Jaké jsou hlavní brzdy českého podnikání? Rok 2022 očima firem

Pravidelně každý srpen se Hospodářská komora ČR ptá svých členů na jejich očekávání, co se týká rizik spojených s fungováním jejich firem pro následující rok. Podobnou otázku pokládají každoročně členové Evropské asociace hospodářských a průmyslových komor (EUROCHAMBRES) firmám v jednotlivých zemích.

Trh práce největší překážkou

Pro firmy je v roce 2022 největší bariérou rozvoje podnikání rostoucí cena práce, které se obává 70 % respondentů šetření, a s tím úzce související nedostatek kvalifikované pracovní síly (trápí 67 % respondentů, viz graf 1). Tato úskalí se drží na předních místech žebříčku již několik posledních let bez ohledu na velikost firmy nebo na obor podnikání.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2024

Náklady na pracovní sílu jsou spojeny jednak se strukturálními problémy trhu práce, tedy s nesouladem poptávky a nabídky jednotlivých kvalifikací, jednak s regulatorními zásahy – růstem platů ve veřejné sféře, navyšováním minimální mzdy a s tím i zaručených mezd, ale také s vysokým pojistným odváděným zaměstnavateli.

Nedostupné a drahé vstupy

Třetí nejčastěji zmiňovanou překážkou byznysu v příštím roce, kterou zvolilo 53 % respondentů, je fyzická i cenová dostupnost vstupů, jako jsou materiály, součástky nebo energie. Intenzivněji tento problém vnímají ty největší firmy. Rostoucí ceny energií ale dopadají v podstatě na všechna odvětví, a to přímo (např. firmám zdražují účty za elektřinu) i nepřímo (např. přes rostoucí ceny dodavatelů). Nejsilněji pociťují dopady energeticky nejvíce náročná odvětví, především se to týká zpracovatelského průmyslu (strojírenství, zpracování kovů, elektrotechnika, chemický průmysl a další), což je zásadní část českého průmyslu.

Nedostatek vstupů vlivem přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a epidemický vývoj jsou dvě nejsilnější negativní rizika dalšího vývoje celé české ekonomiky v nejbližším období. Předpokládáme, že se tato rizika budou projevovat minimálně do poloviny příštího roku. Přes nedostatek čipů a dalších surovin bude průmysl letos silný. Firmy sice vyrábějí pod svým potenciálem, ale kvůli samotnému nedostatku vstupů nekrachují.

Byrokracie stále kvete

Za významnou překážku byznysu v příštím roce, kterou zvolilo 29 % respondentů, podnikatelé považují i vysokou administrativní zátěž, která je často spojena mimo jiné i s výkaznictvím a řadou dalších povinností včetně např. exekucí, které v rámci personální a mzdové agendy musí zaměstnavatel vykonat za své zaměstnance. Pozitivní je zjištění, že podmínky pro získání financování jsou spíše okrajovým problémem (označilo je 11 % respondentů), a to i u těch nejmenších firem.

Dopady pandemie na podnikatele

Spolu s ostatními hospodářskými komorami v Evropě jsme se zvlášť dotazovali i na dopady koronavirové pandemie na členské firmy v příštím roce (viz graf 2). Celkem 44 % respondentů se bude muset vypořádat se změnami spotřebitelského chování. Podobně jako jsme pozorovali a pozorujeme změnu ve stravovacích návycích domácností, bude se měnit spotřebitelské chování i v roce 2022 a udržet s ním krok nebude jednoduché především pro ty nejmenší podniky.

Více než u třetiny (35 %) zúčastněných firem bude jejich podnikání poznamenáno přerušením, resp. zpřetrháním dodavatelsko-odběratelských vztahů. Především se to týká firem s více než 250 zaměstnanci a zpracovatelského průmyslu, který je v ČR klíčovým tahounem růstu. Se vztahy s odběrateli a dodavateli je úzce spojená i ztráta trhu, resp. poptávky, která zasáhne 32 % firem. Mnoho českých firem, především těch, které mají se zahraničím intenzivní vazby, stále nemůže standardně rozvíjet obchodní vztahy. Ty jsou obvykle úzce založeny na pravidelném fyzickém setkávání spojeným s cestováním.

Koronavirová krize ukázala, že při tvorbě řady služeb lze využívat i práci z domova. Větší využívání home office může vyvolat další úspory v provozních nákladech firem (např. menší potřeba kancelářských ploch). V některých odvětvích nepochybně využití home office může znamenat dokonce i zvýšení produktivity práce (např. eliminace neefektivně stráveného času na cestě do a z pracoviště), a to třeba i v souvislosti s pozitivním vlivem sladění rodinného a pracovního života. Je však třeba poznamenat, že ne pro všechna odvětví (prakticky celá průmyslová výroba) je však práce z domova řešením.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková