Jak podpořit globální ambice firem, jak na hrozby a příležitosti – konference Future of Export Summit 2023

Těmto i dalším důležitým otázkám se na konci října věnovali účastníci akce zaměřené na podporu exportu s názvem Future of Export Summit, kterou už po druhé uspořádala agentura CzechTrade v pražském Cubex Centru.

Obsah reportáže

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 00:34 – Hlavní vystoupení: Nové horizonty českého průmyslu
• 01:02 – Uplatnění umělé inteligence (AI) – Jan Kleindienst, The Mama AI
• 02:32 – Příklad využití AI v praxi u společnosti Seznam
• 04:10 – Design – Zuzana Ambrožová, Amplla
• 07:35 – Startupy: programy podpory – Jan Špunda, CzechTrade
• 12:07 – Startupy: zkušenosti z praxe – Vladimíra Tesková, TeskaLabs
• 15:53 – Výsledky exportního průzkumu

Zpět na začátek

Future of Export Summit 2023

Poslední říjnový den uspořádala agentura CzechTrade už druhý ročník akce na podporu exportu nazvané Future of Export Summit. Cílem bylo představit aktuální trendy světového exportu a podílet se s návštěvníky o know-how z 64 trhů, na kterých agentura působí.

Událost zahájili úvodními řečmi ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, náměstek ministra financí Jiří Valenta a také generální ředitel CzechTradu Radomil Doležal. Následovala část nazvaná Nové horizonty českého exportu. Vystoupili hlavní řečníci, kteří se zaměřili na problematiku zvyšování globálních ambicí českých firem, na měnovou politiku a otázku eura, exportní financování či umělou inteligenci a její uplatnění v některých oborech.

Uplatnění umělé inteligence (AI)

O umělé inteligenci hovořil Jan Kleindienst, šéf společnosti The MAMA AI, která se specializuje na řešení v oblasti konverzační umělé inteligence, rozpoznávání či syntézy řeči nebo strojového překladu.

„Pro nás je velmi zajímavé, teď myslím celý svět, že dochází k takovému efektu, ne černé labutě, ale bílé labutě. AI je něco, co dává všem příležitost začít znovu na startovní čáře. Redefinovat způsob, jakým dělají byznys. Redefinovat způsob, jakým komunikují ve společnosti nebo doma, jakým způsobem člověk a stroj dokáží dělat nějaké věci dohromady. To nás na tom baví. Pořád se mluví o konkurenceschopnosti. Pro mě to je klíčový indikátor a klíčový faktor konkurenceschopnosti, jak vnímat svět, jakým způsobem tvořit novou hodnotu ve spolupráci člověka a nějakého umělého stroje,“ říká Jan Kliendienst.

Podle Jana Kleindiensta se potřebujeme na umělou inteligenci zaměřit intenzivněji, třeba i ve světle toho, že Evropa zatím z hlediska investic do této oblasti hodně zaostává, mimo jiné za Čínou nebo Spojenými státy.

„Je potřeba tomu dát ještě výraznější rámec. Je dobře, že stát mluví o inovaci národní strategie pro AI, také se aktivně účastníme tohohle procesu. Čili je potřeba si to odpracovat, odšlapat. Nestane se to samo od sebe. Je hlavně potřeba začít experimentovat. Inovace nejde dělat bez rizika. Je potřeba být schopni riziko podstoupit, je potřeba být schopni padnout občas na ústa, zase se zvednout a jít. To k budovaní AI a AI based průmyslu patří,“ doplňuje Jan Kleindienst.

Jako příklad využití umělé inteligence v praxi uvedl Jan Kleindienst spolupráci The MAMA AI se společností Seznam, pro něž firma vyvinula systém virtuálních moderátorek a moderátorů.

„Spousta těch oblastí inovací se odehrála na styčných plochách někoho, kdo rozumí jisté oblasti a někoho, kdo rozumí AI. To byl případ aplikace umělé inteligence syntézy hlasů pro Seznam Zprávy. Oni měli velmi silnou vizi, jak si představují, aby takový systém virtuálních moderátorů nebo moderátorek fungoval. S tím, že je to něco, co augmentuje živé operátory. Není to něco, co je nahrazuje. Je kolem toho celý etický kodex a postavená struktura. A my jsme dodávali ty nejkvalitnější české hlasy, jaké dokážeme vyrobit, protože máme naši originální technologii, vyrábíme si to takzvaně v naší kuchyni, v naší výzkumné a vývojové laboratoři,“ uzavírá Jan Kleindienst.

Design jako kritická součást produktu

Program pokračoval panelovou diskuzí, během které se exportéři vyjadřovali například k tomu, jak dosahovat konkurenceschopnosti nebo k problematice exportního financování či energetické udržitelnosti. Po ní proběhly tři paralelní diskuzní bloky.

První nesl název Design jako kritická součást produktu a byl určený pro diskusi mezi designéry a výrobci, a to o řadě dílčích témat, jako je využití design managementu a designu jako takového k úspěšnému exportu. Dále zapojení designu do strategie firmy či průběh spolupráce mezi firmou a designérem z Adresáře designérů CzechTradu.

Debaty se mimo jiné zúčastnila Zuzana Ambrožová, která působí na Fakultě architektury ČVUT a současně je uměleckou ředitelkou ve společnosti Amplla, která vytvořila unikátní hasicí přístroj a získala za něj jako historicky první společnost z České republiky nejvyšší ocenění iF Design Award 2022 Gold a zařadila se tak mezi světově uznávané designéry, kteří tuto prestižní cenu získali. Zuzana Ambrožová na příkladu hasicího přístroje vysvětlila, v čem vidí roli a podstatu designu.

„Často se setkáváme s tím názorem, že je to nějaký designový přístroj. Vyhrál velké světové ceny designu, ale je to něco negativního. Je to ten designový, možná drahý designový hasicí přístroj. Ale největší paradox na tom je, že my jsme se skutečně zamýšleli nad tím, jak významně zlepšit jeho užitné, ergonomické a evakuační funkce. Skutečně jsme se koukli na tu láhev a řekli si: „Aha, dá se používat jenom dvěma rukama, musíme to změnit. Musí se používat pouze jednou rukou, abychom jednu ruku měli volnou a musí být vybavený dýchací maskou, protože většina obětí požárů se udusí“ a celou řadu těchto věcí. Dneska hasicí přístroje mají odhalené všechny citlivé části, jsou ostrohrané a podobně. My jsme šli po linii těch problémů a snažili jsme se je vyřešit a vyřešit je i tím způsobem, že jsme z krásy, z toho designu, udělali funkci,“ říká Zuzana Ambrožová.

Zuzana Ambrožová se zamýšlela také nad tím, co udělat proto, aby se design ve vnímání širší veřejnosti stal tím, čím ve skutečnosti může být.

„Je potřeba zvýšit určitou edukaci, že design není jenom něco, co zvyšuje prodejnost, jenom nějaká hezčí barevnost, tvar nebo cokoliv takového. To je jedna věc. Aby to nebyl jenom takový marketingový obal, ale edukovat laickou veřejnost v tom, že design může být evolučním nebo až revolučním řešením, disruptivním řešením, přičemž skutečně hledáme lepší řešení z hlediska užitných vlastností. Dnes je velké téma udržitelnost. To, jaký je dopad a celkový kontext toho výrobku na naši planetu, na naše životní prostředí. Opravdovým způsobem skutečně chápat všechny souvislosti. Takže to je z jedné strany důležitá edukace, což může samozřejmě CzechTrade také dělat, že se dostane do daleko širší vrstvy obyvatel, která začne vnímat design jako něco důležitého k nějaké všeobecné prosperitě. No a druhá věc je zase na nás designérech. Jít opravdu cestou daleko složitější, jít třeba za tím průmyslovým designem a hledat řešení a řešit skutečné problémy, nejenom zase opět ten marketingový obal, hledání jenom jiného tvaru, barevnosti a dalších věcí.“

CzechTrade představil své služby pro startupy

Druhý diskuzní blok s názvem Od startupu ke globálnímu exportérovi měl několik částí. O problematice služeb pro startupy a exportní připravenosti firem mluvil mimo jiné Jan Špunda, který má v agentuře CzechTrade na starosti podporu internacionalizace pro výrazně inovativní malé a střední podniky. Mimo jiné představil tři nové služby pro exportéry, které vznikly i na základě hlasů ze startupového prostředí, a také diskuze v rámci loňského prvního ročníku Future of Export Summit.

„CzechTrade v letošním roce připravil tři nové služby pro startupy. Dvě z nich jsme již měli možnost si otestovat, třetí nás ještě čeká v tom testovacím provozu do konce letošního roku. Vezmu jejich představení chronologicky, tak, jak jsme realizovali. První z nich byla služba Czech Startup Day. Tam jsme prezentovali naše startupy investorům v Rakousku. Investory mám na mysli venture kapitálové fondy a andělské investory. Do Vídně přijelo 20 našich startupů. Měli jsem tam takovou zajímavou zkušenost, že zhruba 2/3 z těch startupů, byť mají úžasná řešení, úžasné technologie, tak si neumí přesně říct, co od takového setkání očekávají a nemají třeba dobře postavený byznysplán atd.,“ říká Jan Špunda.

Druhá služba nese název Startup Entery a spočívá v posouzení exportního potenciálu startupu, doporučení vhodného teritoria a využití individuální služby za zvýhodněnou cenu.

„V rámci této služby jsme v rámci Strojírenského veletrhu realizovali pitch se startupy. Prvních šest startupů se nám představilo, my jsme vyhodnotili jejich exportní připravenost pomocí score card, kterou máme nově formulovanou a nabízíme teď těm exportně připraveným možnost prezentace v zahraničí. Konkrétně možnost čerpat zvýhodněné služby za speciální ceny na zahraničních kancelářích CzechTradu,“ popisuje Jan Špunda.

Startup zóna je třetí novinkou. Jejím smyslem je zjednodušit startupům účast na veletrzích v západních zemích, která je obvykle velmi drahá.

„Chceme startupům umožnit formou sdílení, ať už časového, že se třeba v průběhu veletrhů vystřídají nebo sdílejí místo na jedné ploše, kde se běžně prezentuje jedna firma, tak se představí třeba tři čtyři startupy,“ dodává Jan Špunda.

Důležitým tématem je nepochybně zmíněná exportní připravenost startupů. Jakým způsobem ji CzechTrade vyhodnocuje?

„Pro nás je poměrně důležité poznat, z čeho vychází, z jaké báze vychází ten startup nebo ta mladá firma, kam směřuje a co od nás očekává. Takže máme samozřejmě primárně taková hodnocení, jako je hodnocení týmu, to znamená jeho kompetence. Máme tam ohodnocení produktu i z hlediska byznysových příležitostí v zahraničí. Hodnotíme věci, jako je finanční připravenost společnosti, ale koneckonců i třeba prezentační schopnosti týmu. To znamená, pakliže organizujeme pitch, tak nakolik je schopen ten startup vysvětlit, v čem třeba spočívá unikátnost jejich řešení a co očekávají konkrétně od té akce, které se účastní,“ říká Jan Špunda.

Jan Špunda také řekl, v čem mají české startupy podle CzechTradu nejvíce slabých míst, pokud jde o jejich snahu proniknout na zahraniční trhy.

„Obecně můžeme konstatovat velmi vyspělou rovinu technologickou. Tady skutečně máme spoustu odborníků a skláníme před nimi a teď nechci, aby to znělo demotivačně, ale trošku nás mrzí, že to sebevědomí po stránce obchodní je poměrně nízké. Jednak se to projevuje v tom, že mnohokrát vidíme nedostatečný byznysplán, kterému nebyla věnována taková pozornost jako třeba vlastnímu vývoji produktu. To znamená, že je tam potřeba zapracovat nepochybně na tom, když někam jdu, jsem někam pozván, na nějaký pitch, na nějakou prezentaci, tak si trošku nastudovat, kdo mě zve, jaké jsou jeho možnosti a potenciál a umět si říct přímo cíleně: „Mě by zajímalo to a to. To od vás prostě očekávám,“ uzavírá Jan Špunda.

Zkušenosti společnosti TeskaLabs s expanzí do Velké Británie

Vladimíra Tesková, spolumajitelka a provozní ředitelka společnosti TeskaLabs, která se dokázala prosadit v náročné konkurenci britských technologických firem, se podělila o své zkušenosti s expanzí startupu do zahraničí.

„Začátky byly hrozně naivní, velice upřímně. Jak jsem zmiňovala právě v tom panelu. Vy jste přesvědčen, že víte, co děláte, co tam chcete dělat. Máte takové ty naivní představy, jak tam přijdete, zaklepete na ty dveře a oni řeknou, vítáme vás. Na rovinu, já se budu opakovat, ale nikdo na vás nečeká. Nikde v zahraničí. Pokud si to člověk neuvědomí, tak si hrozně narazí čumák. Takže pro nás bylo třeba obrovským zklamáním to, že potřebujeme opravdu lokální přítomnost, že tam musí být někdo, kdo mluví tím jazykem. To, že umíme anglicky, není dost. Ta důvěra bude vždycky podstatně větší vůči tomu člověku, který tam je lokální. Takže minimálně na otevření dveří, na první komunikaci, na takové to „můžete se s nimi cítit OK a bezpečně“, potřebujete někoho britského,“ říká Vladimíra Tesková

Dalším důležitým kamínkem do mozaiky nezbytné pro úspěch v zahraničí je podle Vladimíry Teskové pochopení kultury nákupu, protože právě v tom podle ní existují velké odlišnosti.

„Liší se moc nejenom takové ty základní věci, jak se budete prezentovat, jestli máte právě materiály v tom daném jazyce, jestli komunikujete správně, ale je to i kultura nákupu. Je to víc o osobních schůzkách? Nebo je to víc o onlinových schůzkách? Za kým přesně jít? Ty struktury jsou stejné, ten management je stejný, ale to, jakým způsobem se komunikuje, to je jiné. A třeba za nás hrozně moc fungovalo to, když jsme si dokázali najít někoho, kdo nebyl Britem. Když jsme si dokázali najít někoho, kdo byl také ze zahraničí, protože tam nebyla taková ta obava, vy jste taky cizí. Podstatně lépe se potom navazovaly kontakty,“ popisuje Vladimíra Tesková.

Je přesvědčená, že českým firmám a startupům by při expanzi do zahraničí stát hodně pomohl tím, kdyby se snažil zvyšovat jejich prestiž. V České republice, je podle ní spousta schopných podnikatelů, techniků či inženýrů, kteří se ale moc neumějí prodat. Tím, že by je stát v zahraničí prezentoval a víc o nich mluvil, by jim na exportních trzích velmi pomohl, myslí si Vladimíra Tesková a zdůrazňuje, že bychom se u některých zemí měli inspirovat, pokud jde o pomoc v počátečních fázích snahy o úspěch startupu na jiných trzích.

„Určitě ano. Já myslím, že tady máme velké rezervy a tady bychom se mohli hodně poučit. A je to ta Velká Británie. V rámci podpory startupu je první věc, že investoři si mohou část toho, co investují do startupů v počáteční fázi, odečíst z daní. Což znamená, že usnadňují tok peněz vůči startupům. To je obrovská pomoc. Vy jako startup, v případě, že se zabýváte něčím, co se jmenuje R&D, Research and Development, tak jste schopni si uplatňovat náklady v nějakém procentu, a velmi zajímavém procentu, na ten R&D a nedostáváte zpátky Tax Credit nebo kredit v daních, ale dostanete zpátky reálné peníze.“

A dodává: „To znamená, že znovu máte možnost reinvestovat a dál se v tom R&D posouvat. Co se týče grantových věcí, tak tam je obrovská plejáda možností, jak oni ty startupy podporují. Je tam třeba strašně zajímavá věc. Přijdete a řeknete, že máte nápad na produkt. Ještě nevím, jestli je to nápad dobrý, nebo ne a než spustím ten obrovský ansámbl kolem toho a začnu hledat, založím firmu, zkusím investory, tak vy si můžete jako ta malá firma požádat o grant, který se bude zabývat pouze tím, že se udělá obrovský a velice extenzivní průzkum trhu a zjistí se, jestli by o to vůbec byl zájem,“ uzavírá Vladimíra Tesková.

Kybernetická bezpečnost

Třetí diskusní blok byl zaměřený na téma hrozeb a příležitostí pro stabilní byznys, tedy například na kybernetickou bezpečnost, duševní vlastnictví nebo využití průmyslových blockchainů v obchodě a ve výrobě.

V rámci panelové diskuze byly také představeny výsledky unikátního průzkumu. Z něj mimo jiné vyplynulo, že pro 81 % firem je klíčem k úspěchu v zahraničí kvalita produktu, 68 % uvádí cenu produktu a pro 35 % je to zákaznický servis, inovace a marketing. 21 % firem pak počítá s tím, že své výrobky bude muset přizpůsobit mladé generaci. A z výsledků vyplynulo třeba i to, že i když 88 % firem vnímá kybernetickou bezpečnost jako důležitou až velmi důležitou, naplno se jí věnuje jen necelá polovina z nich.

Exportního summitu agentury CzechTrade se zúčastnilo 400 zástupců českých firem, během diskuzí a diskusních bloků vystoupili kromě výše zmíněných i další odborníci z úspěšných exportně orientovaných společností, jako je Vizard, Compelson, Nebesys nebo Škoda Auto.

Zpět na začátek