Jak dopravci zvládli krizi? Rozhodující veličinou bude chuť cestovat

Rok 2020 byl pro některá odvětví ekonomiky doslova zničující. Jedním z nejhůře zasažených odvětví byla bezesporu doprava, kterou z podstatné části živí turistický průmysl. Co bylo nejhorší, jak se zvládá krize a může vůbec doprava plánovat do budoucna? Pátráme u tří českých společností.

Ana del Castillo / Shutterstock.com

Pandemie se dotkla jak přepravy vnitrostátní, tak mezinárodní. Jaro přineslo zavřené hranice většiny států. A i když se s létem hranice otevřely a přes podzimní druhou a zimní třetí vlnu pandemie zůstaly otevřené, doprava se dodnes nevzpamatovala.

Naplňují se tak slova expertů z dubna loňského roku, když předpovídali, že na úroveň roku 2019 se společenský život včetně cestování jen tak hned nevrátí, ani když to podmínky dovolí. Rozhodující veličinou tu bude chuť cestovat, držená na uzdě obavami.

Ztráty půjdou do miliard

Jak citelné ztráty a omezení přinesl dopravcům loňský rok a jak na ně reagovali? „Pro celý sektor osobní železniční přepravy byl loňský rok noční můrou. Během několika měsíců jsme bojovali s až 90procentním poklesem cestujících, což je situace, na kterou se nikdo nemohl připravit a ani ji nečekal. Byli jsme opakovaně nuceni rušit prázdné komerční spoje, na jaře jsme také museli přerušit veškeré zahraniční spoje kvůli uzavření hranic. Finanční následky stále sčítáme, ale jasné je, že škoda bude ve stovkách milionů korun,“ říká Emil Sedlařík, tiskový mluvčí a ředitel komunikace společnosti Leo Express.

V podobném duchu hodnotí situaci i Aleš Ondrůj, manažer komunikace a tiskový mluvčí společnosti Student Agency: „Přestože právě sektor dopravy a cestovního ruchu patří mezi nejvíce zasažené pandemií covidu-19, právě důraz na další růst a rozvoj je pro RegioJet cestou, jak se vypořádat s negativními dopady pandemie covidu19. Růst přitom RegioJet plánuje jak z hlediska rozšiřování provozu, tak například v oblasti investic do vozového parku, inovací a větší míry digitalizace provozu a služeb.

Přes všechna omezení jsme i v dobách největších omezení zachovali provoz části našich vlakových a autobusových spojů a nyní je například naprostá většina spojů v provozu a vidíme, že řada zákazníků stále musí cestovat za svými povinnostmi.“

Dramatický, doslova devastující dopad měla pandemie na leteckou dopravu. „Pandemie covidu-19 má silný dopad na leteckou dopravu po celém světě. Výjimkou nezůstává ani Letiště Václava Havla Praha, které patří v tomto ohledu k nejpostiženějším letištím v Evropě. To dokazuje přibližně 80procentní meziroční pokles v počtu odbavených cestujících.

Přesto zůstávají na Letišti Václava Havla Praha v tuto chvíli v provozu přímá letecká spojení do více než dvacítky destinací, která provozuje přibližně stejný počet leteckých společností. Jedná se především o linky do evropských měst jako Amsterdam, Paříž nebo Frankfurt. Přímé letecké spojení má však momentálně Praha také do Dubaje nebo do katarského Dauhá, kde v těchto dnech dochází dokonce k navyšování počtu týdenních spojů, a to v návaznosti na zvyšující se zájem cestujících.

Již v březnu loňského roku zavedlo Letiště Praha v důsledku slabého provozu jako odpovědný hospodář řadu úsporných opatření, například úspory ve spotřebě energií, provozní úspory (omezení provozu dílčí infrastruktury na terminálech) či úspory ve spotřebě materiálu nebo omezení výdajů na marketing či vzdělávání. Z důvodu drtivého dopadu pandemie na leteckou dopravu bylo bohužel letiště nuceno celkem dvakrát v průběhu loňského roku přistoupit také navzdory všem snahám a úsilí k redukci pracovních míst.

Celkem muselo letiště zredukovat přibližně 600 pracovních pozic. Jednalo se o nezbytně nutný počet míst, pro která ani v následujících několika letech nebude na letišti pracovní uplatnění. Vzhledem k tomu, že k původním provozním výsledkům z roku 2019 se letiště vrátí podle stávajících prognóz nejdříve za čtyři roky, není možné na letišti držet po dobu několika let pracovní místa, pro která zde nebude práce.

Nicméně vzhledem ke skvělým hospodářským výsledkům z minulých let, správně nastaveným úsporám a zároveň odpovědnému přístupu managementu, který vytvořil v minulých letech finanční rezervy, bylo letiště schopné po dobu devíti měsíců (březen až listopad 2020) trvání krize financovat svůj provoz výhradně ze svých vlastních finančních zdrojů.

K čerpání externích zdrojů financování ve formě úvěru přistoupilo letiště až v prosinci loňského roku. Dobrou finanční kondici a stabilitu společnosti ostatně dlouhodobě hodnotí i mezinárodní agentura Moody’s Investors Service, která i přes probíhající krizi již v červnu letišti potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti na známce Aa3 se stabilním výhledem do budoucna. Toto vysoké hodnocení úvěrové spolehlivosti zajišťuje Letišti Praha mimo jiné velmi dobré podmínky pro získání externích zdrojů financování,“ hodnotí uplynulý rok Roman Pacvoň, tiskový mluvčí Letiště Praha.

Kdy se vrátí staré dobré časy?

Od dubna loňského roku je to asi nejčastější otázka. Odpověď na ni mnozí stále hledají. A jiní jdou vstříc budoucnosti bez ohledu na to, co bylo. S vědomím, že staré dobré časy se možná nevrátí, že svět s covidem už bude navždy jiný, protože podle virologů na svět po covidu máme raději rovnou zapomenout.

„První čtvrtletí bezpochyby bude stále náročné a ve velice omezeném režimu. Nacházíme se teď v nejhorším bodě celé pandemie v Česku, tak je těžké předvídat, kdy se všechno začne vracet do normálu. Velké naděje vkládáme do letní sezony, která se vloni obešla bez velkých omezení a mohli jsme tak fungovat téměř v plné míře. Letos by to navíc mohlo významně podpořit očkování. Takže doufáme, že v létě už se bude situace normalizovat, znovu se rozjede společenský život, populární festivaly a cestovní ruch. Nicméně celá pandemie nás už naučila, že se na to nelze moc spoléhat,“ věří Emil Sedlařík.

Souhlasí s ním i Aleš Ondrůj a hned deklaruje připravenost na oživení: „Předpokládáme, že podobně jako v roce 2020 mají vlaková a autobusová doprava šanci dostat se na původní ukazatele v letních měsících s tím, že s ohledem na očkování již by neměl nastat podzimní propad způsobený další vlnou epidemie. RegioJet hodlá v roce 2021 výrazně investovat také do rozšiřování vozového parku.

K 50 železničním vozům, které firma letos pořídila, přibude v roce 2021 dalších nejméně 70 vagonů. To bude znamenat další nárůst vozového parku o více než jednu třetinu. V příštím roce otevře RegioJet novou linku z České republiky přes Polsko na Ukrajinu, ale plánuje také linky, které vůbec nepovedou přes Českou nebo Slovenskou republiku – z českého dopravce se stane plně dopravce středoevropský. RegioJet se také hodlá aktivně zapojit do nové celoevropské strategie rozvoje mezinárodních nočních vlaků, kterou v minulých dnech prezentovali přední evropští dopravci.“

O něco zdrženlivější je Roman Pacvoň: „Očekáváme, že provoz na Letišti Václava Havla Praha by se měl postupně začít vracet k normálu v průběhu tohoto roku. Záležet však bude především na vývoji epidemiologické situace, která rozhodne o případném uvolnění pravidel pro vycestování. Předpokládáme, že významnou roli bude hrát zejména míra a rychlost proočkování populace. Letiště je na obnovení provozu připraveno a je schopno v podstatě okamžitě zareagovat na postupný návrat leteckých společností i standardní počet cestujících.

Zároveň máme připravenou strategii na podporu co nejrychlejší obnovy leteckého provozu. Jedná se primárně o podporu poptávky, na základě které se letecké společnosti rozhodují, zda a kdy obnoví provoz svých linek. Na podpoře cestovního ruchu spolupracujeme také s našimi partnery, například agenturou CzechTourism, Prague City Tourism nebo se Středočeskou centrálou cestovního ruchu. Neustále jsme také ve spojení s dopravci, se kterými jednáme o možnostech obnovy leteckých spojení a poskytujeme jim za tím účelem aktuální informace o vývoji na českém trhu.

Rozšířili jsme také incentivní program s cílem motivovat letecké společnosti a přijali jsme celou řadu opatření v rámci ochrany zdraví, abychom zajistili bezpečnost cestujících a obnovili jejich důvěru v létání. S ohledem na potenciální poptávku a strategii leteckých společností je naší prioritou v roce 2021 obnovení leteckých spojení do klíčových evropských destinací. K obnovení dálkových linek by mělo docházet postupně v následujících letech.

K plnému návratu k rekordnímu počtu odbavených cestujících z roku 2019, to je k téměř 18 milionům odbavených cestujících, se pražské letiště dostane podle stávajících prognóz přibližně v roce 2025.“

Hygiena a bezpečí budou prioritou

Tak jako se po leteckých útocích na americké budovy v září 2001 a dalších teroristických incidentech v mnoha evropských městech staly běžnou součástí nejen letišť bezpečnostní rámy, nový koronavirus patrně natrvalo změní nejen hygienické standardy. Emil Sedlařík počítá zejména se zvýšenými požadavky na hygienu: „ Leo Express celou dobu k preventivním opatřením přistupoval s maximální prioritou, povinné roušky na palubě jsme zaváděli na jaře jako první dopravce ještě před nařízeními vlády, nabízeli jsme roušky a respirátory zdarma, mezi každým spojem jsme dezinfikovali celé vlaky, pravidelně jsme používali ozon na ničení mikroorganismů po celém vlaku, na vlacích máme u dveří dávkovače dezinfekce a naše tiskoviny jsme začali ošetřovat antimikrobiální vrstvou pro minimalizaci přenosu.

Všechna tato opatření platí na našich palubách i nadále.“ Aleš Ondrůj přidává i digitalizaci: „Kromě posílených hygienických opatření určitě přetrvá větší orientace na digitalizaci. Student Agency a RegioJet upravují strategii v obsluze a komunikaci se zákazníky. V reakci na covid-19 a omezení s ním spojená se holding rozhodl pro daleko větší míru digitalizace služeb. Upraví a vylepší stávajících weby a aplikace a přijde také s úplně novými řešeními, do kterých se promítne digitalizace. Zákazníci si budou moci objednat bezkontaktně více služeb.

S obsluhou zákazníků ve spojích tak například pomůže také takzvaná virtuální vzdálená stevardka. RegioJet a Student Agency se v krizi rozhodly investovat do předních odborníků na trhu digitalizace. Cílem je v následujících dvou letech realizovat zásadní změny v digitálních produktech firem ve skupině, aby se firma stala vyzyvatelem a lídrem celého trhu ve střední Evropě.“

A s oběma souhlasí i Roman Pacvoň: „Také po zvládnutí pandemie zůstane s největší pravděpodobností součástí cestování zvýšený důraz na ochranu zdraví, a to ať již v provozu letiště, nebo například v administraci cestovních dokladů. Sílit bude také význam digitalizace, zejména bezkontaktních technologií.“

Vidět věci z té lepší stránky

Psychologové radí pro zvládnutí krize poměrně jednoduchý trik – najděte v každé situaci něco pozitivního. Nevadí, že se brodíte bahnem, super je, že máte fakt kvalitní boty. Mohou najít v uplynulém roce a pandemické krizi nějaká pozitiva i dopravci?

„Myslím, že jsme určitě otestovali míru flexibility celé firmy. Museli jsme zvládnout situace, kdy jsme se z televize dozvěděli, že do dvanácti hodin musíme ukončit veškerý provoz do zahraničí, přizpůsobit tomu rezervační systém, marketing, naplánovat obraty vlaků, překopat směny veškerého personálu. A zvládli jsme to.

Zároveň bylo úžasné pozorovat, jak se společnost semkla a lidé i firmy si navzájem pomáhali. A my jsme byli u toho – například jsme darovali roušky do nemocnic a naše callcentrum místo pomáhání cestujícím pomáhalo také osamělým seniorům, kteří si chtěli povídat. Takže to je asi to nejpozitivnější. Všichni jsme zvládli ustát obrovskou výzvu a zároveň při tom zůstat lidmi a pomáhat si,“ míní Emil Sedlařík.

Společnosti Student Agency a RegioJet zase využily čas propadu k zásadní transformaci i novému pohledu na trh a zákazníky. „Celý holding změnil kompletně strukturu řízení jednotlivých produktů; řídicí strukturu posílili noví manažeři a bude investovat v první fázi 100 milionů korun do dalšího rozvoje inteligentních prodejních aplikací a digitalizace služeb.

Během letošního roku představíme unikátní prodejní aplikaci, která umožní jednoduše na pár kliknutí a na jednom místě naplánovat například cestu kolem světa z prostředí vlastního obývacího pokoje. Více než 4 miliony korun zisku také přinesl projekt vlakových spojů do Chorvatska, kde jsme si úspěšně vyzkoušeli integrovanou nabídku cestovních služeb – od jízdenek přes ubytování až po další návazné služby.

Právě tento přístup je inspirací pro další rozvoj služeb a přípravu prodejních nástrojů, kdy si klient koupí podle svých potřeb a požadavků online na jednom místě v jedné aplikaci všechno, co potřebuje pro svou cestu,“ vypočítává změny Aleš Ondrůj.

A pozitiva sčítá za Letiště Praha i Roman Pacvoň: „Dopad pandemie na leteckou dopravu byl drtivý, ale každá krize znamená také pozitivní změny a příležitost začít něco nového. V letectví roste zejména význam digitalizace, která urychluje a zjednodušuje procesy a nabízí efektivnější řešení jak pro cestující, tak pro letiště, letecké společnosti nebo pro jiné poskytovatele služeb.

Ještě více se také začínají uplatňovat principy trvale udržitelného rozvoje, kdy letecké společnosti vyřazují vlivem krize starší letadla a nahrazují je novými stroji, mnohem ekologičtějšími a šetrnějšími k životnímu prostředí. Rovněž pražské letiště se ve svých budoucích plánech intenzivně zabývá aspekty trvale udržitelného rozvoje. Například veškeré velké investice jsou nyní plánované s ohledem na životní prostředí a udržitelnost.“

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon




• Oblasti podnikání: Doprava, logistika
• Teritorium: Česká republika