Kazachstán nabízí šanci zdravotnickým firmám

Epidemie koronaviru poukázala na existující potenciál i nedostatky zdravotnické a farmaceutické výroby v Kazachstánu. Následující článek poodhaluje možnosti, které se v této souvislosti nabízejí pro české exportní firmy.

České zdravotnické firmy mají v Kazachstánu solidní renomé. Ať už si vzpomeneme na český podíl v informačních systémech kazachstánského zdravotnictví, zdravotnická lůžka či ochranné prostředky, zájem o kvalitní výrobky neklesá. S ohledem na silnou čínskou a ruskou konkurenci však Češi v Kazachstánu nacházejí uplatnění spíše u sofistikované zdravotnické produkce.

Krize v podobě koronaviru prokázala, že stávající výrobní a importní kapacity v takto vyhrocené situaci nejsou dostatečné. To se týká především základního zdravotnického materiálu, léků a pokročilých zdravotnických technologií.

V zemi existuje 5 výrobců masek a respirátorů, kteří standardně do vypuknutí epidemie vyráběli každý 1 milion masek měsíčně. V době výjimečného stavu v zemi v důsledku rozšíření koronavirové infekce bylo navíc aktivizováno 7 desítek textilních továren, celkem se tak denně vyprodukuje až 850 tisíc masek. Od 20. února 2020 Kazachstán zakázal vývoz prostředků individuální ochrany, tj. respirátorů, ochranných brýlí, ochranných kostýmů včetně jednorázových medicínských masek, masek s respirátory, plášťů a rukavic. Potenciál tohoto základního zboží je stále nenaplněn.

Dovoz léčiv hlavně z Evropy

Co se týče kazachstánského trhu s léky, místní výroba pokrývá přibližně třetinu trhu. Kazachstánští farmaceutičtí výrobci v současné době produkují až 800 druhů léčiv v objemu více než 11 tisíc tun a v hodnotě přes 42 mld. KZT. Zbytek představuje import ze zahraničí. Za první tři čtvrtletí roku 2019 Kazachstán importoval 19,5 tisíce tun medikamentů v hodnotě 637,3 mil. USD. Dvě třetiny hodnotového objemu léčiv se importují z Evropy (především Německa, Francie a Itálie), kdežto podle fyzických objemů je každý třetí lék dovezen z Ruska.

Celkem největší importéři léčiv do Kazachstánu – Německo, Rusko, Indie a Francie – představují 44 % veškerého dovozu. Ze statistických dat plyne, že import kvalitních evropských léčiv je v Kazachstánu populární. České léky též mohou nabídnout dobrou kvalitu za nižší cenu, avšak problémem může být certifikace a, zcela nezanedbatelně, politický nátlak. V době koronaviru je však Kazachstán připraven zkoušet, ať už na donorské či komerční bázi, různé, i experimentální přípravky pro boj s koronavirem, a to může otevírat cestu na kazašský trh některým farmaceutickým společnostem v ČR. Že mají české firmy na místním trhu vybudované dobré výchozí pozice dokazuje fakt, že vloni dosáhl vývoz léčiv z ČR do Kazachstánu hodnoty téměř 10 milionů dolarů.

Poptávka po ventilátorech

Poměrně slabě zastoupený v kazachstánské výrobě je sektor pokročilých zdravotnických technologií, který tak skýtá nejvíce možností pro export českých firem. V Kazachstánu se například výrobou plicních ventilátorů ve větším zabývá firma „Tynys“ ve městě Kokšetau (dceřiná společnost státní „Kazakhstan Engineering“). Do epidemie se firma zaměřovala především na produkci výrobků pro letecký průmysl a vojenské výstroje, doplňkově též vyráběla zhruba dvacet přístrojů umělé plicní ventilace měsíčně. Nyní na pokyn vedení země zvýšila výrobu na 50 přístrojů měsíčně a plánuje jít až na 500 přístrojů měsíčně.

Celkově je v zemi k dispozici 3000 plicních ventilátorů. V nedávné době se objevily zprávy o nákupu 236 aparátů ze zahraničí. O zvýšené potřebě plicních ventilátorů svědčí i dubnová žádost Kazachstánu o poskytnutí humanitární pomoci, směřovaná na Evropskou unii, která zahrnovala 200 plicních ventilátorů.

Transformace výroby

Kazachstán mobilizuje své obranně-průmyslové podniky pro boj s koronavirovou infekcí a dočasně transformuje jejich výrobní proces. Podnik Tynys není jediný, západokazachstánské továrny „Gidropribor“ a „Zenit“, standardně vyrábějící vojenské lodě, začaly produkovat zátarasy a speciální tunely pro omezení pohybu osob. Severokazachstánské firmy „Petropavlovskij zavod tjažologo mašinostrojenija“, „Závod im. Kirova“, „Munajmaš“ zabezpečily oblast dezinfekčními bariérami pro automobilovou dopravu.

Společný kazachstánsko-turecký podnik „Kazakhstan Aselsan engineering“, vyrábějící vojenské přístroje nočního vidění, transformoval svoji výrobu na distanční elektrooptické přístroje pro měření teploty atd. Všechny tyto příklady svědčí o tom, že Kazachstán se dokáže situaci přizpůsobit, avšak nemá tradici vývoje a výroby kvalitních lékařských technologií.

Každá krize přináší příležitosti a nejinak tomu je i v případě pandemie koronaviru. Snad lze s mírným optimismem očekávat, že Kazachstán bude chtít do budoucna svůj výrobní sektor zdravotnictví zásadním způsobem transformovat. Prioritu mohou dostat projekty vývoje a výroby kvalitních zdravotnických materiálů, pečlivější výběr farmaceutických importérů či zvýšený import a následný tlak na společnou výrobu zdravotnických technologií. A to může představovat pro české firmy velkou šanci se na tomto perspektivním trhu prosadit.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Nur-Sultanu (Kazachstán). Autorka: Olga Kalinová, ekonomická diplomatka.

Pravidelné novinky e-mailem