Karolína Wankovská: Inovace je pro mě cesta k vyšší hodnotě

Přečtěte si rozhovor s paní Karolínou Wankovskou z Diecézní Charity Litoměřice, jejíž prezentace zaujala Tomáše Sivička a Terezu Okurkovou z ICUK nejvíce. A to především energií řečníka, ukázkami z praxe, vizí do budoucna, pokorou k tématu a chuťí inovacemi pomáhat lidem.

Paní Wankovská, my právě teď sedíme na jednání platformy pro digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb – Digital health platform. A když jsem poslouchal vaši prezentaci o inovacích a dalších vašich projektech v Diecézní charitě Litoměřice nemohu jinak než – co pro vás v oboru sociálních služeb znamenají inovace?

Inovace pro mě znamená obnova, rozvoj. Je neoddělitelnou součástí života. Dalo by se říci, že se jedná o cestu k vyšší hodnotě, v našem případě k vyšší hodnotě s dopadem na klienta, popřípadě na zaměstnance. Inovaci chápu jako přínos vyšších benefitů u klientů, snížení funkční zátěže zaměstnanců, popřípadě nám může snižovat provozní náklady.

Inovační řešení v Charitě Litoměřice najdeme jak v technickém rozvoji, tak na poli zdravotnictví a v sociálních službách. Všechny změny mají stejný cíl – hledání lepší cesty k uspokojení klienta, a zvyšování kvality našich služeb.

Vaše prezentace byla zaměřena na projekt asistivních technologií a na praxi při používání technologie e-Heatlh. Dokázala byste nám tyto projekty více popsat?

Při naší činnosti úzce spolupracujeme s řadou dalších organizací a platforem, abychom tak mohli naši pomoc poskytovat ještě lépe a efektivněji. Prostřednictvím partnerů máme větší možnost budovat značku dobrého poskytovatele sociálních služeb a zaměstnavatele. Máme možnost se seznamovat s novými technologiemi, s inovacemi, výzkumy, příklady dobré praxe a to i na mezinárodní úrovni. Můžeme tak cíleně realizovat projekty na podporu sociálních služeb. Rozvoj spatřujeme ve spolupráci s organizací NEUROSMART, kdy onemocnění, jako je epilepsie, Alzheimerova choroba či Parkinsonova nemoc, výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů, kdy naději na zlepšení situace nabízejí právě moderní technologie e-Health.

E-Health systém využíváme v rámci informačních a komunikačních technologií. Zahrnuje v sobě řadu služeb a systémů pro podporu léčebně preventivní péče. Všeobecně jej uplatňujeme i v oblasti zdravého životního stylu. Nejvýraznějším segmentem jsou SOS hodinky, což je bezpečnostní systém na ochranu osob. V praxi je aplikuje Pečovatelská služba Charity Litoměřice, jež je průlomovým zařízením, které dokáže dálkově dohlížet na stav klientů a zajistit neustálé spojení s dispečery. Přednost celé platformy je především v tom, že díky hodinkám a nepřetržitému provozu centra dispečerů lze hlídat zdravotní stav, případně okamžitě reagovat, a to skutečně v režimu 24/7. Hodinky zjišťují neustálé měření srdečního tepu, krevního tlaku a GPS lokalizaci a tyto údaje zasílají skrze SIM kartu na centrálu dispečerů, kde je případná špatná hodnota signalizována a ti ji okamžitě řeší. Na základě vyhodnocení vážnosti situace mohou na místo vyslat pečovatelku, nebo přivolat složky IZS. Skrze hlasitý reproduktor je možné s klientem komunikovat. 

A pak tu máme např. další produkt – SigFos SOS tlačítko. To pracuje na principu rozhlasového pásma dlouhého dosahu, čímž je jeho spolehlivost vysoká a energetická náročnost nízká. Je určeno pro klienty, kteří nejsou mobilní nebo jsou méně technicky zdatní. Mohou si jeho pomocí podle potřeby přivolat pomoc skrze náš ucelený systém. Tlačítko rozlišuje dlouhý, krátký stisk a dvojstisk, čímž vzniká v systému typ alarmu. Baterie se nemusí nabíjet a vydrží 10 let. Stisk tlačítka je opět signalizován do dispečerského centra, kde jej vyhodnotí dispečer a zajistí okamžitě potřebnou pomoc.

V říjnu jste také otevřeli Living Lab – tzv. živé testovací centrum pro asistivní technologie. Jak si lze představit toto?

Asistivní technologie jsou mobilní technologie pro osobní využití, nebo využití propojení sociální a zdravotní péče. Nejenže zvyšují soběstačnost seniorů a osob se zdravotním postižením, ale umožňují jim také prodloužení života v domácím prostředí mezi svými blízkými. My se pomocí různých technologií snažíme zjistit, do jaké míry udržíme soběstačnost a zdravotní stav klienta na takové úrovni, aby mohl zůstat doma co nejdéle. Zatím jsme si vybrali 10 klientů s různými hendikepy a vybavili jsme je například technologií, která upozorní na únik plynu či vznik požáru, detekci pádu. Funkce této technologie mohou být v domácím prostředí bezpečným pomocníkem, neboť zvyšují soběstačnost, bezpečnost a také umožňují prodloužení života v domácím prostředí. Tato technologie zajistí opečovávanému nezávislost a určitou míru jistoty, že se o ně v případě potřeby někdo postará.

V setech asistivní technologie máme také oxymetry, tlakoměry, SOS hodinky, GPS lokalizátory, tlačítka SigFos. Pokud se potvrdí, že technologie byly dobře vybrané a pro klienty přínosné, začneme je zavádět ve větší míře. S projektem jsme nazačátku a postupně budeme vyhodnocovat, jak se sety v praxi osvědčují. Konkrétně asistivní technologie zkoušíme zatím jenom v Litoměřicích, ale chceme je rozšířit i do Chomutova, Mnichova Hradiště a Liberce.

A tímto se dostáváme k úplnému základu – jaký je popis práce samotné Diecézní charity Litoměřice?

Diecézní charita Litoměřice metodicky řídí, koordinuje a kontroluje činnost všech Charit v litoměřické diecézi, kterých je k dnešnímu dni šestnáct v několika krajích. Sama Diecézní charita Litoměřice poskytuje několik sociálních, zdravotních a humanitárních služeb. Naší činností je poskytovat službu bližnímu v nouzi, která vychází z křesťanských zásad bez ohledu na jeho rasu, národnost, náboženství, státní a politickou příslušnost. Organizujeme navíc pomoc do zahraničí, pomoc při živelních pohromách, pomoc uprchlíkům a misiím. Pořádáme sbírky a humanitární akce za účelem pomoci potřebným v ČR i v zahraničí. Realizujeme aktivity zahraniční rozvojové spolupráce.

Jaké přínosy má pro vaši organizaci právě účast v projektu Digital Health Platform?

V rámci projektu Digital Health Platform se máme možnost seznámit s technologickými novinkami, výsledky i nabídkami na spolupráci ze strany firem i (nejen) regionálních partnerů, které nám mohou pomoct v plnění našich úkolů, máme možnost sdílet zkušenosti, zajistit si nové zdroje k financování spolupráce, můžeme se podílet na výzkumu, vývoji inovací s akcentem na oblast zdravotních a sociálních služeb.

Vy ke své činnosti používáte už poměrně velkou flotilu elektroaut (celkem 11). Sdílela byste s námi, jak se vám elektromobilita promítla do ekonomického chodu organizace?

K dnešnímu dni je těch 11 elektrovozidel, ale v roce 2023 dále očekáváme dalších 9 pluq-in hybridní vozů + 2 dodávky ve verzi pluq-in hybrid uzpůsobené pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu. Do budoucna si pohráváme s myšlenkou vodíkového pohonu, který při zátěži 6,27 kg vodíku vyčistí při jízdě 50 tis. litrů vzduchu (což se rovná zhruba spotřebě dechu 33 lidí za den).

A ten ekonomický dopad?

Elektromobily mají méně mechanických součástí, které se méně opotřebovávají a jsou méně náročné na údržbu. Je tedy celkem obvyklé, že do servisu nemusíte pravidelně každý rok, abyste vyměnili motorový olej, ale stačí to jednou za dva roky, jen aby vám vyměnili filtr v klimatizaci a zkontrolovali brzdovou kapalinu. Další tisíce ušetříte v pozdějších fázích života vozu na výměnách „spotřebních“ dílů, jako jsou spojky, resp. výměny oleje v automatické převodovce (elektromobily se obejdou bez převodovky), brzdové kotouče/destičky (elektromobily většinou brzdí elektromotory, a brzdy se tak neopotřebovávají) atd.

Velké množství peněz ušetříte také na „palivu“, protože i když ceny elektřiny poskočily o něco nahoru, ceny benzinu a nafty rovnou prorazily strop a provoz elektromobilu je tak stále podstatně lacinější. Zvlášť pokud máte dostupné domácí nabíjení v nižším „elektromobilním“ tarifu.

Jako Charita plánujeme v roce 2023 za pomoci Města Litoměřice vystavět 8 dobíjecích stanic. Vše k vybudování již máme, chybí jen technická infrastruktura od dodavatele elektřiny. Postupně se však dobíjecí síť rozšiřuje i do menších měst – v tomto hodně záleží i na vizionářství místní samosprávy a u nás ve městě vizionáři rozhodně jsou. Ve městě Litoměřice je infrastruktura dobíjecích stanic významná, zapojili jsme se do projektů SmartCity e-Fekta, kde dobíjíme vozy na bázi fotovoltaiky.

Při nabíjení elektrifikovaných aut máme možnost využívat zvýhodněné sazby za elektřinu hlavně večer a v noci, kdy máme možnost čerpat elektřinu do elektroauta za sníženou cenu. Reálně se pak při jízdě takto nabitým elektromobilem dostáváte na nedostižné provozní náklady.

Elektrovozy nepodléhají silniční dani, pak tu máme v mnoha lokalitách měst včetně Prahy i parkování těchto vozidel zcela zdarma.

Podporujeme nové věci a rádi se podílíme na zlepšení ekologických podmínek v našem městě a života pro nás pro všechny. To vše s finančním přispěním Evropské unie, která je hlavním hybatelem věcí.

Je důležité říci, že vám město Litoměřice přispělo na dobíjecí stanice. Jak velký parťák je pro vás právě samotné město Litoměřice?

Musím uznat, že město Litoměřice je v mnoha ohledech inovátorem změn, průkopníkem strategického rozvoje území a nebojí se jít směrem ke smart city. Spolupráce s městem Litoměřice je na vysoké úrovni, za svou téměř 20letou praxi v sociálních službách jsem neviděla lepší přístup města s ohledem na přínosnost pro občany. 

Rychlá fakta – 2 000 043 Kč dar sloužící na podporu lidem zasažených požárem v Českém Švýcarsku, 180 ukrajinských žen a dětí, kterým jste poskytli ubytování. Jak se vám daří být jako organizace neustále takto operativní a během chvíle poskytnout velmi štědrou pomoc?

Charitní pracovníci mají v sobě dar, a tím, je pomoc bližnímu v nouzi. Samozřejmě být operativní je i o strategickém uvažování a jasném rozhodování a v krizové situaci je nutné zachovat jasnou mysl. Pokud zaváháme a nebudeme pomáhat okamžitě, tak se problém, starost rozšíří a nevyřeší, popřípadě pomoc nebude mít takový dopad. Důležité je i řízení, pokud pomoc cíleně neřídíte, může vzniknout zmatek a chaos, kdy se překrývá podpora ze stran ostatních poskytovatelů, a na druhé straně budete mít nepodchycený segment určité pomoci (ubytování, materiální podpora, humanitární pomoc, finanční pomoc, školství, zdravotnictví, zaměstnávání apod.) Na počátku migrační krize to bylo náročné období pro všechny naše charitní pracovníky. Když opomenu nespočet hodin, které strávili v práci, tak se rychle přeučovali v oblasti migrační politiky. Jediné, co bylo na počátku jasné, bylo tzv. 3P (Pomoc, Podpora, Pochopení) a od toho jsme navázali všechny naše aktivity. Dnes pečujeme o stovky migrantů po celé naší diecézi. Systém práce je dnes i sofistikovanější a cílený.

Musím uznat, že mám okolo sebe skvělý tým charitních pracovníků. Důvěřují mému rozhodnutí, empaticky jsme na jedné lodi, což je skvělé, neb se jedná o stovky zaměstnanců a rozhodování není snadné. K operativě patří i situace, kdy se musíte rozhodnout poskytovat pomoc, i když zatím nemáte volné lidské zdroje ani finanční zdroje; to si pak procházím těžkým obdobím.

Mé rozhodování a myšlenky musí být velmi přesné, neboť si uvědomuji, že mívají velký dopad na společnost, a nejen na charitní pracovníky. Snažím se, aby byly myšlenky co nejvíce zřetelné a přesné. Svým způsobem musíte kolikrát odhadovat vývoj situace do budoucna. Nakonec ještě musíte být dobrý komunikátor, aby se myšlenky začaly realizovat. 

A zůstaneme u té aktivity, jen u vás samotné. Čím vás naplňuje vaše práce? Protože mnoho lidí mi vás popisovalo jako velmi energickou a akční ženu. A nejen výše zmíněné dary, ale i projekty, které za vámi stojí, to jen potvrzují.

Nedávno jsem seděla na přednášce jedné starší dámy, paní Zuzany Marešové (pasažérky tzv. Wintonova vlaku), a ta řekla, že dobrota a lidskost jednoho člověka jí zachránila život. Když se nad tím zamyslíte, tak to je silná věta. Teď si představte, že všechny poskytovatelé sociálních služeb jsou také nositelem dobroty a lidskosti. V sociálních službách je obrovský potenciál pro změny a rozvoj. Vidím neskutečné množství cest, mám plnou hlavu rozvojových plánů, které když je správný přístup, tak by se mohly realizovat.

Nejlepší přístup je ten, když pomáháte lidem, a to nás v práci naplňuje a dodává energii. Vidím systém, který bude přínosný pro širokou veřejnost. Sleduji, v jakém stavu budeme sociální služby přenechávat dalším generacím, které o nás budou pečovat, ale zároveň je na nás, zda ukážeme, že i naše generace má sílu změnit zaběhnuté postupy, které mnohdy už nemusí vyhovovat potřebám veřejnosti.

Stojíme na prahu 21. století a je třeba modernizovat některé přístupy, a to s ohledem na přísun nových pracovních sil, zatraktivnění služeb a změny v myšlení široké veřejnosti. Přichází doba, kdy je vyvíjen tlak na kvalitu sociálních služeb ze stran municipalit, a my se musíme řádně připravit na obhajobu své práce. Přichází doba, kdy bude mnoho lidí zasaženo hrozbou chudoby a existenční nouze, a my musíme být připraveni na cílenou a rychlou pomoc. Roste počet seniorů a my musíme pracovat na podpoře rozvoje v kontextu komunitního systému integrovaných podpůrných služeb, směrem k posílení srozumitelnosti, koordinaci, účelnosti a včasnosti zahájení péče.

Kdybyste měla možnost čtenářům říci, co vás v Diecézní charitě Litoměřice aktuálně nejvíce trápí a s čím by vám mohli pomoci, co by to bylo?

Největší problém vnímám v pohledu na oblast sociální problematiky ze strany veřejnosti. Sociální problematice není věnován ze strany vlády dostatečný prostor (finanční, společenský), který by vedl k zatraktivnění oboru, přičemž se jedná o služby obecného hospodářského zájmu.

Je třeba rozvíjet dobré jméno sítě sociálních služeb. Vytvořit značku oboru jako prestiž sociálně-zdravotní profese v očích veřejnosti.  Vnímání veřejnosti je důležitým prvkem, který se odráží v náboru nových lidí, což má budoucí dopad na kvalitu, rozvoj a financování služeb.

Svěříte se nám s vašimi dalšími plány v nejbližší budoucnosti?

Plánů mám plnou hlavu i přes značné vytížení, ale dokud se plány nespojí s výhledem do budoucnosti, tak jsou to jen plány. Ty, které dokážu v mysli propojit s budoucností, což znamená pravdivě a přesně odhadnout stav, ty nazývám vize a ty pak realizuji. 

Paní Wankovská ať se vám daří a přejeme mnoho sil.

Zdroj: Inovační centrum Ústeckého kraje