Poslední oblast je doménou slovenské transportní společnosti Bioway, která se zaměřuje na výrobu zkapalněného biometanu – bio LNG a jeho využití v nákladní kamionové přepravě.
Bioway buduje v Česku a na Slovensku bio LNG infrastrukturu a asi jako jediná evropská společnost provozuje také kamionový vozový park výhradně s pohonem na kapalný zemní plyn z bio zdrojů. S projektem naostro začali v roce 2017 a i po čtyřech letech platí, že ve střední a východní Evropě je biometan stále novinkou.
Nicméně kamiony s tímto pohonem běžně brázdí britské, francouzské, belgické, holandské i německé dálnice. „My jsme se do toho pustili, protože nám to dává ekonomický i ekologický smysl. Osobně jsem přesvědčen, že je to přechodné řešení, ale nevěřím, že v horizontu nejbližších dvaceti let najde svět lepší řešení,“ říká manažer LNG divize společnosti Bioway David Halasz.
Problémy velkých aut
Jestliže svět osobních automobilů jde cestou hybridů a elektrovozů, pro nákladní vozy to není z mnoha důvodů ideální řešení, byť například Volvo má v provozu ve Švédsku pro DHL elektrický valník. „Možná do městských provozů, v regionální dopravě, na poslední míli, dodávkové vozy, tam si to představit umím, tichý provoz umožňuje využívat taková auta pro noční zásobování, ale pro kamiony pro dálkovou přepravu to nedává smysl. Snižuje se přepravní kapacita, vždyť baterie pro kamion váží třeba i čtyři tuny. Dlouhá je doba nabití, krátké jsou dojezdové vzdálenosti,“ říká David Halasz.
„Jiná sériově vyráběná technologie pohonu tu není. Ano, vodík, ale tam je zatím zcela nesmyslná cena. Dostali jsme nabídku na tahač s vodíkovým pohonem, cena pět set tisíc eur. To je o čtyři sta dvacet tisíc víc, než stojí naftový tahač. To za bezemisní provoz nikdo nezaplatí, požadavku na bezemisní provoz se přitom kamiony na zkapalněný biometan – bioLNG velmi blíží, snižují emise o více než 90 procent ve srovnání s konvenčními naftovými motory,“ dodává.
Přestože moderní tahače s normou EURO6 dosahují, pokud jde o spotřebu, zajímavých čísel, bioLNG je především na dálnicích plně konkurenceschopný a díky tomu, že v některých zemích -typicky v Německu – vozy s ekologickým pohonem neplatí mýto, je dokonce výhodnější. Levnější je i palivo. „Samozřejmě, musíte pro takové vozy najít ty správné mise, není to auto na okresní silnice, tam je spotřeba vyšší,“ přiznává David Halasz.
Bioway má s provozem kamionů na LNG už více než dvouletou zkušenost, provozuje 15 vozů Iveco plus jeden tahač a kryogenickou cisternu na převoz LNG. Přepravní služby zajišťují převážně pro segment automotive a poptávka na ekologickou přepravu ze strany firem je tak velká, že do firemní flotily Bioway přibude vbrzku dalších 60 tahačů, tendr na dodávku bude v nejbližších dnech vypsán.
Budoucnost je dnes
Dnes má Bioway v provozu mobilní čerpací stanice, nicméně má již vyrobenou a na Slovensku uskladněnou technologii pro šest stálých čerpacích stanic, připravena je i firma, která ji bude instalovat. V České republice jsou v plánu čtyři čerpací stanice – Kladruby na D5, Klimkovice a Praha na D1 a poslední v ústeckém kraji na D8. Dvě stavební povolení už jsou platná, dvě se vyřizují.
Pandemie i tady dopadla negativně, těžko se hledají stavební kapacity. Nicméně ještě tento rok by měly být v provozu minimálně dvě čerpací stanice, pro které už jsou stavební povolení. Na Slovensku se připravují dvě stanice, které by ještě letos měly vyrůst v Bratislavě. Zajištěna je podle Davida Halasze i výroba paliva: „Zkapalněný biometan budeme vyrábět ve čtyřech lokalitách, technologie máme připravené, dohodnuti jsme i s bioplynovými stanicemi, nejpozději začátkem léta bychom měli mít výrobu spuštěnou minimálně v jedné či dvou stanicích na Slovensku, rozjednána máme i místa v České republice.“
V Česku je ve srovnání se Slovenskem zatím přístup firem spíše konzervativnější. „Čekají na infrastrukturu, čekají, kdo se odhodlá být první. My na Slovensku jsme živelnější v rozhodování a přes dva roky už jezdíme,“ uzavírá David Halasz. I díky pionýrským krokům společnosti Bioway se tak Česko a Slovensko mohou zařadit brzy mezi LNG země. S dojezdovou vzdáleností kamionů na kapalný biometan tak již vbrzku nebude problémem tranzit pro cesty ze sousedních zemí, kde je infrastruktura pro tento typ dopravy mnohem vstřícnější.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban