Jak udržet a posílit biologickou rozmanitost lesů v Evropě?

Ztráta biodiverzity je celosvětově považována za hlavní hrozbu pro ekologickou a socioekonomickou stabilitu. Lesní ekosystémy Evropy, které zahrnují přírodní i uměle vysázené lesy, poskytují domov mnoha druhům organismů a jsou útočištěm pro velkou část evropské biodiverzity. Evropský lesnický institut (EFI) proto na objednávku ministerstev zemědělství vybraných zemí EU zpracoval rozsáhlou studii, kde označil hlavní doporučení pro udržení a posílení biologické rozmanitosti lesů v Evropě.

V této studii analyzoval tým 13 vědců z 10 zemí, jak efektivně udržovat a zvyšovat biologickou rozmanitost lesů v Evropě. Součástí týmu byl i profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Výsledkem studie je několik hlavních doporučení

• Klíčový je monitoring lesní biodiverzity. Větší ochrana a správa biologické rozmanitosti evropských lesů začíná účinným monitorováním.
• Praktické přírodně-pozitivní hospodaření je možné v každém lese, včetně hospodářských lesů a plantáží. Důležité je zvyšování genetické a druhové rozmanitosti jednotlivých stromů.
• U původních lesů a pralesů jsou vyžadována přísná opatření na jejich ochranu, protože jejich biologická rozmanitost je jedinečná.
• Je potřeba nadále rozvíjet přírodě blízké hospodaření v lesích, a využít tak různých typů přírodních narušení lesa, které podpoří biologickou rozmanitost.
• Na krajinné úrovni je vhodné aplikovat tzn. TRIAD lesnický management, který kombinuje různou intenzitu hospodaření včetně přísné ochrany části výměry lesa. Tato diverzifikace hospodaření se ukazuje jako optimální způsob managementu lesa a naplnění všech jeho funkcí.
• Udržení a zvyšování biologické rozmanitosti je společný úkol, kterého se musí ujmout evropští lesníci a vlastníci lesů, veřejné a soukromé instituce i široká veřejnost.

Co je lesní biodiverzita?

Studie se také podrobně zabývá tím, co všechno zahrnuje termín lesní biodiverzita, protože ji nelze zobecnit pouze na směs jednotlivých druhů dřevin. Věnuje se proto genofondu, struktuře a funkční diverzitě, a to od úrovně jednoho stromu až po krajinnou úroveň. Biodiverzitu mohou ovlivnit různé hrozby, jako např. nevhodné postupy hospodaření v lesích, znečištění ovzduší, invazní druhy rostlin, škůdci a choroby, stejně jako rostoucí teploty, sucho a požáry.

Lesníci a politici by tak měli co nejdříve přijmout opatření nejen k udržení, ale také ke zvýšení biologické rozmanitosti lesů. Politici by si měli uvědomit, že je třeba vzít v úvahu značnou časovou prodlevu v oblasti biologické rozmanitosti, zejména k pomalému tempu růstu lesů a souvisejících hospodářských zásahů.

Dlouhodobý závazek a společenská podpora pro politiku biologické rozmanitosti je proto nutností. Směs na míru šitých finančních a dalších nástrojů je třeba rozšířit tak, aby bylo možné úspěšně zabezpečit výjimečné evropské dědictví biologické rozmanitosti. Tržní nástroje, jako jsou reverzní aukce a kompenzace biologické rozmanitosti, jsou stále nedostatečně rozvinuté a vyžadují další zkoumání a diskusi.

„Tato komplexní studie založená na nejnovějších dostupných vědeckých poznatcích o lesní biodiverzitě je naprosto unikátní. Pevně věřím, že navrhovaná opatření co nejdříve aplikují politici v legislativním procesu, stejně tak i lesníci a správci lesů na svých majetcích,“ říká spoluautor studie profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Tato studie byla financována svěřeneckým fondem EFI pro politickou podporu, který je podporován vládami Rakouska, České republiky, Finska, Německa, Irska, Itálie, Litvy, Norska, Slovinska, Španělska a Švédska.

Studie Evropského lesnického institutu byla zveřejněna 30. května 2022.

Redakčně upravená tisková zprávy ČZU v Praze