English version
O co více zaspali politici, o to rychleji dokázali na pandemii koronaviru zareagovat české firmy. Podobně jako za války dokázaly své kapacity přeorientovat na produkci výrobků, které nyní chybějí nejvíce.
Například společnost Stock Plzeň Božkov, produkující lihoviny a likéry, vyrobí a zdarma dodá až 90 000 lahviček o objemu 0,2 litrů s dezinfekcí na ruce. Dezinfekce by měla chránit především personál obchodů s potravinami a pracovníky potravinářských podniků. Může být použita i ve zdravotnických zařízeních.
Další dezinfekce ve velkoobjemových kontejnerech poskytne Plzeňskému kraji a městu a bude sloužit především pro záchranáře a příslušníky hasičských sborů. „Bereme jako naši povinnost zapojit se do boje proti koronaviru, zvlášť v okamžiku, kdy pomoci reálně můžeme. Děkujeme všem záchranným složkám, ale i pracovníkům v potravinářských provozech a obchodech za práci, kterou odvádějí, a chceme jim takto pomoci,“ říká ředitel Stock Plzeň Božkov Jan Havlis.
Dezinfekce nebo višňovka
Podobně najel na výrobu lihu sloužícího k dezinfekci také výrobce destilátů Rudolf Jelínek. „My nevyrábíme přímo dezinfekci, tu neumíme. Abychom vyráběli dezinfekci v klasickém slova smyslu, museli bychom mít denaturovaný líh, nebo bychom jej museli denaturovat. Obojí podléhá specifickému povolení Celní správy, které jsme nikdy nepotřebovali, takže jej nemáme. Abychom vyšli vstříc alespoň nějak potřebám našich spotřebitelů, spustili jsme výrobu konzumního lihu. Jde o 76 procentní konzumní líh, který je tedy zatížen plnou spotřební daní, což více než zdvojnásobí cenu produktu. Ale na druhé straně, když z něj neumícháte dezinfekci, můžete jej zředit a vypít, nebo použít pro výrobu domácí ořechovky nebo višňovky,“ říká Miroslav Motyčka, obchodní a marketingový ředitel společnosti Rudolf Jelínek.
Společnost naplnila zhruba 10 tisíc lahví o objemu 0,5 litru. Další již podle firmy nebudou potřeba. „Dezinfekci vyrobenou z denaturovaného lihu a tedy násobně levnější již vyrábí řada lihovarů a chemiček, které ji budou dodávat na trh. Ale pro nás je stočení konzumního lihu do lahví spíš opravdu rychlou aktivitou, kterou jsme chtěli přispět k řešení nějaké okamžité poptávky po jednoduché dezinfekci. Není to strategická výroba. Mimochodem, zcela logicky z první výrobní dávky směřovaly první lahve k našim sto čtyřiceti zaměstnancům, a do našeho interního provozu,“ doplnil Miroslav Motyčka. Firmu podle jeho slov opatření v souvislosti s koronavirem výrazně postihla. Gastronomie představuje řádově polovinu jejích tržeb.
Jedním z lihovarů, který najel na výrobu dezinfekce, je společnost Ethanol Energy z Vrdů na Kutnohorsku. „Již v průběhu minulého víkendu jsme v Ethanol Energy zahájili přípravy na výrobu surovin pro výrobu dezinfekčních směsí dle receptury WHO pod označením Anti COVID. První dodávky jak denaturovaného lihu, tak glycerolu od sesterské společnosti PREOL jsme zahájili v pondělí 22. Března. Za 120 hodin jsme k dnešnímu odpoledni vyexpedovali z naší výroby zhruba 1 milion litrů surovin pro výrobu dezinfekce Anti COVID,“ uvedl Martin Kubů generální ředitel Ethanol Energy. Současně podnik zahájil i výrobu finální dezinfekční směsi Anti COVID. Část vyrobené desinfekce předala firma Hasičskému záchrannému sboru ČR a Policii ČR pro jejich potřeby.
Kamery poznají teplotu
Na situaci zareagovala také společnost Workswell, která standardně vyrábí termokamery pro monitorování sucha v zemědělství. „Naši kolegové již na začátku ledna roku 2020 započali vývoj na termokameře Workswell MEDICAS, která je určena pro Screening horečnatých projevů infekčních onemocnění. Napomáhá tak v boji proti nákaze COVID-19, způsobované novým virem nejasného původu nesoucí označení SARS-CoV-2,“ uvedl k vývoji termokamery Jan Sova, spoluzakladatel Workswell.
Na základě bezdotykového měření dokáže termokamera ve skupině lidí odhalit osoby se zvýšenou teplotou. Termokamera měří povrchovou teplotu s nejistotou 0,3 °C a je tak poměrně přesně schopna stanovit teplotu na povrchu lidské kůže a informovat o překročení alarmové hodnoty. Pro dosažení takto vysoké přesnosti si termokamera bere na pomoc druhé zařízení – černé těleso, s jehož pomocí je zajištěna i metrologická návaznost. I když samozřejmě ne každý nositel onemocnění aktuálně prochází horečnatým stavem, napomáhá tento přístroj ke snížení infekčního tlaku a tak ke zpomalení či i zamezení šíření choroby.
Ochranné štíty z 3D tiskáren
V boji s šířením koronaviru pomáhají i další inovativní firmy. Společnost Prusa Research, která se zabývá výrobou 3D tiskáren, začala metodou trojrozměrného tisku produkovat ochranné štít pro lékaře a zdravotnický personál.
Výzkumné centrum RICAIP z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT zase díky 3D tisku vyvinulo respirátor nejvyšší ochranné třídy FFP3. Masku bude možné tisknout na 3D tiskárnách v počtu stovek 400 až 500 kusů denně. Odborníci kromě toho chtějí respirátory vyrábět i formou vstřikování plastu do připravených forem, což by umožnilo produkovat až deset tisíc kusů denně.
ČVUT iniciovala také další projekt, tentokrát na vytvoření celoobličejových respirátorů sestavených z potápěčských masek. Prototyp, který byl otestován ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, obsahuje vojenský filtr P3R. Filtrace je 99,999 % a vyšší. Filtr je tedy oproti FFP3 respirátorům výrazně účinnější. Filtr lze také sterilizovat a opakovaně používat.
„Poděkování patří také společnostem Decathlon, Sportisimo, které darovaly několik kusů masek k vytvoření prototypu a následně nám za zvýhodněných podmínek prodaly veškeré masky, které měly ve skladu. Dále děkuji panu Josefu Průšovi, který na 3D tiskárně tiskne redukce,” uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Do výroby pro současnou krizovou situaci se zapojily také oděvní společnosti, Například firma Astratex, která vyrábí spodní prádlo, začala produkovat sety pro vytvoření ochranných látkových roušek. S pomocí přišla i brněnská společnost Waterdrop, výrobce ochucených kapslí do nápojů, která spolu se sdružením firem Authentica, GRD a Craftwork vyrobila a předala zdravotníkům stovky obličejových krytů. „Investujeme čas a prostředky do ochrany zdravotníků i veřejnosti. I my improvizujeme a snažíme se, jak to jen jde, a proto výrobek není certifikovaný,“ říká o nápadu ředitel společnosti Authentica Miroslav Hanák. Obličejové štíty dodává například pro nemocnice v Kyjově, Břeclavi, Znojmě, Havlíčkově Brodě a pro Thomayerovu nemocnici Praha. Jsou však k dispozici také pro širokou veřejnost a jakákoli, nejen zdravotnická zařízení, která si je objednají.
Dalibor Dostál
