English version
Míra inflace překonala očekávání většiny expertů a zřejmě ještě dále poroste. Projeví se na ni i ekonomické dopady současného válečného konfliktu na Ukrajině. Čím déle válka potrvá, tím budou dopady výraznější.
Dosáhneme na 15 procent?
„V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent,“ obává se ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Klíčovými důvody citelného únorového vzestupu inflace jsou podle něj „změny ceníků“, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Dramaticky zdražuje bydlení, elektřina, plyn a nově také potraviny.
Česko má třetí nejvyšší inflaci z celé Evropské unie
V novém roce skončilo také osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci 2021 snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Nově se přidává zmíněný růst cen potravin, v němž se zrcadlí růst cen ve světě, a také vzestup cen energií, který probíhá už od loňska. Od 1. ledna výrazně zvýšil své ceny například ČEZ, a to průměrně o třetinu.
„K nebývalému zrychlení inflace přispěl v únoru také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo,“ připomíná Kovanda.
Struktura inflace
O 16,7 % se zvýšily ceny oblečení a obuvi, o 16 procent podražilo bydlení, kam silně promlouvají drahé energie, a dále následuje doprava (15,3 %), která zahrnuje mimo jiné ceny pohonných hmot. Stejně jako v předchozích měsících ovšem bylo zdražování plošné a týkalo se všech kategorií s výjimkou Pošt a telekomunikací, kde došlo ke stagnaci. Bydlení do celkového výsledku přispělo úctyhodnými 4,1 procentními body.
Únorová inflace překonala nejen odhad trhu (10,4 %), ale i České národní banky (9,7 %).
Česko zasáhla pádivá inflace
„Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Skokový růst cen komodit je již nyní patrný u čerpacích stanic a do budoucna může vést ke krachu dodavatelů energií. Uprchlická vlna směřující do naší země podle Křečka ještě pravděpodobně zvýší ceny bydlení.
Díky intervencím České národní banky by prý nemělo docházet k výraznému oslabování kurzu koruny vůči euru. To bude bránit dalšímu růstu dovážené inflace z eurozóny. „Koruna však může nadále oslabovat vůči dolaru, který v průběhu února výrazně posílil proti euru. To může prodražovat dovoz ropy a dalších produktů,“ domnívá se analytik.
V únoru došlo k meziročnímu růstu cen elektřiny o 22,6 procenta, zemního plynu o 28,3 procenta, tuhých paliv o 17,9 procenta, tepla a teplé vody o 12,4 procenta. Ceny pekárenských výrobků vzrostly o 11,3 procenta, mléka o 18,1 procenta, másla o 30,0 procenta, brambor o 14,7 procenta a cukru o 24,2 procenta. Lidé si připlatí i za dopravu. Ceny pohonných hmot a olejů se zvýšily o 31,0 procenta.
„Česko od podzimu směřuje ke stagflaci, což je nejhorší prostředí pro investory. S ohledem na ruskou agresi a návazné ekonomické sankce je takový scénář reálný dokonce v celoevropském měřítku, zatímco ekonomiky Spojených států a Číny vyjdou z aktuální situace pravděpodobně posíleny,“ obává se partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Rostou i ceny automobilů
Skokový nárůst inflace překvapil i ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského. „Skokový nárůst inflace v únoru přinesl další velké překvapení. Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Na meziměsíční inflaci se nejvíce podílely vyšší ceny elektřiny a zemního plynu, potravin a sezonní zdražení dovolených. Ve skupině doprava se po mírné korekci v prosinci a lednu opět vydaly nahoru ceny pohonných hmot. Ty se tak přidaly k růstu cen automobilů, k němuž dochází nepřetržitě už od začátku loňského roku,“ potvrzuje expert.
Rapidní jádrová inflace byla už před válkou stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle Kovandy pomalu končí.
„Měl by kulminovat letos na jaře, na úrovni základní sazby nejvýše 5,5 procenta, byť i kvůli válce otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude kvůli válečným inflačním tlakům nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 12 procent,“ dodává člen NERV.
jap
