Tak jako před deseti lety vyhlásila Sobotkova vláda s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou na ministerstvu financí boj proti daňovým podvodům zavedením kontrolního hlášení a projektem Daňová kobra, hodlá prý současná Babišova vláda zatočit s prací na černo.

Jak bude její iniciativa přesně vypadat a jak bude účinná, ale zatím není jisté. Legislativní změny se teprve připravují.

Nový vládní tým Kobra 26 má posílit boj s nelegálním zaměstnáváním a šedou ekonomikou, ve které podle odhadů mizí desítky miliard korun ročně. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň připravuje legislativní změny, které mají zjednodušit vymáhání sociálního pojištění i postih nelegálních agentur.

„V tuto chvíli máme přes Státní úřad inspektorátu práce udělaný průzkum, že až 80 procent nelegálních agentur, které zaměstnávají spoluobčany, jsou v držení cizích státních příslušníků. To znamená, že oni vždy, když dojde ke kontrole, tu agenturu někam převedou, někde ji uspí a probudí tu, kterou už mají připravenou a ty lidi tam jen přesměrují,“ popisuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Spojili jsme finančák, sociálku, celníky a policii do jednoho týmu. Jeho jméno je KOBRA 26. Odteď jdeme tvrdě proti nelegální práci.

Alena Schillerová, ministryně financí

Zástupci minulé vlády popírají, že by proti nelegální práci nepřijímali účinná opatření. „Od podzimu loňského roku platí povinná registrace zahraničních pracovníků před jejich nastoupením do práce. Jen během třech měsíců od platnosti opatření se na českém pracovním trhu nově zaregistrovalo šedesát tisíc osob,“ říká exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Od 1. července 2026 bude navíc povinná i registrace pro české občany.

Chceme omezit vykořisťování lidí

Babišova vláda se chce aktuálně zaměřit primárně na omezení vykořisťování lidí a zneužívání zdravotního a sociálního systému. Zároveň by se měla zpřísnit pravidla pro agentury práce. Podle Juchelky by se mělo omezit také účelové zakládání společností, které pomáhají organizátory nelegálního zaměstnávání skrýt.

Základní podmínkou k legální činnosti agentury je v současnosti udělení licence, která ji opravňuje k dočasnému přidělování zaměstnanců pro výkon práce dalším firmám a kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí.  

Agentura musí pro její přijetí dodržovat pravidla – od řádné registrace, přes odvody sociálního a zdravotního pojištění, až po srovnatelné pracovní podmínky a dodržování pracovněprávních předpisů. Podvodníci ale povinnosti obcházejí a mnohé firmy (ve snaze ušetřit) jim v tom bohužel pomáhají.

Spolehlivým signálem, že nabídka pracovní síly není v souladu se zákonem a stojí za ní nelegální agentura, je cena.

Asociace poskytovatelů personálních služeb

Náklady na zaměstnance totiž netvoří pouze mzda, ale i povinné odvody a další zákonem stanovené náklady. Pokud agentura nabízí zaměstnance příliš levně, je téměř jisté, že někde podvádí, obvykle právě na odvodech. 

Nelegální práce: Stát přichází o desítky miliard

Spuštění mezirezortní iniciativy s názvem Kobra 26 oceňuje Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS), která sdružuje legální pracovní agentury.

Iniciativa prý přináší to, co na trhu práce dlouhodobě chybělo a na co APPS opakovaně poukazuje – sdílení dat, společné analytické kapacity a koordinovaný postup kontrolních orgánů, které mají cílit zejména na organizované formy nelegálního zaměstnávání.

„Stát přichází kvůli nelegální práci o desítky miliard ročně. Odhady ukazují až na 80 miliard korun na neodvedených platbách. Nelegální zaměstnávání přitom není okrajový jev – týká se stovek tisíc lidí a zásadně deformuje podnikatelské prostředí,“ upozorňuje prezidentka APPS Jaroslava Rezlerová.

KOBRA 26 průlomem v boji s nelegální prací? Klíčové je rozlišit férové agentury od podvodných

Asociace upozorňuje na rostoucí problém tzv. šedých agentur a pseudoagentur, které obcházejí legislativu a v některých případech vedou až k nepřijatelným praktikám vykořisťování pracovníků. „Setkáváme se s případy, které jsou v Evropě 21. století těžko představitelné – a přesto se dějí, často skrytě, v průmyslových zónách napříč Českem. Proto je důležité, že stát nyní přistupuje k systematickému řešení,“ doplňuje Rezlerová.

Podle asociace je nutné důsledně oddělovat férové agentury od těch, které provozují zastřené zaměstnávání a neplatí odvody. A tyto podvodné agentury trestat. „Regulace musí směřovat právě tímto směrem – nezatěžovat plošně všechny, ale cíleně eliminovat nepoctivé hráče,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Vedle kontrol, které vláda plánuje, je podle asociace klíčová také odpovědnost odběratelů pracovní síly. Právě tlak na nízkou cenu často umožňuje existenci nelegálních struktur. „Bez zapojení firem, které pracovníky využívají, nebude možné šedý trh dlouhodobě omezit,“ připojuje výkonný manažer APPS Ivan Dzido.

Regulace sama o sobě problém nevyřeší. Rozhodující je funkční kontrola a vymahatelnost pravidel.

Ivan Dzido, APPS

Asociace zároveň upozorňuje na konkrétní problematické jevy, které deformují trh – například zneužívání tzv. ready-made agentur, obchodování s licencemi nebo formální využívání odpovědných zástupců bez reálného zapojení do činnosti agentur.

Podle průzkumu agentury STEM jsou podle Čechů v boji s nelegální prací účinnější restrikce než prevence. Češi jsou zastánci přístupu: „Aby lidé nepracovali načerno, donuťme je pracovat legálně“. Preferují zákazy, kontroly a sankce před systémovými opatřeními, která by měla dlouhodobý pozitivní dopad do státního rozpočtu

Práce načerno má v současnosti v Česku v podstatě dvě roviny. První z nich se vztahuje k Čechům s nízkými příjmy, kteří obcházejí krácení sociálních dávek nebo exekučních srážek, kterému by se vystavili, pokud by pracovali ve standardním pracovním poměru.

Druhou rovinou jsou zahraniční pracovníci. V drtivé většině jde o lidi z třetích zemí (mimo EU), kteří sem přicházejí za prací nebo o válečné uprchlíky – v posledních letech zejména z Ukrajiny.

Všichni společně využívají poptávky firem po levné práci. Rizika s tím spojená jsou zřejmá – žádná právní jistota při jednání se zaměstnavatelem, která přináší nejistotu vyplacení mzdy, nulovou ochranu v případě nemoci, pracovního úrazu nebo ukončení pracovního vztahu.

APPS

Co ukázal průzkum?

V souvislosti s novou mezirezortní iniciativou testovali výzkumníci z agentury STEM možná řešení a jejich podporu mezi veřejností a podnikateli.

Práce načerno je veřejností často spojována pouze s lidmi v evidenci Úřadu práce nebo s těmi, kdo pobírají sociální dávky. Ti podle Čechů systém obcházejí. Nelegální práci ale pomáhají udržovat při životě především firmy a jejich poptávka po levné práci.

Podle analytičky STEM Kateřiny Broži je problém v tom, že jsou preventivní opatření složitější na pochopení i komunikaci. Nerozumí jim víc jak pětina respondentů. Zákazy a přísnější pravidla působí na lidi přímočaře a „spravedlivě“, ale často se neřeší jejich reálná vymahatelnost ani dopady.

„Ve výsledku tak vzniká napětí mezi dvěma přístupy: jedním, který sází na kontrolu a sankce, a druhým, který se snaží nastavit systém tak, aby se legální práce skutečně vyplácela,“ dodává Broža.

Polovina firem zaměstnává cizince ze třetích zemí, převažují Ukrajinci

Nadpoloviční většina Čechů a Češek hodnotí jako účinné opatření zavedení povinnosti odpracovat alespoň 30 hodin ve formě dobrovolnictví (57 %) nebo povinnost pracovat pro obec (58 %). Naopak méně účinné se občanům jeví zvýšení nezabavitelné částky (42 %) a nejnižší podporu má zavedení záporné daně z příjmu, které za účinné považuje přibližně třetina respondentů. 

Zvýšení nezabavitelné částky u lidí v exekuci – tedy krok, který má posílit motivaci pracovat legálně – podporují především ekonomicky zranitelné skupiny: lidé, kteří obtížně vycházejí se svým příjmem (29 %), a domácnosti pobírající sociální dávky (46 %).

Opatření založená na povinné práci pro příjemce dávek častěji podporují muži, starší věkové skupiny a osoby v důchodovém věku či zaměstnaní, zatímco mladší lidé a studenti jsou k jejich účinnosti výrazně skeptičtější.

Vzdělanější a bohatší preferují restrikce, zranitelní prevenci

S rostoucím materiálním zajištěním a vzděláním se bohužel zvyšuje podpora restriktivnějších opatření. Naopak opatření jako zvýšení nezabavitelné částky nebo záporná daň z příjmu jsou relativně častěji považována za účinná mezi nezaměstnanými, materiálně hůře zajištěnými a dělníky.

„Podpora povinné práce ukazuje silnou normativní představu, že problém práce načerno je primárně otázka motivace a morálky jednotlivce. Jinými slovy: lidé věří, že kdyby byl větší tlak, lidé by pracovali ‚správně‘. Tahle interpretace je ale nesmírně zjednodušující,“ dodává Broža.

Zaměstnávání cizinců? Češi mají smíšené pocity. Prý nám berou práci, ale zároveň je potřebujeme

Jiná situace je v případě nelegální práce u cizinců z třetích zemí, kdy se názory na metody represe nebo prevence odlišují od opatření vůči českým občanům.

Češi a Češky považují za nejúčinnější opatření proti práci načerno mezi cizinci zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele. To jako účinné hodnotí přibližně sedm z deseti občanů (70 %).

Naopak nejmenší podporu má zpřístupnění českého trhu práce osobám ze zemí mimo EU bez omezení, které polovina respondentů nepovažuje za účinné.

U možnosti nahlásit zaměstnavatele nebo osoby pracující načerno, se vyšší důvěra v účinnost objevuje zejména mezi zaměstnanci a důchodci, zatímco podnikatelé vyjadřují skepsi

Podpora zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele a bezodkladné vyhoštění osob pracujících načerno stoupá s věkem, přičemž nejvyšší důvěru v něj vyjadřují osoby starší 60 let a důchodci. Naopak mladší respondenti a studenti jsou k těmto represivním opatřením výrazně skeptičtější.

V případě opatření „možnost čerpat dávky státní sociální pomoci v případě legální práce“ jsou nejvíc proti podnikatelé, pouze pětina z nich (19 %) považuje toto opatření za velmi či poměrně účinné.

Naopak nejvyšší podporu tomuto opatření vyjadřují nezaměstnaní, z nichž jej za velmi či poměrně účinné považují více než dvě pětiny (43 %). Zároveň u nich pozoruje STEM i nejnižší míru skepse.

Jakub Procházka