English version
Je Vietnam konkurenceschopnější než Švédsko? Na poslední otázku odpověď nenabídneme, nicméně jsme přesvědčeni, že primárním cílem českého businessu, politiky i občanského sektoru musí být konkurenceschopnost ve spíše švédském stylu než cenová konkurenceschopnost Vietnamu.
EU Office České spořitelny proto nabízí nástroj, který ukáže, jak si Česká republika v „konkurenceschopnosti inovovat“ stojí. Inovační barometr Erste Corporate Banking se skládá z devíti statistik, které determinují inovační potenciál, konkurenceschopnost a budoucí prosperitu země.
Důležitou součástí inovačního barometru je i dynamický rozměr – na základě jeho výsledků se dá posoudit, zda se inovační potenciál v dané zemi vyvíjel pozitivním způsobem nebo naopak převažovaly negativní aspekty.
Pro tyto účely byl index dopočítán zpětně až do roku 2010. Na výsledky se podívejte také v interaktivní aplikaci na webu Erste Corporate Banking.
Výsledky pro ČR
Vedeme si nejlépe ze všech zemí Visegrádské čtyřky a ze zemí bývalého sovětského bloku nás předstihlo pouze Slovinsko. Výsledky nejsou nikterak závratné – nadprůměrné hodnoty jsme získali pouze ve 4 ukazatelích, a to spíše těsně.
Více než 15 % našeho vývozu tvoří high-tech výrobky, což nás řadí na 8. místo v EU. V horní polovině žebříčku jsme se umístili také ve výdajích na výzkum a vývoj či v počtu publikací per capita.
Na 14. místě, tedy přesně v polovině žebříčku, jsme se umístili také v počtu absolventů technických směrů či v rozvinutosti internetové infrastruktury. Díky těmto výsledkům můžeme dojít ke klíčovým závěrům:
Nízká efektivita výzkumu abvývoje
V patentové aktivitě za průměrem EU velmi výrazně zaostáváme. Zatímco v ČR je přihlášeno přibližně 0,2 patentů na 1 000 obyvatel, průměrem Evropské unie je pětinásobek – čeští vědci i i rmy (nutno podotknout, že společně se svými souputníky z bývalého sovětského bloku) patentují málo.
Český výzkum a vývoj proto musí projít transformací, která bude nutit vysoké školy, výzkumné ústavy i firmy k větší aktivitě v rámci aplikovaného výzkumu.
Peněz v systému není nedostatek, ve výdajích na R&D jsme vůči zbytku EU nadprůměrní, je ale třeba zlepšit alokaci – musí se zlepšit spolupráce vědy a businessu, i rmy musí být motivovány k investicím do vědy a publikace svých vynálezů.
Více technického vzdělávání
Počet absolventů technických univerzit není nízký – ve srovnání se zeměmi OECD je naprosto průměrný, ale jen do momentu, než si uvědomíme strukturu české ekonomiky – v průmyslu v České republice je zaměstnáno o 15 procentních bodů větší část pracovní síly, než je zvykem v EU, tj. téměř 2x tolik.
Za posledních 15 let se v ČR zpětinásobil počet studentů, ovšem počet studentů technických oborů rostl pomaleji než ostatní obory, takže jsme byli svědky relativního poklesu technických oborů.
Málo rizikového kapitálu
V kontextu České republiky je rizikového kapitálu pomálu – podle údajů Evropské asociace venture kapitálu jde o méně než 3 miliony eur. V relativním vyjádření vůči HDP se jedná o pouhé tisíciny procenta.
Rizikové fondy netvoří podstatnou část HDP nikde v Evropě, ale například ve Finsku tvoří nikoliv tisíciny procenta, ale čtyři setiny – ve srovnání s Českou republikou vydávají na rizikové investice více než 20x více peněz.
Vytvořit vstřícné prostředí pro začínající podnikatele není drahé, a navíc nám v tom může pomoci nový finanční rámec EU 2014–2020. Měli bychom využít příležitosti a začít podporovat rizikové projekty.
Převzato z časopisu Komora
