English version
Jeho nárůst především zapříčinily kromě zvyšujících se výdajů na sociální systém a proticovidových opatření, vyšší výdaje na obranu a rozvoj nových technologií.
Výdaje obranu ve výši 5,4 bil. JPY představují nárůst oproti roku 2021 o 6 %. Japonsko tak reaguje na nové geopolitické hrozby, zvláště ve světle rostoucích vojenských schopnosti Číny a KLDR. Cílem Japonska je vybudování účinné tzv. Multi-Domain Defense Force, tedy vojenské síly, která bude schopna operovat nejen na zemi, ve vzduchu a na moři, ale i ve vesmíru a kyberprostoru.
Agrese Ruska vůči Ukrajině tyto tendence ještě posílí, protože Japonsko je přímým sousedem Ruska a zavedením sankcí proti němu se vzájemné vztahy rychle zhoršují.
Poprvé v historii přesáhl hranici 500 mld. JPY rozpočet určený pro vesmírné aktivity, přičemž se jednalo o 16 % nárůst (v předchozím roce šlo dokonce o nárůst 23 %). Finance budou směřovat do nových projektů jako např. budování satelitní sítě Constellation.
Odkaz Bati žije, exportéři zavádějí jeho systém vedení firmy
Japonsko si uvědomuje důležitost satelitních dat při předcházení přírodních katastrof, které zemi sužují, a je připraveno významně investovat do vývoje satelitů všech typů. Posílí se i rozměr mezinárodní spolupráce, kdy se předpokládají investice do společného mezinárodního programu Artemis k průzkumu Měsíce, vč. výstavby vesmírné stanice Gateway, která má být jeho součástí.
Státní finance budou podporovat i rozvoj dalších technologií, a to zvláště ve dvou oblastech určených vládou za prioritní: digitalizace a dekarbonizace. Již ke konci minulého roku dostala nově založená vládní Agentura pro digitalizaci 300 mld. JPY k modernizaci vládních informačních systémů, které se ukázaly během pandemických nouzových stavů a práce z domova za nedostatečné.
Podobné kroky jsou plánovány i ve školství, kde se digitalizace promítne v investicích do online vzdělávání a nákupu digitálních učebnic a nezbytného softwaru. S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 budou navýšeny zdroje pro výzkum a vývoj u obnovitelných zdrojů, energetických úspor a dalších technologií usnadňujících přechod k bezuhlíkové ekonomice, např. využití vodíku.
Všechny tyto uvedené oblasti vládních investic otevírají nové příležitosti i pro české společnosti, které mají zájem o zdejší trh a spolupráci s japonskými partnery v daných odvětvích. Navíc některé z nich zvláště v sektoru ICT již úspěšně působí, ať už se jedná o grafické programy do škol nebo zabezpečení sítí. Na větší prosazení českých společností v obraně a vesmírných technologiích se teprve čeká, ale i zde se nabízí perspektivní oblasti spolupráce, které by odpovídali japonským prioritám, jako např. družicové aplikace.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autor: Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat.
