Nejlidnatější země unijního programu se bude podílet zejména na nadnárodní výzkumné a inovační projekty zaměřené na globální výzvy a evropskou průmyslovou konkurenceschopnost.

Díky přidružení k Horizon Europe se japonští partneři mohou účastnit vybraných výzev Horizon Europe za obdobných podmínek jako subjekty z členských států EU a dalších přidružených zemí. Mohou být součástí konsorcií, v relevantních případech je koordinovat a získávat financování z prostředků EU.

Pro české a evropské subjekty to znamená významné institucionální rozšíření evropského výzkumného prostoru i novou příležitost zapojovat japonské univerzity, výzkumné organizace a firmy do evropských konsorcií v technologických oblastech, kde Japonsko patří mezi globální špičku.

ExportMag.cz: Startup spojil zdravotní rehabilitaci, hru a virtuální realitu

Přidružení Japonska se týká především Pilíře II Horizon Europe, který financuje nadnárodní projekty zaměřené na společenské výzvy a průmyslovou konkurenceschopnost. Pilíř II má rozpočet přibližně 52,4 miliardy eur a je organizován do šesti tematických klastrů: zdraví, kultura, kreativita a inkluzivní společnost, civilní bezpečnost pro společnost, digitalizace, průmysl a vesmír, klima, energetika a mobilita a potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí.

Vedle Pilíře II mohou japonské subjekty využívat také části Horizon Europe otevřené třetím zemím, například vybrané aktivity Excellent Science, Innovative Europe a Marie Skłodowska-Curie Actions.

Výrazný překryv témat

Podstatné je, že mezi prioritami Horizon Europe a japonskou strategií existuje výrazný tematický překryv, který indikuje rostoucí význam výzkumu pro konkurenceschopnost i ekonomickou a národní bezpečnost. Mezi hlavní průsečíky mezi prioritami EU, Japonska a ČR patří zejména:

• Polovodiče a mikroelektronika: polovodiče, návrh čipů, mikroelektronika, advanced packaging, testování, výrobní technologie a komponenty pro AI hardware.
• Pokročilé materiály, nanomateriály, kompozity, kritické suroviny, funkční materiály a materiály pro elektroniku, energetiku, mobilitu a zdravotnické aplikace.
• AI, robotika a autonomní systémy: umělá inteligence, AI for Science, průmyslová AI, robotika, autonomní systémy, interakce člověk-stroj a aplikace v průmyslu, zdravotnictví, logistice nebo krizovém řízení.
• Kvantové technologie a výpočetní kapacity: kvantové výpočty, kvantová komunikace, kvantová senzorika, kvantové materiály, HPC, supercomputing a datově náročná věda.
• Energetika, jaderné technologie a fúze: vodík, baterie, perovskitové solární články, nízkouhlíkové technologie, pokročilé reaktory, jaderné technologie a fúzní výzkum.
• Zdraví, biotechnologie a medicínské technologie: biotechnologie, regenerativní medicína, zdravotnické technologie, AI ve zdravotnictví, personalizovaná medicína a technologie pro stárnoucí populaci.
• Vesmírné technologie, družicové aplikace, pozorování Země, kybernetická bezpečnost, disaster management, krizové technologie a bezpečnostní využití dat.

V těchto oblastech lze proto očekávat největší potenciál pro nová evropsko-japonská konsorcia a pro zapojení českých univerzit, výzkumných organizací, firem a inovačních center.

Včasná příprava je nutností

O spolupráci s japonskými partnery je velký zájem. Příkladem běžících projektů zaměřených na kritické technologie mohou být JASMINE, JENNIFER3, THERABOT, HANAMI či HORIZON-CL4-2026-01-MAT-PROD-24, ve kterých figuruje celé spektrum japonských subjektů od univerzit, přes soukromé laboratoře po firmy.

České subjekty, které chtějí využít nových možností a posílit svou vazbu na japonský ekosystém vědy a výzkumu, by měly k příležitostem přistupovat aktivně a s dostatečným předstihem identifikovat partnery i s pomocí nástrojů jako CORDIS či PartFinder. U větších evropských konsorcií Horizon Europe se partneři často vybírají měsíce před formálním podáním návrhu.

Nejde však o jediný rámec, který české subjekty mohou pro projekty s těmi japonskými využít. Další příklady spolupráce jsou na úrovni bilaterálních i multilaterálních programů.

Očekává se kontinuita spolupráce

Evropská komise letos v červenci předložila návrh programu Horizon Europe 2028-2034 s rozpočtem 175 miliard eur. Program má nadále cílit na posílení evropské konkurenceschopnosti a umožnit i ambiciózní vědecké projekty typu „moonshot“ v oblastech jako čisté letectví, vesmírná ekonomika a AI nové generace. Návrh je nyní předmětem meziinstitucionálních jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem.

Současné přidružení Japonska se sice vztahuje jen na Horizon Europe 2021–2027 a nezakládá automatickou účast Japonska v programu 2028–2034, očekávat lze ale silný zájem obou stran na pokračování spolupráce i po roce 2027. Strategická povaha oblastí, ve kterých se priority EU a Japonska ve vědě, výzkumu a inovacích překrývají, k pokračování spolupráce přímo vybízí. České organizace by proto měly využít zbývající výzvy současného rámce Horizon Europe, ale zároveň budovat vztahy s japonskými partnery s výhledem na programové období po roce 2027.

Velvyslanectví České republiky v Tokiu je připraveno české výzkumné organizace, univerzity, inovační centra a firmy v tomto úsilí podpořit. Pro konzultace je možné kontaktovat ekonomický úsek na adrese: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autoři: Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Tereza Kušnerová, stážistka.