English version
Vysoký meziroční růst spotřebitelské inflace (17,6 procenta) byl v lednu způsoben především prudkým růstem cen elektřiny v důsledku ukončení úsporného tarifu. Zároveň šlo o nejvyšší číslo od loňského září.
Rozhodující byly ceny energií
„Po inflační smršti na začátku letošního roku došlo v únoru k výraznému zvolnění spotřebitelské inflace na meziměsíční bázi. Hlavním důvodem byla stabilizace cen energií, když po lednovém skoku na cenové stropy u elektřiny i zemního plynu nemají energie prostor k dalšímu růstu,“ popisuje ekonom Miroslav Novák ze skupiny Akcenta.
Růst cen opět téměř přesně odpovídá prognóze České národní banky (ČNB). V meziročním srovnání kromě bydlení s energiemi nejvíce narostly ceny potravin. Dražší je ale drtivá většina položek spotřebního koše.
„K dalšímu zvolnění meziroční cenové dynamiky došlo v únoru u imputovaného nájemného, což se kladně promítá do zpomalování jádrové inflace. Rovněž pokračuje snižování tempa růstu cen pohonných hmot,“ doplňuje Novák.
Inflace v lednu opět narostla. Skončil úsporný tarif
Podle jeho slov bude meziroční zdražování v dalších měsících stále pozvolnější a pod deset procent bychom se mohli dostat v létě.
„Rizikem pro pomalejší ústup inflace z vysokých hodnot je sekundární inflační vlna, když v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd může docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co spotřebitel snese. Příkladem mohou být telekomunikační služby. Určitým rizikem jsou i přetrvávající cenové tlaky ve výrobě,“ domnívá se analytik.
V březnu dojde k poklesu cen
Podle Patrika Rožumberského z UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia dojde už v březnu ve srovnání s únorem dokonce k poklesu cen.
„Pro další měsíce předpokládáme, že dezinflační trend zesílí. Už v březnu by se inflace mohla snížit až o dva procentní body. Napomoci tomu může hlavně vysoká základna u pohonných hmot, kdy krátce po napadení Ukrajiny Ruskem vylétly jejich ceny o víc jak 20 procent. V sestupném trendu s největší pravděpodobností zůstanou i náklady vlastnického bydlení, ceny energií nebo restauračních služeb,“ vypočítává ekonom.
Recese bude mírná, ale inflace bude letos klesat jen pomalu, předpovídá bankovní asociace
Trend snižování inflace může podpořit i silnější koruna a nižší poptávka v ekonomice. S návratem meziroční inflace do jednociferných čísel počítá analytik v červnu.
S tím, že inflaci pomáhá krotit silný kurz koruny, souhlasí i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Naopak nedostatečná konkurence na některých trzích umožňuje další zdražování. Lidem přitom výrazně klesají reálné příjmy a rovněž dochází ke znehodnocování životních úspor domácností,“ říká Křeček.
Ceny energií a potravin stále vysoké
V únoru došlo k meziročnímu zvýšení ceny elektřiny o 32 procenta a ceny zemního plynu o 74,3 procenta, připomíná Křeček.
Přestože se jedná o nižší meziroční nárůsty než v lednu, vysoké ceny energií stále výrazně zatěžují rozpočty domácností i firem. Ve srovnání s únorem 2022 výrazně zdražily rovněž nájmy, vodné, stočné, tuhá paliva, teplo a teplá voda.
Situace je znepokojivá také u potravin. Oproti počátku roku 2022 jsou výrazně dražší rýže (+31,9 procenta), mouka (+36,1 procenta), vepřové maso (+31,1 procenta), mléko (+39,5 procenta) či cukr (+75,1 procenta). Doslova astronomický růst ceny o 95,2 procenta byl zaznamenán u vajec, což bylo zčásti způsobeno ptačí chřipkou. V následujících měsících by se ale podle Křečka měla situace zlepšovat u ovoce a zeleniny, jež by měly mírně zlevňovat.
Nadále tak platí, že česká inflace je na ústupu a otázkou bude spíše jeho rychlost. K jednociferným hodnotám bychom se měli dostat již v průběhu léta.
Vít Hradil, ekonom
„S přihlédnutím k důležitosti jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziroční inflace tažena dominantně oddílem bydlení – kam patří i energie – který do celkového výsledku přispěl 6,2 procentními body. S odstupem následují potraviny a nealkoholické nápoje (4,3 pb),“ shrnuje ekonom Vít Hradil.
Bydlení oproti únoru dokonce zlevnilo
Pokud jde o zdražování ve srovnání s lednem 2023, nejrychleji rostly ceny v rekreaci a kultuře (o 2,6 procenta), následuje je bytové vybavení a zařízení domácnosti (1,5 %) a zdraví (1,0 %). „Zlevnění jsme se poněkud nezvykle dočkali v kategoriích bydlení (-0,3 %) a odívání a obuvi (-0,2 procentního bodu),“ doplňuje ekonom.
Celkově únorový výsledek hodnotí analytici spíše pozitivně.
„Nadále tak platí, že česká inflace je na ústupu a otázkou bude spíše jeho rychlost. K jednociferným hodnotám bychom se měli dostat již v průběhu léta. Česká národní banka na aktuální data podle nás nijak reagovat nebude a na konci března očekáváme potvrzení základní úrokové sazby na stávajících 7,00 %,“ domnívá se Hradil.
jap
