English version
Misi, která poodhalila aktuální stav AI v Kanadě i možnosti další spolupráce, zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) a byla podpořena projektem ekonomické diplomacie a připravena ze strany Generálního konzulátu ČR v Torontu, Velvyslanectví ČR v Ottawě a kanadskou kanceláří agentury CzechInvest.
Navázala na předchozí spolupráci a projekt z roku 2018, jenž přinesl mimo jiné semknutí části českého AI ekosystému do organizace prg.ai. Právě systematický přístup k umělé inteligenci ze strany kanadského státu, který staví zejména na silných stránkách výzkumu, je pro Česko inspirací pro další podporu tohoto oboru i s ohledem na přípravu revize české Národní strategie umělé inteligence.
Není proto náhodou, že misi vedl vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO, Petr Očko, zodpovědný za tuto českou strategii, přičemž spolu s ním se zúčastnili zástupci Vysokého učení technického v Brně, Českého vysokého učení technického v Praze a Akademie věd, dále pak zástupci firem Filuta.ai, Ententee, Aiviro, Addai, Principal Technologies a Uptimai. Česko tak nabídlo mnoho rovin pro spolupráci a zároveň získalo další cenné poznatky o vývoji kanadského AI ekosystému.
ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?
Špičky v oboru i systematické financování
Kanada je velmi často označována za průkopnickou zemi v oblasti umělé inteligence, která svou pozici světového lídra potvrzuje mimo jiné v rámci vůdčího členství v globálním partnerství GPAI, pokračující práci na globálním dialogu o umělé inteligenci G7 iniciativy Hiroshima AI Process a také Pracovní skupiny pro správu umělé inteligence OECD. Země již v roce 2017 na základě tzv. Pankanadské strategie umělé inteligence vsadila především na výzkum jako zásadní složku dalšího úspěchu, což se podle všeho daří.
Kanada je na první příčce zemí G7 ve vědeckých publikacích na AI per capita, přičemž přes 6000 publikací na AI jen za rok 2022 vzešlo z Kanady. Může za to bezpochyby i množství slavných vědců spojených s umělými neuronovými sítěmi a strojovým učením, přičemž dva ze tří výzkumníků označovaných za otce umělé inteligence (obdrželi Turingovu cenu za hluboké učení), Yoshua Bengio a Geoffrey Hinton, působí právě v Kanadě.
Na těchto silných stránkách se i kanadská vláda rozhodla postavit další rozvoj umělé inteligence a zafinancovala tři národní instituty, MILA v Montréalu, Vector Institute v Torontu a Amii v Edmontonu, které jsou spojené právě s nejvýznamnějšími vědci. Instituty představují páteřní síť excelentního výzkumu, který byl díky Strategii finančně podpořen, a v roce 2022 tyto organizace získaly další financování ve výši 444 miliard CAD (324 mld. USD) na deset let, zejména se zaměřením na komercializaci.
Jak ukazuje dopadová studie Deloitte, strategie se Kanadě zatím vyplácí. Například AI patenty narostly o 27 % mezi lety 2021 a 2022 a následně o celých 57 % na úroveň 248 patentů v roce 2023. Kanada je třetí za USA a Velkou Británií v rámci rizikových investic přepočtených na obyvatele do umělé inteligence v rámci G7 a daří se jí nejvíce na světě rozšiřovat zastoupení žen v AI.
Celková koncepce podpory AI v Kanadě byla během mise projednána s řadou ekosystémových hráčů včetně federální organizace Innovation, Science and Economic Development Canada (ISED), která je zodpovědná za implementaci strategie, Treasury Board of Canada, jež je zodpovědná za využití AI ve státní správě či organizace CIFAR. Ta kanadskou strategii navrhla a dále pomáhá implementovat mimo jiné skrze takzvané CIFAR Chairs, neboli prestižní pozice výzkumníků financovaných z národní strategie, čímž se Kanada snaží lákat i zahraniční talent. Z diskuzí vyplývá především velmi metodické zacílení na skutečně nejlepší výsledky výzkumu, které mohou Kanadu posouvat dále.
Příležitosti pro univerzity a inovativní firmy
Zacílení Kanady na výzkum a vývoj jako strategický základ AI představuje pro Česko příležitosti. I český výzkum umělé inteligence je přitom ve světě vnímán velmi dobře a například ve zpracování řeči a přirozeného jazyka se řadíme ke špičce. Pro spolupráci a Kanadou jsou nejatraktivnější zejména vysoké školy navázané na národní AI instituty a jednotliví výzkumníci s nejsilnějším překryvem s českou odborností.
Kromě setkání s MILA Institute tak v rámci mise proto proběhla rozsáhlá jednání s ústavy počítačových věd na University of Toronto a v Montréalu na McGill University. Výzkumníci jednali také s McMaster University (centrum ARiEAL), University of Guelph (centrum CARE-AI), York University (Centre for AI & Society) a navštívili Waterloo.AI. Krom toho se delegace setkala s výzkumníky na Queen’s University při zastávce ve městě Kingston na půl cesty mezi Torontem a Montréalem. Lze tedy bez nadsázky říci, že čeští experti navázali alespoň úvodní kontakty s většinou AI ekosystému Ontaria a Québecu.
Pro další spolupráci lze využít mobilitní nástroje počínaje Marie Curie-Sklodowska, Erasmus + / Mundus či Mitacs. Hlavní šanci pro společné výzkumné projekty bude nejspíše již brzy významněji Horizon Europe, do kterého by se měla Kanada asociovat na základě dosavadních jednání. Atraktivní by také mohlo být využití některých národních programů spravovaných agenturou NSERC v rámci Alliance Grants, přičemž i s ní proběhlo během cesty jednání.
Kromě rozvoje výzkumné spolupráce cílila mise i na příležitosti pro český soukromý sektor. Podle výzkumu Deloitte je přitom prostor pro zlepšení v oblasti adopce AI řešení v soukromém sektoru Kanady, kdy pouze 26 % společností reportuje implementaci jednoho nebo více AI řešení oproti globálnímu průměru 34 %. Příležitosti tak existují i s ohledem na to, že Kanada je v některých sektorech relativně konzervativní a například obory jako bankovnictví či telekomunikace jsou nechvalně známé svou rigidností a oligopoly, a to nejen z pohledu nových technologií.
V Kanadě proto působí i některé organizace, které usnadňují zavádění pokročilých řešení a AI do firem, jako například AI4Manufacturing, s nimiž se delegace setkala. Uskupení je přitom provázané na NGen, jeden z pěti takzvaných „globálních inovačních klastrů“, které podporuje spolu s AI strategií již zmiňovaný ISED. NGen umístěný v Ontariu se zaměřuje na pokročilou výrobu, registrace do databáze projektu a networking je přitom otevřený globálně a může být zajímavý pro české firmy.
Delegace navštívila jeho quebecký protějšek Scale.AI, který pomáhá společnostem adoptovat umělou inteligenci zejména pro dodavatelské řetězce. Delegace jednala také s IVADO Labs, organizací pomáhající společnostem vyvíjejícím vhodná řešení připravit úspěšné projekty právě do Scale.AI. Pro české společnosti může být dobrou příležitostí i spolupráce s dalšími inkubátory, s nimiž se delegace setkala, zejména MaRS Discovery District v Torontu (zaměřený zejména na healthtech, ale i AI a další oblasti), YSpace v Yorku, Communitech ve Waterloo, či Venture Labs. V příštím roce se mohou české firmy také na tyto kontakty navázat účastí na technologickém veletrhu Collision Conference.
Společné téma s EU: regulace AI
Středobody mise pak byly networkingové akce v Torontu a Montréalu, které zároveň přinesly diskuze o klíčových tématech ekosystémů AI. Torontské panely otevřely téma regulace AI, která je momentálně aktivně řešena na obou stranách Atlantiku. EU má za cíl do konce roku dopracovat EU AI Act založený na kategoriích rizik od „low risk / minimal risk systems“ až po „prohibited systems“.
Kanadská připravovaná regulace Artificial Intelligence and Data Act přinese zodpovědnost podniků za AI aktivity, které kontrolují. Budou tak muset identifikovat rizika AI systémů při jejich navrhování, posuzovat jejich možné využití a srozumitelnost během vývoje, a v neposlední řadě řešit rizika po zavedení systémů do praxe a průběžně je monitorovat. Při porovnání obou regulací někteří kanadští experti mimo jiné poukazují na rozdíl mezi zmíněnou evropskou klouzavou stupnicí, která stanovuje povinnosti pro poskytovatele a uživatele dle kategorie rizika plynoucího z AI, a kanadskou úpravou vztaženou pouze na řešení vysokých rizik plynoucích z AI, bez zmínění nižších stupňů hrozeb.
Kanadská legislativa je zatím v přípravě, v září však zveřejnila vláda dobrovolné principy zodpovědného vývoje a managementu pokročilých generativních AI systémů (Voluntary Code of Conduct on the Responsible Development and Management of Advanced Generative AI Systems), k němuž už se přihlásilo patnáct významných hráčů v Kanadě. Treasury Board of Canada také nedávno vydalo pokyny pro AI ve veřejné správě, které cílí na informovanost úředníků o příležitostech i rizicích nástrojů AI včetně souvisejících kybernetických hrozeb, dezinformací a diskriminace. Využití umělé inteligence ve státní správě, k čemuž Kanada připravuje i speciální školení, tak může představovat riziko i příležitost, což je také předmětem celkového vyváženého přístupu k AI.
Regulace umělé inteligence na obou stranách oceánu se zatím snaží o relativně flexibilní přístup, který má reagovat na rizika AI, avšak zároveň neomezit související inovace. Ekosystémy AI by tak neměly být omezeny příliš striktní úpravou. Samotné Ontario se přitom pyšní přes 400 AI společnostní, kromě Geoffrey Hintona a Vector Institute se může pochlubit také profesorem Ajay Agarwalem, který založil Creative Destruction Lab a první program na světě zaměřený na podnikání v Quantum Machine Learning. Celkově se v Ontariu společnosti věnují oblastmi napříč AI od fintech až po robotiku.
Investice do AI v provincii ještě ekosystém posílily, například jen v roce 2018 přišlo do Ontaria několik významných investic v celkové hodnotě přes miliardu CAD, včetně společností Intel, Microsoft a Samsung. To také doplňuje nárůst vynálezů a patentů ze strany soukromých společností, přičemž například úspěch Blackberry v oblasti umělých neuronových sítí v posledních letech vystřelil.
Ontario tímto staví na celkové síle IT v provincii, sektor přitom čítá přes 420 tisíc pracovníků, přes 35 tisíc high-tech IT firem a generuje HDP přes 65 mld. CAD (47 mld. USD) ročně. Většina z nich se nachází v inovačním koridoru Waterloo – Toronto – Ottawa, zároveň se do Ontaria daří lákat zahraniční investice počínaje Nokia a IBM konče. Pro české společnosti se také nabízí možnost otevření pobočky v Ontariu či jinde v Kanadě, země na high-tech projekty aktivně cílí, kromě sítě inkubátorů a akcelerátorů poskytuje startupová víza i daňové odpočty na R&D.
Frankofonní provincie Québec má rovněž rozsáhlý ekosystém AI. Působí v něm více než 45 tisíc odborníků a přes 600 organizací, které poskytují produkty a služby AI, z toho více než 200 začínajících podniků. Samotný Montréal patří mezi tři nejlepší místa pro investice do AI v Severní Americe a jeho ekosystém se opírá o velkou výzkumnou a vzdělávací základnu. Jen Mila Institute čítá přes 1000 výzkumníků, celkově však v provincii studuje obory relevantní k AI přes 22 000 studentů a zároveň získává největší množství financování výzkumných projektů v Kanadě.
Montréal se zároveň snaží být jedním z hlavních propagátorů takzvané responsible AI a již v roce 2017 vzešla z University of Montreal Deklarace o zodpovědné AI, která je otevřená podpisu nejen byznysové komunitě, ale i široké veřejnosti. V současné době je pod Deklarací podepsáno více než 250 společností a organizací z celého světa.
Montréal jako síť hráčů
Kromě excelentního výzkumu je Montréal unikátní také svou sítí ekosystémových hráčů, kteří pomáhají dalšímu rozkvětu AI. Kromě financování projektů se těmto stakeholderům daří podporovat spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými organizacemi, dostávat tak AI řešení do širšího pole průmyslových odvětví a každodenního života. Díky takto extenzivní podpoře a síti se Montréalu daří lákat a udržet i zahraniční talent a mezinárodní společnosti. Své AI laboratoře mají v Montréalu např. Meta, Google, DeepMind, Microsoft nebo Thales.
Není tak náhodou, že se i montrealská panelová diskuze s českou delegací zaměřovala především na budování robustního ekosystému, cílenou klíčovou podporu a spolupráci mezi jednotlivými stakeholdery. Provázejícím tématem byl také bias v řešeních umělé inteligence, jak klíčové to pro další rozvoj a větší diverzitu je. Je zřejmé, že na obou březích oceánu diskuze o zodpovědnosti, inkluzivitě a bezpečnosti AI jsou jednou z hlavních priorit.
Mise zároveň ukázala zajímavé trendy, které komentovali také někteří z panelistů na networkingové akci v Torontu. Například z pohledu právní odpovědnosti jsme sice na začátku právní úpravy, nicméně určující bude pravděpodobně zapojení AI do ústřední či periferní části produktu a podle toho také bude AI smluvně ošetřena. Na jednu stranu se například v HealthTech v USA požadavky na AI rozšiřují, některé společnosti v energetickém sektoru mají momentálně od klientů požadavky, aby AI byla využita ve vyvíjených produktech jen minimálně, dokud nebudou regulace a standardy dostatečně rozvinuté.
Celkovým leitmotivem na obou stranách oceánu přitom zůstává důvěryhodnost a vysvětlitelnost, přičemž bude zapotřebí implementovat férové a transparentní principy, které nepovedou k vytváření obchodních překážek.
Kanadská i evropská umělá inteligence prochází boomem, ale právní aspekty AI jsou, v podstatě i logicky, o krok za tímto trendem. Jedná se v každém případě o moment, kdy do AI proudí obrovské prostředky i pozornost, což vytváří značné příležitosti ke spolupráci mezi Kanadou a Evropou od politiky AI až po uplatnění firemních řešení i výzkumné projekty. Mise toto potvrdila a zastupitelské úřady v Kanadě jsou připraveny podpořit další snahy českých AI expertů v pronikání na místní trh.
Autoři: Eva Libs Bartoňová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu, Jan Kubačka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ottawě, Karolína Konicarová, CzechInvest.
