Jak na přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění?



Přehledy o příjmech a výdajích pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je nutno podat do jednoho měsíce od konce lhůty pro podání daňového přiznání (pouze u podnikatelů, kteří povinnost daňové přiznání podat nemají, je pro podání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8. dubna 2019 a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2019).

Je-li tedy daňové přiznání podáváno ve standardní zákonné lhůtě do 1. dubna 2019, zákon stanoví povinnost předložit přehledy do 1. května 2019 jak příslušné správě sociálního zabezpečení, tak všem zdravotním pojišťovnám, u nichž byl daný podnikatel v průběhu roku 2019 pojištěn. Vzhledem k tomu, že 1. květen 2019 je státním svátkem, lhůta se prodlužuje do prvního následujícího pracovního dne, tedy do 2. května 2019.

Pokud je lhůta pro podání přiznání jakkoli prodloužena, opět je nezbytné podat přehledy do jednoho měsíce od konce této lhůty. V případě, že je lhůta prodloužena do 1. července 2019, když přiznání zpracovává a podává daňový poradce, zákon stanoví ještě povinnost oznámit tuto skutečnost do 30. dubna 2019 všem příslušným institucím.

Pozdní podání přehledu lze pokutovat částkou až 50 000 korun v oblasti zdravotního pojištění, v oblasti sociálního zabezpečení do výše 20 000 korun (při opětovném nesplnění povinností, za něž již byla pokuta uložena, pak až do výše 100 tisíc). Rozhodnutí o udělení pokuty je nicméně plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak často neděje.

Poradíme vám, jak pojištění z vašich příjmů vypočítat, nejjednodušší cestou je nicméně vyplnění interaktivních formulářů:

• Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018 pro ČSSZ
• Zdravotní pojišťovny

Výpočet pojistného

Pojistné se vypočítá z vyměřovacího základu, který je obecně stanoven ve výši minimálně 50 % základu daně, příslušná osoba si nicméně může dobrovolně zvolit základ vyšší. Základem daně se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji (ať již skutečnými, nebo paušálními) dosaženými v roce 2018.

Jedinými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, které by případně nebylo potřeba zahrnout do těchto příjmů, by mohly být příjmy, jež podlehly konečné srážkové dani u zdroje. V roce 2018 se jednalo o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize ve výši nepřesahující 10 tisíc od jednoho plátce za kalendářní měsíc za podmínky, že se jedná o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Případná daňová ztráta z předchozích let nemá na výpočet pojistného vliv, přestože v daňovém přiznání za rok 2018 ji uplatnit lze.

Vyměřovací základ pro účely pojistného má ovšem i svá absolutní minima a v případě sociálního zabezpečení také maxima.

Minimálním vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění je pro rok 2018 částka 179 880 korun, pokud tedy polovina základu daně fyzické osoby nedosáhne výše uvedené částky, pak podnikatel, který podnikal po celý rok 2018, musí odvést pojistné na zdravotní pojištění z tohoto minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se adekvátně krátí, pokud činnost nebyla vykonávána po celý kalendářní rok. Pojistné se vypočte sazbou 13,5 % a zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Kdo povínně neplatí?

V oblasti sociálního zabezpečení je situace poněkud komplikovanější, ne všichni podnikatelé totiž povinně platí pojistné na sociální zabezpečení. Ti, u nichž je podnikání považováno za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (např. studenti, důchodci, osoby vykonávající zaměstnání či pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek), budou povinni platit pojistné na sociální zabezpečení pouze tehdy, pokud jejich příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl částky 71 950 Kč (pozor, příjmem se v tomto případě rozumí již příjem po odpočtu výdajů, tedy základ daně, a to ještě po případných úpravách základu daně podle §§ 5 a 23 zákona o daních z příjmů).

Ostatní podnikatelé, kteří v roce 2018 vykonávali po celý rok samostatnou výdělečnou činnost hlavní, jsou povinni platit pojistné vždy a jejich minimální vyměřovací základ činí 89 940 Kč.

Výše uvedené minimální vyměřovací základy se adekvátně krátí, pokud činnost nebyla vykonávána po celý rok nebo pokud podnikatel kombinoval výkon činnosti hlavní a činnosti vedlejší.

Pojistné na sociální zabezpečení zná i maximální vyměřovací základ, který pro rok 2018 činí 1 438 992 Kč, přičemž podnikatelé, kteří byli během roku 2018 zároveň zaměstnáni, pro účely tohoto limitu posuzují součet vyměřovacích základů ze zaměstnání i z podnikání. Sazba pojistného činí 29,2 % vyměřovacího základu. Vypočtené pojistné se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Doplatek pojistného, tedy rozdíl mezi celkovou výší pojistného a již zaplacenými zálohami za rok 2018, je splatný ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

Zdravotní pojištění

Minimální zálohou na zdravotní pojištění byla v roce 2018 částka 2 024 Kč, v roce 2019 se zvýšila na 2 208 korun. Zálohu v minimální výši musí platit osoby samostatně výdělečně činné v roce, kdy zahajují činnost, a tedy ještě nemají žádný vyměřovací základ za předchozí kalendářní rok, od nějž by se výše zálohy mohla odvíjet, a obecně také v roce následujícím až do měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích.

Stejně jako minimální vyměřovací základ neplatí ale ani minimální záloha pro všechny osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za něž je plátcem pojistného stát (viz výše), tuto zálohu v prvním roce činnosti platit nemusejí, stejně jako osoby, které jsou vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány, a samostatná výdělečná činnosti není hlavním zdrojem jejich příjmů.

V následujících letech se výše zálohy již vypočítává z takzavného měsíčního vyměřovacího základu, který se stanoví jako průměr, který z vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc, sazbou 13,5 %.

Částka zálohy se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Takto vypočtená záloha je poprvé splatná za měsíc, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, a platí se do doby, dokud nebude splatná záloha vypočtená dle dalšího podaného přehledu.

Osoby, které jsou vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány, a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů, nemusejí platit zálohy na pojistné ani v dalších letech podnikání, pojistné uhradí jednorázově formou doplatku na základě podaného přehledu. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž se záloha platí.

Sociální zabezpečení

V oblasti sociálního zabezpečení jsou také stanoveny minimální zálohy, liší se však podle toho, zda osoba vykonává hlavní, nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. U hlavní činnosti činila v roce 2018 tato minimální záloha částku 2 189 korun a v roce 2019 byla zvýšena na 2 388 korun.

Pro vedlejší činnost pak platí limity 876 kč v roce 2018 a 955 korun v roce 2019. Na rozdíl od zdravotního pojištění není nutno tuto novou minimální zálohu začít platit již za leden 2019, pokud osoba samostatně výdělečně činná nezahájila podnikání až v roce 2019, a s případnou změnou výše zálohy lze počkat až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018.

Zatímco osoba vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy vždy, osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost vedlejší pouze tehdy, pokud jí v předchozím kalendářním roce vznikla povinnost platit pojistné, nebo tehdy, pokud se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost tedy nemusí hradit zálohy na pojistné v prvním roce podnikání (pokud se do systému dobrovolně nepřihlásí) a ani v dalších letech, pokud nedosáhne výše uvedeného rozhodného příjmu.

Výše uvedená minima se uplatní zejména v prvním roce podnikání, kdy ještě nelze výši zálohy vypočítat z vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok. V dalších letech se již záloha vypočte obdobně jako v oblasti zdravotního pojištění z měsíčního vyměřovacího základu standardní sazbou ve výši 29,2 procenta. Od roku 2019 již však nelze použít určený vyměřovací základ a je nutné vyjít z částky ve výši 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji připadající na jeden kalendářní měsíc, případně ze zákonného minima.

Stejně jako ve zdravotním pojištění se vypočtená záloha zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Rok 2019 nicméně přinesl změny ve splatnosti záloh. Nově jsou zálohy splatné v průběhu příslušného kalendářního měsíce namísto do 20. dne měsíce následujícího.

Další změnou je pak splatnost záloh vypočtených na základě přehledu – takto vypočtená záloha je stále poprvé splatná za měsíc, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, ale pouze tehdy, pokud je to záloha nižší, než byla dosud placena.

Dojde-li k tomu, že vypočtená záloha na základě přehledu je vyšší než záloha dosud placená, je poprvé splatná až za měsíc následující po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích V oblasti splatnosti záloh dochází také k dalším změnám, např. u osob zahajujících samostatnou výdělečnou činnost, osob, pobírajících po celý měsíc nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo ošetřovné  či osob, které se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění, ať se již jedná o prodloužený termín splatnosti či možnost v určitých případech zálohu nehradit.Jak je zmíněno výše, záloha na pojistné na sociální zabezpečení již od roku 2019 nemá absolutní maximum. V současné době se jakákoli částka uhrazená na příslušný účet správy sociálního zabezpečení považuje za platbu do budoucna v rámci daného kalendářního roku.

Penalizace za zpoždění

Pozdní odvod pojistného či zálohy na pojistné je penalizován sazbou 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení. V oblasti zdravotního pojištěnípočíná penalizace běžet od prvního dne po splatnosti pojistného či zálohy na pojistné.

V oblasti sociálního zabezpečení došlo i zde ke změně, nově se pozdní odvod záloh začíná penalizovat až tehdy, pokud záloha není uhrazena do konce následujícího měsíce, i pak se však pozdní odvod penalizuje zpětně od původního dne splatnosti. Jak správa sociálního zabezpečení, tak příslušné zdravotní pojišťovny toto penále nicméně mohou na žádost poplatníka částečně či ve výjimečných případech i plně prominout.

Gabriela Ivanco, manažerka daňového oddělení společnosti Mazars