Jak jednoduše ověřit návratnost investic do výzkumu, vývoje a inovací?

S určením návratnosti investic do výzkumu a inovací se potýkají nejen jednotliví investoři, resp. firmy, ale jde také o velké téma návratnosti celkových veřejných investic do výzkumu a inovací.

Právě na úrovni celkových veřejných investic do výzkumu a inovací se pak jedná spíše o studie s odhady s různou mírou spolehlivosti. Tyto studie jsou často založeny na porovnání ekonomických ukazatelů skupin s podporou a bez podpory na úrovni jednotlivých nástrojů podpory (tzv. kontrafaktuální analýzy).

S trochu jiným přístupem přichází Jones a Summers (2021), kteří se zamýšlí nad návratností celkových investic do výzkumu a inovací v dané ekonomice na základě úvahy co by nastalo, pokud by investice do výzkumu a inovací vypadly zcela. Argument, ze kterého vychází, je velmi jednoduchý: Co vede ke změně materiálních podmínek k životu (ekonomický růst) v dlouhodobém období? Úvaha je založena na následujících předpokladech (které samozřejmě rovněž neplatí 100%):

  1. (reálný) růst HDP na hlavu kompletně pochází z nových technologií
  2. výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) jsou jediným způsobem, jak jsou nové technologie tvořeny
  3. výzkum, vývoj a inovace stojí část zdrojů společnosti

Z dlouhodobého hlediska ale vlastně dává smysl, že růst HDP na hlavu je hnán zejména technologickou změnou. Jednoduchost tohoto modelu tedy spočívá v tom, že když nejsou investice do výzkumu a inovací, není růst.

Přepočítáno na ekonomiku České republiky to vypadá následovně: průměrný růst HDP/cap byl v letech 2010-2019 2,14 %, výdaje na VaV 1,77 % a obecná úroková míra (jak ekonomové hodnotí koruny v čase) může být přibližně 5 %.

Jsou ovšem vhodná určitá zpřesnění výpočtu. Započítáme i náklady na implementaci výsledků výzkumu a vývoje, jako je např. pořízení nových výrobních strojů. V článku Matta Clancyho je využita hodnota 4 %, tak ji také použijeme, dohromady s 1,77 % výdaji na VaV máme tedy 5,77 %.

Dále je také nutno počítat, že se růst HDP v důsledku investic do výzkumu a inovací plně ekonomicky neprojeví ihned. Růst HDP tedy očistíme o očekávaný běžný výnos investic (úrokovou míru). Náš výpočet počítá s 24 % základním výzkumem (20 let), 33 % na aplikovaným (10 let) a 43 % na experimentálním vývojem (5 let). Jde o odhad, který vychází z analýzy RVVI z října 2009. To vychází na diskont 0,58. Nyní můžeme tyto úpravy promítnout do našeho výpočtu:

Založeno na myšlenkovém experimentu Jones a Summerse a článku Matta Clancyho.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Petr Horák




• Oblasti podnikání: Investice | Věda, výzkum a vývoj
• Teritorium: Česká republika