English version
V rozhovoru s Ivanem Kameníkem, ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v indickém Bengalúru se také dozvíte, jaké nabízí perspektivy pro české exportéry nebo co je nezbytné pro to, abyste v zemi mohli úspěšně obchodovat.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:30 – Vliv koronavirové pandemie na (nejen) obchodní život v Indii
- 02:25 – Současný stav ekonomiky
- 04:45 – Indické reformy
- 06:40 – Proč zatím nebyla podepsaná komplexní dohoda mezi EU a Indií
- 08:45 – Projekt Make in India má zemi proměnit v globálního lídra
- 12:20 – Jak významné je riziko odcizení know-how
- 13:25 – Perspektivní obory pro české exportéry
- 16:35 – Jak v Indii úspěšně rozjet byznys
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Indii na počátku letošního jara postihla druhá vlna koronaviru a ve velmi významném rozsahu ovlivnila veškerý socioekonomický pohyb ve společnosti. Došlo také k lockdownu, tzn. uzavření státu i jednotlivých svazových států. Situace měla pochopitelně dopad na ekonomiku. V současné době se situace již lepší.
Na konci roku 2020 to vypadalo, že se Indie s koronavirovou epidemií vyrovnala velice úspěšně. Velice rychle reagovala na situaci a snažila se v závěru loňského roku o rozvolnění především v kontinuitě fungování průmyslu a celé ekonomiky. Počítala s tím, že předpokládaný růst kolem 8 procent klesne na růst kolem 5,5 procent.
Indická vláda udělala celou řadu opatření, která měla zemi přinést oživení, aby v roce 2021 opět dosáhla růstu minimálně 7,5 procent. „Bohužel zřejmě tento růst nebude díky druhé vlně naplněn. Nicméně informace jsou, že růst dosáhne více než 5 procent,“ říká Ivan Kameník.
Vliv na evropské, potažmo české, exportéry má fakt, že se zatím nepodařilo uzavřít komplexní dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indii. „Nevůle ze strany Indie podepsat vzájemnou dohodu má určitě velký význam, protože došlo i k ukončení některých dílčích smluv mezi jednotlivými státy, především evropskými. To má samozřejmě na podnikatelské a investiční prostředí vliv. Nicméně Indie prohlásila, že k této dohodě dospěje, ale na základě určité tradice a zkušenosti nechce být nucena k okamžitému podpisu. To je pro Indii typické, že trošku váhá a očekává, myslím si, i lepší nabídky ze strany partnera,“ dodává Ivan Kameník.
Příležitosti pro české exportéry
Ačkoliv se Indie pořád pohybuje na hraně mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, české firmy se zde budou potýkat s domácí i zahraniční konkurencí. Poptávka je zejména po unikátních výrobcích, které mají velkou šanci.
„Já bych určitě pozval výrobce zdravotnického materiálu, zdravotnických zařízení a technologií, protože s rostoucí střední vrstvou roste zájem o zdravotní péči, což generuje velkou poptávku po zdravotních službách, zařízeních a zboží. Nicméně pořád je důležité si uvědomit, že na indickém trhu opravdu mohou uspět jenom špičkové firmy,“ zmiňuje Ivan Kameník.
„Dalším perspektivním oborem jsou potravinářské technologie. Rostoucí střední vrstva vyžaduje potraviny vysoké hodnoty, ale zároveň dobře zabalené a dobře prodávatelné na trhu. Dále mohou určitě uspět firmy z oblasti leteckého průmyslu, protože Indie v rámci obranného, ale i civilního letectví poptává celou řadu technologií i výrobků,“ dodává Ivan Kameník.
Agentura CzechTrade nabízí službu Ověření zájmu o výrobek nebo produkt, díky které si může firma ověřit svou šanci na trhu. „Na začátku radím zájemcům o indický trh, abychom provedli vzájemné setkání a rozhovor a vyhodnotili jejich možnosti na trhu na základě základních informací. Ještě předtím, než docílí inkubátoru, jim pomáháme s podnikatelským plánem. Radíme jim a v podstatě je doprovázíme při evaluaci jejich podnikatelského plánu na místní podmínky,“ říká Ivan Kameník.
Pro malé a střední firmy, které mají unikátní výrobek nebo výrobek s přidanou hodnotou, je důležité najít vhodného partnera, protože působit na trhu sám často přináší problémy nebo časové zdržení. Agenura CzechTrade proto doporučuje vyhledat vhodného partnera a zabránit nějakému zklamání, se kterým se podnikatelé určitě setkají. „Právě třeba volba nevhodného nebo málo efektivního partnera je často kamenem úrazu při vstupu na indický trh,“ uzavírá Ivan Kameník.
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Ivanem Kameníkem
Martin Zika: Ve studiu dnes vítám pana Ivana Kameníka, ředitele zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v indickém Bengalúru. Naším tématem bude aktuální situace a podmínky pro obchod v Indii. Pane Kameníku, dobrý den.
Ivan Kameník: Dobrý den.
MZ: Řekněte nám, prosím, na úvod, jak to dnes v Indii vypadá? Jak koronavirová pandemie ovlivnila běžný život, obchod atd.
IK: Indii na počátku letošního jara postihla druhá vlna, zřejmě způsobená místní mutací viru covid-19 a poměrně překvapivě a ve velmi významném rozsahu, který ovlivnil veškerý socioekonomický pohyb ve společnosti. Došlo také k lockdownu, tzn. uzavření státu i jednotlivých svazových států. Pochopitelně s ekonomickým důsledkem: zastavení výroby a u provozu pouze nezbytných provozů, jako jsou potravinářské a zdravotní služby, na dobu několika týdnů. V současné době se situace již lepší a zaznamenáváme významné snížení počtu infikovaných osob, takže trend je pozitivní.
MZ: Jaký dopad to mělo na stav ekonomiky, k tomu se dostaneme. Zajímalo by mě, jestli je v tuhle chvíli vůbec možné, aby čeští exportéři vyjeli do Indie za obchodem?
IK: Podle aktuálních informací dnes, v polovině července, je Indie z pohledu z Ministerstva zdravotnictví České republiky zemí, kam se nedoporučuje cestovat. Nicméně ještě donedávna platil úplný zákaz vstupu na indické území pro české občany, tudíž i podnikatele. Podnikatelé, kteří tam však mají provozy, mohli žádat o výjimku pro vstup do Indie tak, aby mohli kontrolovat své podnikání.
MZ: Podívejme se teď na stav ekonomiky, což jsme zmiňovali v loňském roce. Pokud vím, tam došlo k pro významnému propadu HDP za dlouhá desetiletí. Nicméně na letošek je plánovaný nárůst. Jak se ta situace vyvíjí?
IK: Musím se vrátit asi do konce roku 2020, kdy se Indie domnívala, že se s koronavirovou epidemií vyrovnala velice úspěšně, což se samozřejmě v březnu ukázalo jako naprosto opačné. Indie velice rychle reagovala na situaci a snažila se v závěru loňského roku o rozvolnění především v kontinuitě fungování průmyslu a celé ekonomiky. Počítala s tím, že předpokládaný růst kolem 8 procent klesne na růst kolem 5,5 procent.
Nicméně vláda udělala celou řadu opatření, která měla Indii přinést jakési oživení a tak, aby se dotýkala nejenom průmyslových podniků, ale veškerého práceschopného nebo ekonomicky aktivního obyvatelstva. S cílem v roce 2021 opět dosáhnout růstu minimálně 7,5 procent. Bohužel zřejmě tento růst nebude díky druhé vlně naplněn. Nicméně informace jsou, že růst dosáhne více než 5 procent, ale to pro Indy pochopitelně nestačí.
MZ: Vy jste mluvil o tom, že vláda začala dělat různá opatření na podporu růstu ekonomiky. Pokud mám správné informace, tak k tomu poklesu v loňském roce začalo docházet už asi před dvěma, třemi lety v důsledku určitých strukturálních problémů ekonomiky. Ta opatření, která jste zmiňoval, jdou i v logice toho napravit tyto věci? Nebo jak to vnímáte?
IK: Já to vnímám, že určitě. Protože když se podíváme trošku do historie, tak nová vláda premiéra Módího vstoupila na scénu v roce 2014. V roce 2000 vyhlásila nové ekonomické reformy, především modernizace, které známe pod projektem Make in India. V roce 2017 se vládě podařila úspěšná daňová reforma, především uvedení daně z přidané hodnoty do činnosti. Tak asi jako každý jiný stát, tak i Indie se potýká s různými problémy, zvláště vezmeme-li celou komplexitu a diferenciaci Indie, její rozdílnosti a její rozmanitosti.
Já osobně cítím, že nejdůležitější je, že v podnikatelských kruzích byl pořád velký zájem o podnikání. Nálada mezi podnikateli byla pozitivní, i když pochopitelně došlo k zhodnocování prvního období indického premiéra a byly i z jeho strany uznány určité chyby, ale nebyly to určitě chyby zcela systémové nebo zcela zásadní. Nicméně je třeba v Indii udržet tempo růstu, růstový potenciál. K tomu právě slouží nová opatření, ale vše se koná v rámci pokračování projektu Make in India.
MZ: Když se bavíme o ekonomické situaci, jaký vliv podle vás na evropské, potažmo české, exportéry může mít fakt, že se zatím nepodařilo uzavřít komplexní dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indii?
IK: Já působím v Indii několik let a každoročně se s touto problematikou setkáváme. Ta, řekl bych, nevůle ze strany Indie podepsat vzájemnou dohodu, má určitě velký význam, protože došlo i ukončení některých dílčích smluv mezi jednotlivými státy, především evropskými, a to má samozřejmě na to podnikatelské a investiční prostředí vliv. Nicméně Indie prohlásila, že k této dohodě dospěje, ale na základě určité tradice a zkušenosti nechce být nucena k okamžitému podpisu. To je pro Indii typické, že trošku váhá a očekává, myslím si, i lepší nabídky ze strany partnera.
MZ: Takže když bych se zeptal, jaké jsou podle vás hlavní důvody, že k tomu ještě nedošlo, tak je to to, co jste zmiňoval teď na konci?
IK: Neumím posoudit tak dobře makroekonomiku nebo cíle a záměry vlády. Ale když se podíváme do historie, podíváme se jak do historie ekonomiky, tak historie společnosti, tak víme, že Indie vždy byla někdy jaksi mezi jak rozvinutým světem nebo rozvíjejícím se světem, tak i v té oblasti společenského mezinárodního působení nerazila vždy jasnou koncepci. Spíše byla v pozici toho, kdo pozoruje a na základě toho jedná. To byla i otázka jejich vstupu do WTO a podobně.
MZ: Už jste zmiňoval hlavní vládní program Make in India. Můžete ho přiblížit trochu víc s ohledem na exportéry? Pokud vím, tak tam významnou součástí tohoto projektu je snaha přimět zahraniční výrobce k tomu, aby vyráběli přímo v Indii.
IK: Ano. Tento projekt byl koncipován trochu na základě čínských zkušeností. Indie se chtěla cestou modernizace stát výrobním hubem celého světa, podobně jako je to v Číně. S tím, že Indie se domnívá, že má lepší potenciál než Čína, protože má mladší obyvatelstvo, má dnes vzdělanější obyvatelstvo a v celé řadě průmyslových sektorů již začíná hrát přední roli na světové scéně.
Samozřejmě projekt Make in India byl koncipován tak, aby naplnil ty potřeby tohoto cíle. Jednou tou cestou je právě lákání investorů a víceméně pro naše exportéry vytvoření určitých bariér pro import do Indie, ale spíše působení a fungování v Indii ve formě transferu výroby, zakládání poboček, zakládání výrobních entit, ale i samozřejmě přenesení výzkumu a vývoje do Indie.
MZ: V rámci snahy dostat zahraniční firmy do země tak, aby tam zakládaly výroby, došlo i k výraznému zlepšení podmínek pro to, aby tam firmy mohly působit. Můžete zmínit nějaké? Vy jste už mluvil o úpravě daňového systému, ale co dalšího tam je?
IK: Tato otázka má dvě roviny. Jednak je tam také negativní dopad, protože Indie se snaží pořád držet poměrně vysokou hladinu dovozních cel tak, aby právě zabránila dovozu běžného spotřebního zboží. To znamená, že čeští exportéři se mohou uplatnit pouze s nějakým unikátním nebo vynikajícím výrobkem, který má určitou přidanou hodnotu. Běžné zboží je vyráběno místními výrobci nebo už zahraničními podniky, které již v Indii působí.
Vedle zmíněné daňové struktury došlo i ke změnám v oblasti lákání investic a možnosti zjednodušení byrokratického postupu při zakládání firem. Také došlo ke snížení daňových sazeb, jak pro příjem fyzických osob, tak i právnických osob. Dále Indie umožnila jednodušší postup při zakládání firem v určitých oborech. Stále si však hlídá svoje postavení v oblasti obranného průmyslu a zdravotnictví.
MZ: Když jsem se připravoval na tento rozhovor, četl jsem o projektu Make in India a v nějakém materiálu se psalo, že v souvislosti s tím, jak Indie láká zahraniční firmy do země, aby tam spouštěly svoji výrobu, tak že je tam zvýšené riziko sdílení know how, respektive určité nabádání k opatrnosti. Jak vy to vnímáte? Pokud to vidíte podobně, co se s tím dá dělat? Jak by ten exportér měl k této věci přistupovat podle vás?
IK: Řekl bych, že Indie není Čína v tomto pohledu. V Indii ctí právo daleko více než v Číně, tudíž nemáme ze své zkušenosti příliš případů, kde by došlo ke zneužití průmyslového práva a podobně. Není to běžná praktika. Samozřejmě v každém státě se tato činnost může objevit, ale pro Indii to není tolik typické.
MZ: Jaké jsou podle vás perspektivní obory, pokud byste měl říct českým exportérům?
IK: Já bych určitě pozval výrobce zdravotnického materiálu, zdravotnických zařízení a technologií, protože s rostoucí střední vrstvou roste zájem o zdravotní a zdravotnickou péči, což generuje velkou poptávku po zdravotních službách, zařízeních a zboží. Nicméně pořád je důležité si uvědomit, že na indickém trhu opravdu mohou uspět jenom špičkové firmy.
Indie, ačkoliv pořád má pozici na hraně mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, tak trhem pro české firmy bude jenom ta stránka té rozvinuté Indie, tudíž se bude pochopitelně český exportér potýkat s domácí i zahraniční konkurencí. Ale unikátní výrobky mají velkou šanci, protože poptávka je velká. Je třeba však o ten trh usilovat, na trhu být, a i to je naše pomoc, to je naše poslání v Indii, nabízet naše služby a pomoc.
MZ: Vy jste říkal, že v Indii má šanci na úspěch firma, která nabízí něco unikátního. Předpokládám, že agentura CzechTrade dokáže poskytnout konzultaci právě na toto téma, nějaké ověření, jestli můj produkt na tom trhu má šanci nebo ne. Je to tak?
IK: To je naše standardní služba, kterou nazýváme Ověření zájmu o výrobek nebo produkt. Pochopitelně já s tím mám určité zkušenosti, takže vyzývám firmy, pokud by měly zájem o tuto naši službu, tak jsme schopni jim určitě v tomto poradit. Ale jestli bych se mohl vrátit k těm oborům, tak vedle zdravotnictví jsou dalším perspektivním oborem potravinářské technologie. Opět ze stejného důvodu: roste střední vrstva, která vyžaduje velice kvalitní potraviny, a tudíž potraviny už vysoké hodnoty, ale zároveň také dobře zabalené, dobře prodávatelné na trhu.
Dále mohou určitě uspět firmy z oblasti leteckého průmyslu, protože Indie v rámci obranného, ale i civilního letectví poptává celou řadu technologií i výrobků. Ale zase zde platí: o ten trh se musíte ucházet, musíte na něm být, musíte o něj intenzivně usilovat i prostřednictvím třeba naší agentury a našich informací.
MZ: Když mluvíte o usilování o úspěch na tom trhu, znamená to třeba i to, že by si konkrétní firma měla vyčlenit nějaký tým lidí, kteří se budou dlouhodobě věnovat tomu uspět na indickém trhu, včetně toho vyčlenit nějaký rozpočet, o který může teoreticky přijít v případě neúspěchu, aniž by to tu firmu položilo? Prostě udělat nějaký dlouhodobý projekt? Z toho, co říkáte to, to tak vyznívá.
IK: Zcela určitě. Vždycky úplně na začátku radím zájemcům o indický trh, abychom provedli vzájemné setkání a rozhovor a vyhodnotili jejich možnosti na trhu na základě základních informací. Ale nezbytným faktorem pro jejich úspěch je podnikatelský plán a my právě firmám v inkubátoru pomáháme již dopředu. Ještě předtím, než docílí inkubátoru, jim pomáháme s podnikatelským plánem, radíme jim a v podstatě je doprovázíme při evaluaci jejich podnikatelského plánu na ty místní podmínky.
MZ: Je něco, na co byste české exportéry upozornil z hlediska určitých specifik na indickém trhu? Zvláštnosti, které je mohou překvapit? Na co by si měli dát pozor? S čím třeba nemusí počítat, pokud jsou zvyklí působit hlavně v Evropě?
IK: Především bych řekl, že je to otázka strategie, se kterou budou na indickém trhu působit. Většinou pro firmy z kategorie malých a středních podnikatelů, které mají alespoň unikátní výrobek nebo výrobek s přidanou hodnotou, je důležité najít vhodného partnera, protože působit na dálku, působit na trhu sám často přináší problémy nebo časové zdržení.
Proto doporučujeme vyhledat vhodného partnera na základě našich zkušeností a zabránit nějakému zklamání, se kterým se podnikatelé určitě setkají. Právě třeba volba nevhodného nebo málo efektivního partnera je často kamenem úrazu při vstupu na indický trh.
MZ: Chystá se v dohledné době nějaký zajímavý projekt nebo tendr v Indii? Chystá agentura CzechTrade nějaký veletrh nebo něco podobného? Jak to bude letos bude vypadat?
IK: My jsme pořád v očekávání uvolnění vstupu českých občanů a podnikatelů do Indie. Já doufám, že už také během pár měsíců opadnou obavy z cestování po Indii. Pracujeme právě na misi českých potravinářských technologií, které chceme provést tzv. food parky v Indii, kde se soustřeďuje výroba potravin a v těchto lokalitách jsou schopny české firmy nabídnout právě svoje technologie, které Indie určitě potřebuje. Spolupracujeme také s leteckým průmyslem a jednou z perspektiv je účast na vodárenském veletrhu v listopadu letošního roku, ale to vše rozhodne vývoj situace v oblasti pandemie a epidemie.
MZ: Pane Kameníku, děkuji za rozhovor.
IK: Já děkuji.
