Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1998, válka na Ukrajině situaci zhorší

Růst českých spotřebitelských cen dále zrychlil. Po lednovém nárůstu na 9,9 % dosáhla inflace v únoru 11,1 procenta. Tak vysokou inflaci pamatují Češi naposledy v červnu roku 1998. V meziměsíčním srovnání tempo zdražování činilo 1,3 %.

Míra inflace překonala očekávání většiny expertů a zřejmě ještě dále poroste. Projeví se na ni i ekonomické dopady současného válečného konfliktu na Ukrajině. Čím déle válka potrvá, tím budou dopady výraznější.

Ilustrační fotografie

Dosáhneme na 15 procent?

„V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent,“ obává se ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Klíčovými důvody citelného únorového vzestupu inflace jsou podle něj „změny ceníků“, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Dramaticky zdražuje bydlení, elektřina, plyn a nově také potraviny.

Česko má třetí nejvyšší inflaci z celé Evropské unie

V novém roce skončilo také osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci 2021 snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Nově se přidává zmíněný růst cen potravin, v němž se zrcadlí růst cen ve světě, a také vzestup cen energií, který probíhá už od loňska. Od 1. ledna výrazně zvýšil své ceny například ČEZ, a to průměrně o třetinu.

„K nebývalému zrychlení inflace přispěl v únoru také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo,“ připomíná Kovanda.

Struktura inflace

O 16,7 % se zvýšily ceny oblečení a obuvi, o 16 procent podražilo bydlení, kam silně promlouvají drahé energie, a dále následuje doprava (15,3 %), která zahrnuje mimo jiné ceny pohonných hmot. Stejně jako v předchozích měsících ovšem bylo zdražování plošné a týkalo se všech kategorií s výjimkou Pošt a telekomunikací, kde došlo ke stagnaci. Bydlení do celkového výsledku přispělo úctyhodnými 4,1 procentními body.

Únorová inflace překonala nejen odhad trhu (10,4 %), ale i České národní banky (9,7 %).

Česko zasáhla pádivá inflace

„Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Skokový růst cen komodit je již nyní patrný u čerpacích stanic a do budoucna může vést ke krachu dodavatelů energií. Uprchlická vlna směřující do naší země podle Křečka ještě pravděpodobně zvýší ceny bydlení.

Díky intervencím České národní banky by prý nemělo docházet k výraznému oslabování kurzu koruny vůči euru. To bude bránit dalšímu růstu dovážené inflace z eurozóny. „Koruna však může nadále oslabovat vůči dolaru, který v průběhu února výrazně posílil proti euru. To může prodražovat dovoz ropy a dalších produktů,“ domnívá se analytik.

V únoru došlo k meziročnímu růstu cen elektřiny o 22,6 procenta, zemního plynu o 28,3 procenta, tuhých paliv o 17,9 procenta, tepla a teplé vody o 12,4 procenta. Ceny pekárenských výrobků vzrostly o 11,3 procenta, mléka o 18,1 procenta, másla o 30,0 procenta, brambor o 14,7 procenta a cukru o 24,2 procenta. Lidé si připlatí i za dopravu. Ceny pohonných hmot a olejů se zvýšily o 31,0 procenta.

„Česko od podzimu směřuje ke stagflaci, což je nejhorší prostředí pro investory. S ohledem na ruskou agresi a návazné ekonomické sankce je takový scénář reálný dokonce v celoevropském měřítku, zatímco ekonomiky Spojených států a Číny vyjdou z aktuální situace pravděpodobně posíleny,“ obává se partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Rostou i ceny automobilů

Skokový nárůst inflace překvapil i ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského. „Skokový nárůst inflace v únoru přinesl další velké překvapení. Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Na meziměsíční inflaci se nejvíce podílely vyšší ceny elektřiny a zemního plynu, potravin a sezonní zdražení dovolených. Ve skupině doprava se po mírné korekci v prosinci a lednu opět vydaly nahoru ceny pohonných hmot. Ty se tak přidaly k růstu cen automobilů, k němuž dochází nepřetržitě už od začátku loňského roku,“ potvrzuje expert.

Rapidní jádrová inflace byla už před válkou stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle Kovandy pomalu končí.

„Měl by kulminovat letos na jaře, na úrovni základní sazby nejvýše 5,5 procenta, byť i kvůli válce otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude kvůli válečným inflačním tlakům nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 12 procent,“ dodává člen NERV. 

jap

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme