Izraelská vláda chystá agrární reformu, chce usnadnit dovoz

Ty u některých druhů ovoce a zeleniny vzrostly za poslední roky až o 80 %. Záměr prosadit zemědělskou reformu oznámili na začátku srpna ministr financí Avigdor Liberman a ministr zemědělství Oded Forer.

Proti jejich plánům se tvrdě ohradili izraelští zemědělci. Ti rostoucí spotřebitelské ceny dávají za vinu distributorům a obchodním řetězcům diktujícím si vysoké marže. Panují rovněž obavy o negativní dopad reformy na potravinovou soběstačnost země a o osud zemědělského sektoru, jenž má pro zemi v národně-bezpečnostním kontextu Izraele strategický význam.

Pětiletý reformní plán by měl v souladu s doporučeními Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zahrnovat postupné snižování dovozních cel a odstranění omezení na dovoz ovoce, zeleniny a vajec z Evropy. Postupně by tak mělo dojít ke snížení cen a ročním úsporám izraelských domácností v celkové výši 2,7 mld. šekelů (18 mld. korun).

V první fázi by se mělo uvolňování dovozních kvót týkat vajec, avokáda, česneku, hrachu, fazolí, datlí, ananasů a artyčoků. Reforma rovněž slibuje zvýšení dostupnosti sezónních zemědělských produktů po většinu roku, uvedla ministerstva ve společném prohlášení. Zrušení bariér obchodu s čerstvými produkty tak představuje příležitost pro české exportně orientované producenty těchto komodit.

Plán rovněž zahrnuje investici ve výši přesahující 2 mld. šekelů (13,4 mld. korun) na inovace a zvýšení produktivity v místním zemědělském sektoru. Nová legislativa rovněž počítá s udělením investičních a inovačních grantů zemědělcům, jež poslouží na nákup inovativního vybavení a strojů či na rozvinutí spolupráce s místními agrárními technologickými startupy. Zemědělci rovněž dostanou finanční podporu v závislosti na ploše obdělávané plochy půdy a další daňové výhody. Producenti vajec pak získají přímé dotace na každé vyprodukované vejce.

I přes avizované investice do zefektivnění zemědělství a další formy státní podpory se reforma setkala s velmi negativní reakcí pracovníků v tomto sektoru. Ti již uspořádali mnoho protestů napříč celou zemí a snaží se za pomoci lobby v Knesetu přijetí reformy odvrátit. Zemědělci obviňují z vysokých cen prostředníky a obchodní řetězce, díky jejichž marži zaplatí spotřebitel za čerstvé produkty někdy i více než desetinásobek výkupní ceny.

Ze zveřejněných údajů obchodních řetězců vyplývá, že největší hrubé zisky – převyšující 25 % – plynou supermarketům právě z oddělení ovoce a zeleniny. Zemědělci tvrdí, že reforma cílí místo na jádro problému na nejslabší článek řetězce a ke snížení spotřebitelských cen čerstvých produktů nepřispěje.

Ozývají se i hlasy upozorňující na některé další nedostatky chystané reformy. Tím je například cena vody, kterou se reforma vůbec nezaobírá, ačkoliv se jedná o jeden z faktorů, který zemědělskou produkci v Izraeli výrazně prodražuje. Kupí se rovněž obavy týkající se potravinové soběstačnosti země.

V národně-bezpečnostním kontextu Izraele může být závislost na dovozech ovoce, zeleniny a vajec riziková, neboť zvyšuje náchylnost země k bojkotům a dalším represivním opatřením. Další rizika vyplývají také z klimatické krize – Izrael se nachází v oblasti s převážně polosuchým a suchým podnebím, jež se otepluje rychleji než celosvětový průměr.

Pokud bude reforma přijata, dojde k určité změně konceptu podpory domácího zemědělství. Až doposud byli zemědělci chráněni protekcionistickými zákony a tarify, a to z několika důvodů. Prvním z nich jsou zhoršené podmínky, především sucha a nedostatek vody. Dalším důvodem pak byla skutečnost, že zemědělci se často nachází v periferních oblastech podél hranic s nepřátelskými státy a jsou proto vnímání jako „ochránci hranic“. Pokud by zemědělství v určitých hraničních oblastech – například na hranicích s Libanonem – ochablo, musela by toto vakuum s největší pravděpodobností vyplnit armáda.

O osudu chystané zemědělské reformy, jež má přesah i do národně-bezpečnostních zájmů státu, by mělo být rozhodnuto v příštích několika týdnech. Je totiž součástí zákona o hospodářských ujednáních, jenž je schvalován společně se státním rozpočtem. První čtení rozpočtového zákona na období 2021–2022 je plánováno na začátek září.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tel Avivu (Izrael). Autorka: Nela Brádleová, ekonomická specialistka.