, mezinárodní letiště Navi Mumbaj, mezinárodní letiště Noida a projekt pobřežní silnice v Bombaji. Další významné kapitálové výdaje zahrnují sektory obrany, železnic a telekomunikací. Vláda má v úmyslu umožnit participaci soukromých investorů či financování v rámci projektů PPP (public-private partnership), kde vznikne prostor i pro zapojení českých firem v pozici subdodavatelů.
Privatizační plány, pobídky pro výrobu
Současná vláda se chystá v letošním finančním roce pokračovat v deklarované privatizaci indických státních podniků. Privatizační plány se týkají ocelářské společnosti NMDC Steel, největší indické přepravní společnosti Shipping Corporation of India a největší indické společnosti na těžbu a zpracování zinku Hindustan Zinc Limited a jsou v plánu pro tento rok, ale naráží na utlumený zájem investorů, nedokončené úpravy pravidel pro zahraniční investice a geopolitickou nejistotu.
Finální rozpočet bude schválen nejdříve v polovině letošního roku. Očekává se však, že kromě bližšího definování alokace kapitálových výdajů dojde k rozšíření sektorů (ze současných čtrnácti) pro pobídky vázané na výrobu, které umožňují stimulovat domácí výrobu v Indii, jako jsou například výroba čipů, biotechnologie, pokročilá chemie, čistá a zelená energie, vesmírné technologie, automobilový průmysl a další.
Vodíková mise
Vláda také deklarovala zvýšené výdaje na podporu udržitelných zdrojů energie, především solární zdroje pro domácnosti, a také navýšení výdajů na National Green Hydrogen Mission (program na podporu produkce zeleného vodíku v Indii). Indie tímto cílí na větší nezávislost na importu fosilních zdrojů stejně jako závazek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070.
Velvyslanectví ČR v Dillí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR chystá ve dnech 18.–21. března 2024 incomingovou vodíkovou misi, které se zúčastní významné indické firmy zabývající se produkcí vodíku. Mise má za cíl prozkoumat možnosti komerční a výzkumné spolupráce v této oblasti mezi českou a indickou stranou.