Když poprvé přistanete v Japonsku, zarazí vás čistota všude kolem vás. Přitom až na výjimky nikde nenajdete odpadkové koše. Japonci jsou zvyklí po sobě zanechávat pořádek, odpadky za celý den si sbírat a doma je zodpovědně vytřídit. Tato vlastnost se propisuje do celé kultury, včetně té obchodní.
Země vycházejícího slunce je jednou z klíčových zemí v Asii a společně s Jižní Koreou tvoří významný pilíř v oblasti hospodářské a technologické výměny. Je čtvrtou největší ekonomikou světa po USA, Číně a Německu a se svými 120 miliony obyvatel dvanáctou nejlidnatější zemí. Japonsko stále patří mezi hlavní globální investory a hned po Německu je druhým největším přímým zahraničním investorem v Česku.
Současné pozici Japonska jako jedné z nejvyspělejších světových ekonomik předcházela zásadní transformace hospodářství a společnosti zdevastované po druhé světové válce. V 50. letech byla většina pracovní síly zaměstnaná v zemědělství, díky rychlé industrializaci se však tento podíl do roku 1970 snížil na 17% a na konci 20. století na méně než 5 %.
V 60. a 70. letech země zažila rychlý růst díky expanzi v automobilovém průmyslu, ocelářství a elektronice. V 80. letech se ekonomika začala orientovat na sektor služeb, což vedlo k hospodářskému boomu. Tento růst byl přerušen prasknutím bubliny na akciovém a nemovitostním trhu. Následující „ztracená dekáda“ devadesátých let přinesla stagnaci a deflaci, již se nepodařilo zcela překonat ani po zavedení „abenomiky“ v roce 2013.
Ekonomické problémy se ještě zhoršily v důsledku covidové pandemie, která si vyžádala přijetí rozsáhlých stimulačních balíčků. Od té doby se ekonomika pomalu zotavuje, avšak stále čelí mnoha výzvám včetně rostoucího zadlužení, stárnoucí populace nebo nových geopolitických nejistot. Potřeba dalších strukturálních reforem je tedy nevyhnutelná. Právě tyto výzvy však nabízejí příležitosti pro nové technologie zejména v oblasti zdravotnictví a služeb.
Vzájemný obchod s EU dostal zelenou
Ti nejdůležitější obchodní partneři Japonska se nacházejí v indo-pacifickém regionu. Patří mezi ně Čína, Tchaj-wan, Jižní Korea, Hongkong, Thajsko a USA. Pro EU je Japonsko druhým největším obchodním partnerem v Asii a šestým na světě. V roce 2022 dosáhl objem obchodní výměny mezi Japonskem a EU hodnoty 71,58 miliardy eur v importu a 69,77 miliardy eur v exportu.
Ondřej Soška: EXPO ukazuje to nejlepší, co mohou jednotlivé země světu nabídnout
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA), platná od prvního února 2019, vytvořila největší zónu volného obchodu na světě. Odstranila cla a obchodní bariéry zejména v automobilovém průmyslu, otevřela trh se službami, teoreticky zlepšila přístup evropských firem k veřejným zakázkám v Japonsku a posílila ochranu duševního vlastnictví a evropských zemědělských produktů. Tato dohoda usnadňuje také obchod mezi Japonskem a Českem a podporuje růst a diverzifikaci českého exportu na japonský trh.
Japonské firmy v Česku modernizují tuzemský průmysl
Japonsko je druhým nejvýznamnějším přímým investorem u nás. V současnosti se jedná o více než 270 japonských subjektů, z nichž 106 má v ČR vlastní výrobu. V roce 2022 přitom tyto firmy přispěly k českému HDP téměř pěti procenty a zaměstnávaly přibližně 30 tisíc lidí. Japonské investice se tak staly trvalou a klíčovou součástí českého průmyslového ekosystému.
Tyto investice mají dlouhou historii sahající až do druhé poloviny devadesátých let, kdy se Česko začalo otevírat globálním trhům. Jejich vliv navíc přesahuje samotný finanční objem, protože mají také zásadní dlouhodobý vliv na českou ekonomiku.
Společnosti jako Toyota nebo Panasonic se staly významnými hráči na českém trhu a přispívají nejen k tvorbě pracovních míst, ale i k modernizaci českého průmyslu. Přinášejí s sebou nejnovější technologie, know-how a inovativní postupy, čímž výrazně zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodních trzích a integraci Česka do globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Na světový průmysl mají již neodmyslitelný vliv japonské přístupy kaizen, kanban, poka-joke a další.
Toyota, Toray a Panasonic
Investoři pocházející z japonského prostředí nejen systematicky a pečlivě sledují makroekonomický vývoj v Evropě, ale také zohledňují potenciál místních pracovních sil a flexibilně přizpůsobují portfolio výrobků a služeb predikcím měnící se situace na trzích.
Jednou z nejvýznamnějších investic co do velikosti, ročního obratu i počtu zaměstnanců v Česku je kolínská Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, výrobní závod jedné z tradičně nejvýznamnějších automobilek světa. Podnik vznikl původně v roce 2002 jako joint venture mezi Toyota Motor Corporation a PSA Group (dříve PSA Peugeot Citroën).
Společnost byla tehdy známá jako Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. (TPCA) a výrobu u nás zahájila v únoru 2005. V listopadu 2018 obě společnosti oznámily ukončení své joint venture v Evropě. Dva roky po tomto oznámení Toyota odkoupila zbývajících 50 % podílu PSA v TPCA a továrnu přejmenovala na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Tím se stala osmým výrobním závodem Toyoty v Evropě.
Kei car – odraz japonské účelnosti
Návštěvníky na první cestě do země překvapí obrovské rozdíly v modelech automobilů, které jezdí po tamních komunikacích. Mnoho z nich totiž patří mezi takzvaná kei car, speciální třídu, kterou asi mimo Japonsko nikde neuvidíte a kde člověk marně hledá stopu precizního designu. Miniaturní krabice na kolech mají svůj původ v typické japonské účelnosti. Jejich velikost je totiž optimální pro úzké ulice velkoměst, přičemž malý úložný prostor dokáží tamní obyvatelé využít na maximum.
Mezi zajímavé japonské investice se řadí od roku 1997 prostějovská Toray Textiles Central Europe, známá především jako výrobce polyesterových a polyamidových tkanin. Už méně se ví, že firma Toray v Česku investovala také do výroby tiskových desek pro bezvodý ofsetový tisk – do unikátní technologie, jejíž produkce se postupně kompletně přesunula na Moravu a dnes se tyto desky dodávají i na japonský trh právě z Prostějova.
Pozornost si zaslouží také expanze firmy Panasonic v Plzni, jejíž původní investice směřovala do výroby televizních přijímačů. Investice sice byla ukončena, ale plzeňský Panasonic dál roste a stejně tak poroste počet jeho zaměstnanců v následujících letech. Dochází totiž k výraznému navýšení stávající výroby tepelných čerpadel a klimatizací, které si vyžádá náklad v hodnotě přesahující 7 miliard korun. Z plzeňského závodu tak udělá v tomto sektoru výrobní centrum světového významu.
Investice do technologií pro udržitelnost Česko vítá a důraz na snižování uhlíkové stopy je jedním z cílů, které má EU s Japonskem společné. Pokud bude produkce tepelných čerpadel následovat dlouhodobé predikce, do roku 2050 by vliv této firmy odpovídal snížení globálních emisí o celé jedno procento. Současné vedení firmy hodlá posílit její hodnotu rovněž ve vývojové oblasti. Proto se rozhodlo investovat v nejbližší době téměř jednu miliardu korun do vlastního centra pro výzkum a vývoj.
Právě takové kroky svědčí o tom, že japonské investice jsou velmi loajální a vztahy s japonskými investory se nacházejí na dlouhodobě vysoké úrovni. Kromě samotných obchodních vztahů totiž často investují i do kulturní a sociální oblasti regionu. Právě Panasonic je například velkým podporovatelem českého baseballu a společnými akcemi pomáhá budovat povědomí o české kultuře a sportu také v Japonsku.
Věda a výzkum jako základ pro komerční produkty
Řadu benefitů přináší oběma zemím také vědecká a výzkumná spolupráce. Česko je v Japonsku známé jako průmyslově vyspělá země s vysoce kvalifikovanou odbornou silou v oblastech, jako jsou nanotechnologie, optika, umělá inteligence či moderní energetika.
Příkladem je mimo jiné posílení pozice japonské společnosti Daido Metal, která působí v České republice již od roku 2005 a patří mezi významné investory v oblasti strojírenství. Její brněnský závod, první svého druhu mimo Asii, se specializuje na výrobu kluzných ložisek, jež nacházejí uplatnění v automobilovém průmyslu, v zemědělství a v energetice.
V reakci na rostoucí poptávku po obnovitelných zdrojích energie a světovou energetickou krizi se Daido Metal rozhodlo rozšířit výrobu o ložiska určená pro větrné turbíny. Tento krok, který zahrnuje výstavbu nové továrny o rozloze 10 tisíc metrů čtverečních v Brně, má za cíl podpořit evropský průmysl větrné energie snížením nákladů na údržbu a zvýšením efektivity výroby.
Výrobní technologie, kterou společnost plánuje nasadit, klade důraz na ekologii a bezpečnost, přičemž významnou roli budou hrát automatizovaná obráběcí centra a roboti. Brněnská pobočka tak směřuje k tomu, aby se stala hlavní základnou koncernu pro výrobu ložisek na evropském kontinentu. Tato investice navazuje na dlouhodobou spolupráci s předními výrobci větrných turbín a zdůrazňuje strategický význam větrné energie jako udržitelného zdroje zelené energie pro budoucnost.
Japonsko se víc otevírá globalizaci a startupové kultuře
Japonsko je v mnoha ohledech velice konzervativní země, kde se považovalo za normální a společensky prestižní vstoupit po studiu do některé z japonských korporací a v ní si odpracovat celou kariéru se všemi případnými výhodami i nevýhodami. Podnikání v nových technologiích a freelancing tak – minimálně v nedávné minulosti – nebyly ve společnosti považovány za rovnocenné, což se podepsalo na pomalejším rozvoji japonského startupového prostředí víc než v jiných vyspělých zemích.
V současné době je již i v této oblasti patrný významný pokrok a v roce 2022 mělo Japonsko přes 10 tisíc start-upů. Stále však podstatně zaostává nejen za USA, ale také třeba Čínou. Pouze 6 start-upů z celkového počtu totiž dosáhlo statusu jednorožce, což je méně než půl procenta celkového počtu ve světě.
Japonsko posiluje své postavení v polovodičových dodavatelských řetězcích
Díky narůstajícímu zájmu o financování start-upů v Japonsku tam tak mohou nalézt zajímavé příležitosti české start-upy a venture capital fondy. Na podporu strategických partnerství se dokonce orientují speciální programy, jako jsou například J-Bridge nebo Invest Japan, organizované vládní agenturou JETRO, se kterou má CzechInvest mimořádně dobré vztahy a podepsané memorandum o spolupráci. JETRO má svou pobočku také v Praze a společně s agenturou CzechInvest pořádá pravidelně startupové akce pod názvem Czech Japanese Innovation Day.
Tokio jako přední centrum podpory start-upů s bezkonkurenční sítí vládních, korporátních a akademických institucí se letos posunulo z 15. na 10. místo v žebříčku Genome’s Global Startup Ecosystem Report. Díky specializovaným programům zaměřeným na globalizaci a rozšiřování se na mezinárodní startupové scéně stává konkurenceschopnou silou.
Japonsko jako technologický lídr tak nabízí nové možnosti pro české start-upy v oblasti umělé inteligence, fintechu, biomateriálů a dekarbonizace, tedy v oblastech, ve kterých má s Českem přesah také ve vládních strategiích.
Přípravě věnujte co největší pozornost a energii
Vstup na japonský trh vyžaduje pečlivou přípravu a promyšlenou strategii, která zohledňuje specifika místního prostředí. Potenciální exportér by si měl na základě průzkumu trhu důkladně vyhodnotit, které produkty budou ve vysoce konkurenčním a nasyceném prostředí pro japonské zákazníky atraktivní. Nabídka zboží či služeb by měla být unikátní a inovativní, certifikovaná v souladu s japonskými předpisy a doplněná překlady do japonštiny. Exportér by měl být schopen pružně reagovat i na změny v požadavcích importéra.
K navázání perspektivních kontaktů slouží českým firmám zahraniční kanceláře CzechTrade v Tokiu a Ósace. K úspěchu obchodu může významně pomoct osobní setkání v Japonsku, jímž protistraně dáváte najevo, že si obchodu vážíte. I když partner hovoří anglicky, doporučuje se jako projev zájmu a respektu přítomnost tlumočníka. Po jednání je důležité poslat děkovný e-mail, kde shrnete dohodnuté kroky a dodáte slíbené materiály.
Úspěch na japonském trhu je často snadnější v B2B segmentu než v B2C, kde panuje zvlášť silná konkurence. Kvalitní obchodní zastoupení nebo spolupráce s etablovaným partnerem, který se orientuje v distribučních kanálech a má dobré kontakty, jsou v takovém případě klíčové. Proto se vyplatí obrátit se s žádostí o asistenci na zastoupení agentury CzechTrade.
Japonsko je příležitost
S ohledem na vzdálenost i kulturní odlišnosti je Japonsko náročný partner jak v oblasti přímých zahraničních investic, tak ve vzájemném obchodování. Současně je to ale trh se 120 miliony potenciálních zákazníků, s jednotnou měnou, kulturou, jazykem a potřebnou certifikací. Jako takový skýtá velký potenciál a se správnou přípravou, trpělivostí a odpovědným přístupem je možné na něm uspět a udržet se.
Česká diplomacie v Asii, zejména v Japonsku, těží z dlouhodobých vztahů, pozitivního vnímání Česka a strategických partnerství, která umožňují efektivní ekonomickou spolupráci. Podpora agentur jako CzechInvest a CzechTrade pak českým firmám otevírá dveře na japonský trh, kde mohou využít pokročilou technologickou infrastrukturu, silný kapitál a důvěru v inovace.
V technologiích si Češi otevřeli další dvěře
V posledních letech je patrný rostoucí trend exportu vysoce specializovaných systémů, laboratorních přístrojů, ale také softwaru v oblasti cybersecurity nebo AI a dalších emerging technologií. Čerstvým příkladem jsou například letošní úspěchy dvou českých společností.
Dronetag je příkladem odchovance inkubátoru ESA BIC, jehož českou pobočku spravuje agentura CzechInvest. Start-up z pražských Vinohrad svým unikátním řešením pro dálkovou identifikaci dronů postupně dobývá svět a v USA už v tuto chvíli ovládá majoritní podíl na trhu. Aktuálně má tak v rukou technologii určující jeho budoucí vývoj. Přestože je americký trh zpravidla tím prvním, na který startupová řešení míří, jejich další kroky pak vedou do ostatních geografických oblastí, které jsou technologicky vyspělé a mají podobné potřeby.
Český startup pomůže řídit provoz dronů na japonském nebi
Jednou z nich je právě oblast Indo-Pacifiku. Vzhledem k tomu, že jen v Japonsku se očekává nárůst trhu v oblasti UAV z aktuálních cca 1,2 miliardy dolarů na téměř dvojnásobek v následujících deseti letech, byl pro Dronetag tento specifický trh zajímavou destinací. I proto se společnost nejprve představila v roce 2023 na veletrzích v Tokiu, aby následně v rámci mise CzechTrade na Japan Drone v Tokiu v roce 2024 její zakladatel a CEO Lukáš Brchl mohl oznámit úspěšné završení certifikace svých produktů a oficiální vstup na japonský trh.
V oblasti herních služeb a zážitků se pak pohybuje firma Divr Labs, která se specializuje na vývoj technologií pro virtuální realitu s rozšířeným vnímáním. Kromě samotného pohledu „očima hráče“ je tak zážitek umocněn především pomocí dalších smyslů, jako je vnímání větru, pohybu, vnějších vibrací atp. Dlouhá cesta za úspěchem v Japonsku začala pro Divr Labs už v roce 2022 v době covidové pandemie, hned po uvolnění restriktivních opatření pak firma společně s dalšími navštívila XR Fair Tokyo a Tokyo Game Show v rámci programů PROPED.
S pomocí asistence agentur CzechInvest a CzechTrade poté proběhla řada jednání a výslednou dohodu nakonec společnost uzavřela s mimořádně silným partnerem – provozovatelem obchodních center AEON Mall. Od tohoto roku je tak možné zažít zombie apokalypsu nebo potkat dinosaury také v japonské Jokohamě.