Inženýři z VUT zkouší ošetřit osiva bez použití chemie

Během čtyřletého výzkumu chtějí přijít nejen s fyzikální a tedy i ekologickou metodou ošetření semen, ale i s prototypem stroje, který takto zvládne ošetřit desítky tun osiva za hodin.

V posledních dekádách je moření osiv běžně používanou technologií. Chemické řešení, které semena zbaví patogenů a škůdců, funguje. Zejména nové evropské strategie a unijní legislativa ale nutí zemědělce hledat alternativy. „Zjednodušeně řečeno spějeme k tomu, že výrobci osiv v budoucnu nebudou mít čím sanitovat. Proto nás firma SEED SERVICE oslovila s prosbou o návrh fyzikálního ošetření semen, konkrétně za použití plamene. Pokud vývoj dopadne dobře, bude to benefit jak pro výrobce osiv, tak třeba pro biozemědělce,“ vysvětluje Pavel Skryja z Ústavu procesního inženýrství strojní fakulty VUT.

Vývoj a testování bude probíhat na třech druzích semen: hrachu, pšenice a jetele. „Jsou různě velká a mají různé vlastnosti, budou nám tedy sloužit jako takový reprezentanti. Finální technologie by měla být použitelná na všechny druhy osiv,“ dodává Skryja.

Chemické ošetření chtějí inženýři nahradit plamenem. A právě zde je čeká velký kus práce. „Semena se musí v plamenu zdržet velmi krátkou dobu, aby se nezahřála na více než 50 stupňů, předpokládáme, že se bude jednat o milisekundy. Nesmíme semeno zničit ani vysušit, ve stroji musí dostatečně rotovat,“ popisuje výzvy začínajícího výzkumu Skryja.

Ošetřená zkušební semena budou inženýři z VUT posílat do Troubska, kde sídlí společnost Zemědělský výzkum, která je hlavním řešitelem projektu. Tamní odborníci ošetřená semena zkontrolují: nejprve klíčivost v laboratoři, následně je v plánu i zkušební polní výsev. Pokud vše půjde dobře, do čtyř let by měl vzniknout i stroj, který celý proces ekologické sanitace zvládne v průmyslových objemech desítek tun za hodinu.

Inovativní technologie by mohla vedle výrobců osiv posloužit i dalším firmám. „Jednali jsme i s jedním velkým výrobcem mouky a i pro něj je naše technologie zajímavá. Zatímco během suchých let nemají s kvalitou obilovin problém, když je vlhčí rok, musí i oni řešit prevenci patogenů v obilovinách, aby nedošlo ke kontaminaci mouky. Jelikož se bavíme o potravinách, je sanitace zrna bez použití chemie ideální cestou,“ uzavírá Skryja.

Redakčně upravená tisková zpráva VUT v Brně