Kambodža hodlá podpořit ekonomiku infrastrukturními projekty a novým investičním zákonem

Po delším období silného hospodářského růstu HDP nad 7 % čeká Kambodžu výrazné zpomalení. Negativní prognóza a obava, že úplný návrat na předkrizová čísla se může protáhnout i na několik let, nutí Kambodžu hledat alternativy k zajištění obnovy růstu pro další období. V plánu je dokončení rozpracovaných projektů nových letišť a návrh na vytvoření agroprůmyslových zón. Investoři mají být povzbuzeni přijetím nového investičního zákona.

Odhady hospodářského vývoje Kambodže na letošní rok počítají s podstatným zpomalením. Economist Intelligence Unit (EIU) očekává 1,7% propad HDP. Podle EIU se Kambodža přiblíží k původním růstovým hodnotám teprve v horizontu dvou až čtyř let. Pro zemi, která je stále klasifikována ve skupině nejméně rozvinutých a jejíž hospodářství značně závisí na vnějších vlivech, to není příznivá zpráva.

Nejpesimističtější situace panuje ve výrobě, zejména v textilním průmyslu, který je největším formálním zaměstnavatelem a podílí se 55 % na vývozu. Svou činnost dočasně nebo dlouhodobě přerušily více než dvě stovky textilních továren. V některých případech dokonce nákupčí odmítli za již objednané a ušité kolekce zaplatit, což vedlo k dalším vlnám propouštění zaměstnanců.

Pandemie rovněž dolehla na stavebnictví a trh nemovitostí. Probíhající krize se patrně projeví v útlumu masivního stavebního boomu, který Kambodža v posledních letech zažívala. Ještě v loňském roce rostlo stavebnictví o více než pětinu a bylo nejsilnějším motorem ekonomiky.

V kambodžských regionech kromě toho velmi silně pociťují dopady na cestovní ruch. V Siem Reap, kde se nachází chrámový komplex Angkor Wat, cestovní ruch prakticky zkolaboval a definitivně zde ukončila činnost více než stovka hotelových zařízení. Podle domácích expertů se budou turisté vracet do země spíše pozvolna. Odvětví by se podle jejich názoru mohlo v příštím roce vzpamatovat z přibližně jedné třetiny a k plnému zotavení na původní hodnoty má dojít až v roce 2025. Po započtení vlivu šedé ekonomiky přitom cestovní ruch zajišťoval práci až 650 tis. obyvatel.

Krize proto patrně urychlí kroky, k jejichž přijetí Kambodža zatím neměla odvahu, avšak z dlouhodobého pohledu jsou ekonomická diverzifikace, zlepšení podmínek pro zahraniční investory a současné snížení závislosti na grantové a úvěrové pomoci nezbytností. Některá tato témata již na domácí politické a ekonomické scéně rezonují.

Vláda v první řadě potvrdila zájem na dokončení infrastrukturních projektů, které byly v posledních letech oznámeny, případně těsně před zahájením pandemie zahájeny. Jedná se o výstavbu nových letišť v Phnompenhu a Siem Reap realizovanou soukromými developerskými investory. Stavba obou letišť v celkové hodnotě téměř 2,5 mld. USD je největším projektem dopravní infrastruktury za posledních několik dekád.

V závěrečné fázi schvalování je také nový zákon, který si klade za cíl zatraktivnit investiční klima. Řada zahraničních investorů stále Kambodžu opomíjí s tím, že je odrazují byrokratické překážky, korupce, ale také nízká úroveň infrastruktury, vysoké ceny elektřiny nebo riziko pozemkových sporů. Investiční zákon, který by mohl být přijat již v letošním roce, má přinést lepší vymahatelnost práva a dlouhodobé pobídky pro nové investory.

Kambodža se rovněž začala více zajímat o diverzifikaci svých exportů, které příliš spoléhají na EU a USA. V srpnu by mělo dojít k podpisu dohody o volném obchodu mezi Kambodžou a Čínou. Dohoda má Kambodži otevřít nové možnosti především v agrárním vývozu. V plánu je rovněž sjednání obdobné dohody s Koreou a případně dalšími zeměmi. K letošnímu srpnu bude Kambodži dočasně pozastavena jednostranná výhoda bezcelního vývozu do EU u některých tarifních položek v režimu EBA (Everything But Arms). Sjednávání nových bilaterálních preferenčních dohod země vnímá jako možnost, jak tuto skutečnost kompenzovat.

Teritoriální rozrůznění kambodžského vývozu může doprovodit i větší sektorová specializace. Na pracovní úrovni je nyní diskutován plán na vytvoření agroprůmyslových zón, kde by zemědělské podniky mohly snáze zpracovávat svou prvovýrobu k dalšímu prodeji. Zóny by mohly fungovat na obdobném principu jako současné zvláštní ekonomické zóny, které nabízejí investorům některé výhody ve výrobě nezemědělské produkce, avšak nově v menším rozsahu na úrovni jednotlivých provincií nebo i obcí.

Detaily tohoto záměru bude nutné ještě vyjasnit. Pozitivní je však na něm zejména zamýšlené propojení zemědělské prvovýroby s navazujícími zpracovatelskými procesy, které Kambodža stále postrádá.

Stranou těchto nových perspektiv by neměly zůstávat ani české firmy. Postpandemický výhled pro ně skýtá příležitosti v uváděných oborech infrastruktury letecké dopravy, zemědělství a potravinářství, ale také ve zdravotnictví, vodohospodářství a částečně energetice. Více informací o nejnovějších příležitostech v Kambodži lze také nalézt v nové Mapě strategických příležitostí.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Phnompenhu (Kambodža). Autor: Štěpán Vojnár, ekonomický diplomat.




• Témata: Zahraniční obchod
• Teritorium: Kambodža