Na konci minulého roku byla zveřejněna statiska dokládající, že zemědělství je jedním z nejohroženějších sektorů japonské ekonomiky v důsledku rychle stárnoucí populace. Během pouhých pěti let se počet pracovníků v zemědělství snížil o 22,5 %, nebo-li o 396 000 lidí z původních 1 360 000. Situace se bude navíc i nadále zhoršovat, protože 60 % farmářů je starších než 65 let. I tento trend je zohledněn v nových prioritách a reformách zemědělské politiky japonské vlády.
Plánem je zaměřit se na špičkové potravinářské technologie v sektorech jako např. výroba náhražek masa z rostlinných surovin jako jsou fazole, chov ryb v umělých nádržích, ale také častější využívání robotů, dronů, umělé inteligence a informačních technologií pro přípravu a logistiku potravin. S rostoucím důrazem na bezpečnost potravin a z důvodu sílících obav z jejich nedostatku, se trh s takovýmito technologiemi rychle rozšiřuje v Evropě, USA a Asii. A Japonsko nechce zůstat pozadu.
Vláda plánuje spustit od dubna 2021 program na podporu nových potravinářských technologií, připravuje také dotace do výše v přepočtu 8 milionů Kč na firmu společnostem, které mají v úmyslu expandovat do zámoří. Pracovní skupina zástupců japonského Ministerstva zemědělství a soukromých firem navíc pracuje na propagaci a vytváření norem pro zajištění kvality potravin.
Podpora agrárního sektoru nejen pro zahraniční expanzi
Souběžně Japonsko vypracovalo pětiletý akční plán na zvýšení vývozu zemědělských výrobků. Zaměřuje se na 27 klíčových zemědělských, rybářských a lesnických položek, např. kvalitního hovězího masa, jablek, čaje, ryb a mořských plodů a stanovuje vývozní cíle, kterých má být do roku 2025 dosaženo. Akční plán dále identifikuje konkrétní trhy, kde je vysoká poptávka po klíčových položkách. Dle akčního plánu by mělo dojít ke zvýšení vývozu hovězího masa o 400 %, čaje o 100 %, saké o 125 % a jablek o 20 %. Očekává se, že nejvýrazněji poroste vývoz zemědělských komodit do Hongkongu, Tchaj-wanu, USA a EU.
Uvedené ambice lze ale také interpretovat jako snahy o posílení konkurenceschopnosti japonského zemědělství na domácím trhu. Jsou to právě japonští zemědělci, kteří byli po mnoho let chráněni před zahraniční kunkurencí vysokými dovozními cly a dalšími obchodními překážkami pro vstup na japonský trh s potravinami. Situace se ale pro ně postupně mění s tím, jak se Japonsko otevírá prostřednictvím dohod o volném obchodu, které v posledních letech uzavřelo.
Z českého pohledu je samozřejmě nejdůležitější Dohoda o hospodářském partnerství s Evropskou unií (EPA). Tato dohoda s sebou přináší významné obchodní příležitosti pro české firmy právě v oblasti potravinářského a zemědělského exportu (např. odstranění cel u sladu, výrobků z kakaa, tabákových výrobků, vína a lihovin, navýšení dovozní kvóty na mléčné výrobky, ochrana zeměpisných označení).
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autoři: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka; Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat.