English version
Zatímco doporučená denní dávka vápníku odpovídá 800 mg/den u zdravého dospělého člověka, v Japonsku lidé v průměru konzumují přibližně 400–500 mg vápníku denně. U některých věkových skupin tvoří denní příjem dokonce méně než 50 % doporučeného denního množství.
Naprostá většina minerálu pochází zejména ze sójových produktů, například tofu, malých ryb jedených s kostmi (makrely, sardinky) či z listové zeleniny. Současný stav ohrožuje zejména starší osoby, které tvoří čím dál početnější procento japonského obyvatelstva. Nedostatečný příjem vápníku má neblahý vliv nejen na zdraví kostí a s tím související onemocnění, kupříkladu osteoporózy, ale rovněž na rozvoj demence, zdraví svalstva či na prevenci kardiovaskulárních chorob.
ExportMag.cz: Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě
Na shora uvedené chce japonská vláda reagovat větší propagací konzumace mléčných výrobků (již nyní se na základních školách v rámci vládního programu povinně rozdává žákům mléko) a sýrů. Pokud se jedná o sýry, má být cíleno jak na podporu domácí produkce, tak na větší propagaci dovážených zahraničních výrobků a jejich využití v japonské kuchyni, resp. kombinování těchto produktů s tradičními japonskými chutěmi. Oproti jiným zdrojům vápníku v japonské stravě mohou navíc sýry obsahovat méně soli a být tak pro mnoho lidí zdravější volbou. Nezanedbatelný je také vyšší podíl bílkovin.
Podle dat Asociace japonských dovozců sýrů se spotřeba zahraničních výrobků v této oblasti za posledních 15 let zdvojnásobila a lze očekávat pokračující stoupající trend. Rovněž trvale klesá intolerance na laktózu napříč společností.
Ve fiskálním roce 2021 se v Japonsku zkonzumovalo více než 355 tis. tun sýra, z toho více než 85 % tvořily importované výrobky. Oproti roku 2012, od kterého asociace shromažďuje detailnější informace o spotřebě zahraničních sýrů, to představuje 18% nárůst u dováženého taveného a 22% nárůst u čerstvého sýra.
Na japonském trhu se již dnes můžeme setkat rovněž s českými sýry prodávanými především pod privátní značkou. Vzhledem k naznačenému vývoji na tomto segmentu trhu se však českým producentům mohou naskytnout nové exportní příležitosti.
Autorka: Veronika Vanišová, zemědělská diplomatka, velvyslanectví ČR v Tokiu. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
