Celkový počet aktivních podniků v Česku přesto utěšeně roste, když jich tu funguje už víc než 1,3 milionu. Vyplynulo to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.

Správný podnikatel nejdřív třikrát zkrachuje, říká jedna provokativní poučka. Pak teprve s nabytými zkušenostmi konečně postaví funkční podnik. Zatímco třeba na americkém kontinentě je vnímáno zastavení startupu – pokud to není spojeno s nesplacenými dluhy – jako cenná zkušenost a začínající podnikatel jako hrdina, který se opět postaví na nohy a zkusí štěstí znovu, v Česku s sebou nese ukončení firmy pořád ještě jisté stigma.

Dynamické vznikání a zanikání firem je ovšem přirozenou součástí byznysového prostředí. Ročně v Česku zanikne kolem 8 procent aktivních firem, což je ale zhruba stejné číslo, jako v celé Evropské unii. „Sledování počtu přežitých podniků v období 2010 až 2023 ukázalo, že zhruba 53 procent aktivních podniků do pěti let zaniklo. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo více než 55 procent aktivních podniků,“ informoval Michal Čigáš, ředitel odboru statistických registrů Českého statistického úřadu.

I když to může působit jako znepokojující čísla, důležitější je celkový počet aktivních firem. A ten naopak od roku 2010 stoupl skoro o víc než pětinu. V roce 2023 tak působilo v tržních odvětvích 1,3 milionu aktivních podniků, které vytvořily pracovní místa pro téměř 4,3 milionu osob.

Zaměstnanec je čím dál dražší

Nejvíc aktivních podniků – skoro čtvrt milionu – mělo hlavní činnost evidovánu ve velkoobchodu a maloobchodu nebo údržbě motorových vozidel. Následovalo stavebnictví či věda.

Vysoká „úmrtnost“ se týká typicky podniků jako jsou kavárny nebo malé obchůdky se zaměřením na úzký segment. Těch vzniká hodně, protože je relativně jednoduché takový byznys rozjet a často k němu sáhnou lidé, kteří dosud pracovali jako zaměstnanci a chtějí zkusit životní změnu a postavit se na vlastní nohy.

Už ji nebavilo úřadovat jako zaměstnanec v kanceláři, tak rozjela vlastní včelí farmu. Přečtěte si příběh „šílené včelařky“

Na druhou stranu ale právě vysoká konkurence a kolísání spotřebitelské síly přesně tento typ provozů někdy rychle stáhne k ledu. V posledních letech opakovaně tyto segmenty zasáhly důsledky pandemie covidu, zdražení energií a dalších vstupů nebo nedostatek pracovníků.

Právě vyluxovaný trh práce patří k největším problémům. Chybí lidé s potřebnou kvalifikací nebo s vůlí pracovat. Tento nedostatek zároveň šroubuje nahoru mzdové požadavky. I proto je mezi aktivními firmami nejmenší počet podniků-zaměstnavatelů od roku 2014. Je to jen necelých 240 tisíc firem.

Ekonomika roste, ale i tak mohou firmy strádat

Že rizika pro začínající hráče jsou v českém podnikání v současnosti nemalá, to naznačilo i aktuální zhoršení takzvaného Indexu stability firem. V Česku ve 4. čtvrtletí uplynulého roku výrazně oslabil.

Tento index, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR, mezikvartálně poklesl o 0,6 bodu na hodnotu 5,5 bodu z 10, což představuje nejnižší úroveň od zahájení měření ve třetím čtvrtletí roku 2024. „Ekonomika postupně zrychluje svůj růst, a přesto u firem vidíme horší finanční stabilitu. To na první pohled může vypadat jako protimluv, ale ilustruje to, jak zavádějící může být sledování pouze celkového indexu HDP,“ podotýká k vývoji tohoto indexu Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

„HDP totiž roste i skrze stále vysoké státní deficity, zatímco mnohé firmy i za takové situace pociťují pokles zakázek. A to nejen z Německa. Firmy trpí i obnovenou konkurencí z Číny která snižuje své evropské ceny aby prodala to, co se nedostane do USA přes Trumpova cla. České firmy tak mohou strádat i v zdánlivě rostoucí ekonomice,“ vysvětluje Bartoň.

Podívejte se na další informace o aktuální stabilitě tuzemských firem

Přesto dál počet firem, které na trhu zkoušejí štěstí, postupně roste. Zatímco aktuálně jich v České republice vzniká ročně asi 120 tisíc, činnost jich ve stejné době ukončí zhruba 105 tisíc.

(tos)