English version
Válka současně nutí japonské společnosti k restrukturalizaci svých dodavatelských řetězců a je možné, že budou přesunovat část svých aktivit z Ruska do střední Evropy.
Revizi svých investičních aktivit provádí státní Japonská banka pro mezinárodní spolupráci. A většina významných japonských společností od napadení Ukrajiny oznámila konec obchodování s Ruskem.
Vzájemný obchod mezi Japonskem a Ruskem je přes geografickou blízkost obou zemí omezený. Pro Japonsko je Rusko 17. největším obchodním partnerem. Do Ruska putuje pouze 1 % celkového objemu japonského vývozu (přibližně 0,16 % HDP) a opačným směrem 1,8 % ruského vývozu.
Ani dramatické zhoršení obchodních vztahů a uvalení sankcí nebude mít větší negativní dopady na japonskou ekonomiku: maximální snížení je odhadováno na 0,15 % HDP. Závažnější přímé dopady však může mít narušení dodávek nerostných surovin, které Japonsko dováží, ať se jedná o vzácné kovy a ušlechtilé plyny (například neon, helium, platina) pro polovodiče, nebo fosilní paliva.
Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí
Odchod japonských firem z Ruska
Na začátku roku 2022 operovalo na ruském trhu 347 japonských firem a více než polovina z nich měla v zemi výrobu, zvláště v automobilovém průmyslu. Po napadení Ukrajiny byl jejich postoj zpočátku opatrnější. Nicméně i ony se více obávají o svoji pověst u zákazníků a možných sankcí.
Jako jedny z prvních japonských společností reagovaly Toyota a Honda Motors, které oznámily zastavení dodávek do Ruska s odvoláním na logistické potíže. Nissan Motors a Mitsubishi zastavily místní výrobu a povolaly domů své zaměstnance.
Pozastavením dodávek svých produktů zareagovaly i jiné významné firmy, například herní giganti Sony Group a Nintendo, dále Shiseido, Hitachi, Panasonic, Sumitomo Electric Industries, Mitshubishi Electric nebo Suzuki Motor. Postupně převládající názor japonského byznysu shrnul Masakazu Tokura, předseda Keidanrenu, hlavní podnikatelské asociace. Uvedl, že je „neospravedlnitelné úzce pracovat se zemí, která násilně narušuje mezinárodní vztahy.“
Konec státní podpory investic
S ruskou invazí také končí oficiální ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi. Ta byla především jednostranného charakteru ve formě japonskou vládou podporovaných investic do Ruska. Cílem bylo mimo jiné dosáhnout vyřešení otázky severních teritorií obsazených Ruskem na konci 2. světové války. I díky tomu se tak během poslední dekády počet japonských firem operujících v Rusku zvýšil o 60 %.
Významně byla v těchto aktivitách angažována státní Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC) ve formě zřízení a financování Russia-Japan Investment Fund a poskytování půjček ruským bankám a firmám. To vše nyní končí a prezident JBIC Tadaši Maeda již nedávno oznámil, že ruské operace banky projdou revizí a „není možné pokračovat v obchodování stejným způsobem jako v minulosti.“ Investiční aktivity JBIC se tak zaměří na jiné regiony.
Český dodavatel uspěl v prestižním CERNu. Co tam firmy Arbyd dodala?
Investiční příležitosti pro Česko
V dlouhodobém horizontu při udržení současné trajektorie zhoršujících se japonsko-ruských vztahů dojde k výraznému omezení japonských investičních aktivit v Rusku a obchodní výměna bude zredukována na nezbytné minimum. Uzavření ruského trhu a válka na Ukrajině, stejně jako nezbytná restrukturalizace dodavatelských řetězců v regionu východní Evropy tak mohou představovat i příležitost pro Českou republiku, kam by se mohla přesunout část japonských investičních aktivit a obchodních operací z těchto zemí.
V japonském tisku se již objevily spekulace o možnostech přemístění některých japonských společností do střední Evropy a Česká republika by byla přirozenou volbou. Již dnes je Japonsko po Německu nejvýznamnějším zahraničním investorem v Česku a japonské společnosti mají s českým prostředím bohaté zkušenosti. Na tyto skutečnosti by mělo být v diskuzi s japonskými obchodními partnery upozorňováno. A že české společnosti nabízí řadu příležitostí pro navázání partnerství s japonskými investory, potvrdily i nedávné Česko-japonské inovační dny.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autor: Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat.
