Nový bioplast je vyroben z kyseliny polymléčné, známé rovněž pod označením polylaktid (PLA), tj. polyesteru odvozeného od kyseliny mléčné, jenž je vyráběn z obnovitelných zdrojů, např. z kukuřice či cukrové třtiny.
Polyaktid (PLA) je v současnosti nejpoužívanější bioplast, jenž si získal pozornost odborné veřejnosti zejména jako alternativní materiál k plastům vyrobeným na bázi ropy. Jeho širšímu využívání nicméně doposud bránilo nesnadné zpracování či nevhodné vlastnosti – materiál je křehký a obtížně se tvaruje a rozpouští. PLA navíc není v běžném prostředí plně biologicky odbouratelný. Již dnes se s ním však můžeme setkat například coby s materiálem na výrobu potravinových obalů, jednorázového nádobí či příborů.
ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?
Japonský vědecký tým ve svém výzkumu vycházel z typu polylaktidu se zvýšenou rozložitelností, známého jako LAHB. Ten byl sice již vyvinut, ale doposud nebylo možné jej produkovat ve velkém. K řešení souvisejících nedostatků vědci využili enzym známý jako laktátdehydrogenáza, jenž hraje důležitou roli v metabolismu cukrů a umožňuje vznik laktátu, resp. kyseliny mléčné. Genetickou úpravou enzymu výzkumníci docílili vzniku nového materiálu umožňujícího pro své vlastnosti průmyslovou výrobu, přičemž nový bioplast je schopen degradovat na biologicky plně odbouratelné složky.
Objev, jenž by měl umožnit masovou výrobu bioplastů, představuje důležitý mezník v úsilí japonské vlády adaptovat se na klimatickou změnu a zintenzivnit užívání biomateriálů napříč odvětvími. Do roku 2030 má vláda kupříkladu za cíl navýšit využívání bioplastů na 2 miliony tun ročně.
Výzkum skupiny badatelů rovněž dává naději na zlepšení neutěšené situace stran výskytu plastového odpadu ve světových oceánech. Podle dat organizace OECD se v roce 2022 v oceánu nacházelo na 30 milionů tun plastového odpadu.