English version
Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,7 procenta ze srpnových 2,9 procenta. Meziměsíčně přitom oproti srpnu klesly spotřebitelské ceny o 0,6 procenta, což je největší meziměsíční pokles za posledních třináct let.
„Pokud by se ceny dovolených nezměnily, tak by výsledně i meziměsíční růst inflace byl de facto nulový. Výrazně levnější dovolené tak meziměsíční vývoj spotřebitelské inflace poměrně významně zkreslily,“ konstatuje Novák. Zároveň připomíná, že meziměsíčně dražší byly v září naopak oděv a obuv a s ohledem na začátek nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání.
Výrazně podražila elektřina či brambory
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka přetrvává problém vysokého růstu nákladů spojených s bydlením. „Meziroční růst spotřebitelských cen byl znatelný u elektřiny, která zdražila o 9,9 procenta. Již tradičně rostly i další ceny v oddíle bydlení. Například ceny nájemného vzrostly o 3,8 procenta a ceny vodného i stočného shodně o 2,6 procenta,“ uvádí ekonom. „V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byl znatelný růst cen u brambor o 40,3 procenta, uzenin o 7,6 procenta či jogurtů o šest procent. Naopak ceny vajec se snížily o 13,2 procenta, olejů a tuků o 10 procent či ovoce o 7,4 procenta,“ pokračuje Štěpán Křeček.
Zvýšení sazeb nezafungovalo
Podle Patrika Rožumberského, ekonoma ze skupiny UniCredit, nenachází dřívější razantní zvyšování úrokových sazeb ČNB adekvátní odezvu v poklesu inflace. „Ačkoliv ta se v září snížila, pohled na její strukturu ukazuje, že se tak dělo výhradně díky tradičně kolísavým cenám potravin a sezónnímu zlevnění dovolených. Pokud bychom inflaci očistili o kolísavé a sezónní faktory, tak k jejímu poklesu nedošlo. Typickými příklady položek, do růstu jejichž cen se promítl vliv stále vysoké poptávky v ekonomice, byly vzdělávání či stravování a ubytování,“ podotýká Rožumberský.
„V nejbližším období od ČNB změnu úrokových sazeb nadále nečekáme vzhledem k četným nejistotám ve vnějším prostředí. Pokud už by ke změně sazeb mělo dojít, sázíme spíš na jejich zvýšení než pokles,“ dodává ekonom.
(red)
