Jaká jejich obliba pracovních dohod a co způsobí změny zákoníku práce?

Například se jedná o přesné rozvrhování pracovní doby, nárok na náhrady a dovolenou, dodatečnou administrativu spojenou se souběhem dohod nebo vyšší pojistné odvody.

Zaměstnavatelů se proto Hospodářská komora ptala, zda některé ze svých pracovníků zaměstnávají na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, případně také o které skupiny zaměstnanců se jedná. Šetření zároveň zjišťovalo, jak budou firmy reagovat na plánované změny v této oblasti.

Nejčastěji firmy na základě dohod zaměstnávají studenty a seniory

Obě zmíněné skupiny osob jsou prostřednictvím dohod zaměstnávány jak pro činnosti bez nároků na kvalifikaci, tak pro kvalifikované činnosti – v případě studentů pro činnosti související s jejich oborem studia, v případě seniorů s jejich profesními zkušenostmi.

Přes 40 % firem využívá dohody pro zaměstnávání pracovníků spíše s nižší kvalifikací vykonávajících především manuální činnosti například během sezonních a nárazových prací. 28 % firem dohody uplatňuje při zaměstnání pracovníků spíše s vyšší kvalifikací, se kterými se jim z různých důvodů nevyplatí uzavírat běžný pracovní poměr – například u úzce odborně zaměřených pracovníků na určitou oblast, nebo u těch, jejichž zaměstnávání v běžném pracovním poměru by bylo příliš nákladné.

Zhruba čtvrtina podnikatelů prostřednictvím dohod zaměstnává rodiče na rodičovské dovolené, kterým péče o dítě neumožňuje pracovat na plný pracovní úvazek.

„Pomohlo by, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a nezatěžovala zaměstnavatele,“ vysvětluje viceprezident HK ČR Tomáš Prouza. „Za klíčové považujeme dvě změny: navýšení limitu jednodušších dohod alespoň na 15 000 korun a výrazné osekání navržené byrokracie okolo zaměstnávání lidí na dohody,“ zdůrazňuje.

Změny pravidel? Komplikace

Jakékoliv legislativní změny v oblasti dohod se dotýkají převážné části firem působících v české ekonomice a mohou zásadním způsobem ovlivnit jejich fungování. V případě legislativních změn, které by z pohledu firem činily využívání dohod nákladnější a administrativně komplikovanější, může být zvýšení participace seniorů a studentů na trhu práce ohroženo, nebo dokonce může docházet k jejímu poklesu. Naopak podpora do‑ hod a jejich zatraktivnění může částečně přispět k řešení problematické situace českého trhu práce, a to dlouhodobě.

V reakci na plánované změny firmy nejčastěji očekávají, že budou snižovat počty zaměstnanců na dohody. Největší část z nich očekává, že sníží míru využívání dohod a jejich práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance. Čtvrtina očekává, že zaměstnance na dohody nahradí OSVČ. Přes 23 % zaměstnavatelů předpokládá, že na změny budou reagovat snížením počtu zaměstnanců na dohody a větším najímáním pracovníků v rámci jiných smluvních vztahů, jako je například smlouva o dílo. Část zaměstnavatelů také plánuje dohody transformovat do pracovního poměru na zkrácený úvazek.

Přerozdělení práce mezi ostatní zaměstnance může negativně dopadnout na celkovou efektivnost firem. Při větším objemu práce kladeném na pracovníky bude pravděpodobně docházet k nárůstu mzdových nároků kmenových zaměstnanců. Tento nárůst může v některých případech převyšovat úsporu získanou propuštěním pracovníků na dohody.

„Dohody přitom zmírňují nedostatek pracovníků na trhu práce a umožňují studentům získat pracovní zkušenosti, seniorům zachovat si psychické i fyzické zdraví a pocit užitečnosti ve společnosti a matkám na rodičovské udržet si znalosti z oboru, což přispívá k jejich vyšším výdělkům po návratu z rodičovské,“ poukazuje viceprezidentka HK ČR a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

Zároveň není podle Komory jisté, zda a jak rychle budou firmy schopny případně nahradit pracovníky na dohody OSVČ. Proces může být dlouhodobějšího charakteru a limitovat další rozvoj firmy. Zamýšlené legislativní změny by v podstatné části firem pravděpodobně vedly ke snížení míry využívání dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Roman Renda a Ondřej Boček, analytici HK ČR