Kambodža chce snižovat spotřebu, hledá účinnější a šetrnější energie

Iniciativa povede k vytvoření dynamického odvětví, které může do roku 2030 vytvořit až půl milionu pracovních míst. Otevírá se tak prostor pro zahraniční firmy, které mají v tomto oboru zkušenosti a mohou se efektivně zapojit.

Kambodža patří k rychle se rozvíjejícím ekonomikám jihovýchodní Asie. S tím se pojí i rostoucí energetické nároky. V letech 2010–2019 se poptávka po elektřině zvýšila více než čtyřnásobně. Po komplikovaném období pandemie koronaviru se Kambodža vrací na trajektorii výrazného hospodářského růstu – za rok 2022 by měla ekonomika vykázat přírůstek ve výši asi 5 %.

Plán podpoří Asijská rozvojová banka

Ministerstvo hornictví a energetiky Kambodži proto s technickou podporou Asijské rozvojové banky připravilo návrh národní politiky energetické účinnosti, jehož výsledkem by mělo být do roku 2030 snížit celkovou konečnou spotřebu energie z 89 837 GWh na 72 470 GWh, tedy o 19 %.

Cílem politiky je snížení celkové konečné spotřeby energie v průmyslovém sektoru o 20 % (z 38 600 GWh na 30 800 GWh), v rezidenčním sektoru o 34 % (ze 17 981 GWh na 11 826 GWh) a o 25 % v komerčních budovách, včetně veřejných budov (z 8 552 GWh na 6 431 GWh). Předpokládá se i možnost uzákonění podřízené legislativy, která může řešit specifické potřeby a okolnosti různých sektorů.

Záměrem není docílit úspor energie snížením ekonomické aktivity a celkové produktivity, pohodlí a blahobytu koncových uživatelů. Cílem je naopak poskytovat minimálně stejné – nebo dokonce lepší – energetické služby s využitím menšího množství vstupů. Vedle úspory energie pak může nová vládní politika vést také k vytvoření celého nového sektoru zaměřeného na energetickou účinnost, který může do roku 2030 vygenerovat až 500 tisíc nových pracovních míst.

Zaostřeno na spotřebiče

Opatření na zvýšení energetické účinnosti si vyžádají investici ve výši 3 mld. USD, přičemž nejvyšší potenciál představují investice týkající se komerčních i rezidenčních budov. Značný prostor pro úspory bude například v oblasti energeticky účinných domácích spotřebičů, včetně sporáků. Vzhledem k vysoké míře urbanizace a postupnému zvyšování úrovně příjmů budou stále více používány elektrospotřebiče s vyšší spotřebou, jako jsou chladničky nebo klimatizace, a proto bude energeticky účinný výkon těchto spotřebičů velmi důležitý.

Příležitosti v sektoru budov se budou týkat hlavních energeticky náročných aplikací, vedle komfortního chlazení také osvětlení, systémů zásobování vodou, výtahů a eskalátorů. Zde všude mohou uplatnit svá kvalitní řešení i progresivní české firmy.

Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Chybí metodika i auditoři

K možným slabinám vládního plánu patří dosavadní nedostatek odvětvových politik a předpisů na podporu investic do tohoto odvětví (například ve formě kódů, značek a norem), nedostatek tržních mechanismů a předpisů na podporu rozvoje služeb a energetických auditů, zejména kodexu pro energetiku budov, sdružení společností poskytujících energetické služby a akreditace auditorů.

Další výzvou je dosavadní neexistence rámce a vynucovacího mechanismu pro měření, vykazování a ověřování spotřeby energie ve velkých spotřebitelských segmentech, včetně průmyslu a budov, a také nedostupnost adekvátních dat.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Phnompenhu (Kambodža). Autor: Roman Seidl, ekonomický diplomat.