English version
Hans-Werner Sinn považuje ochranu klimatu za naléhavý problém, Německo ale podle něj přesouvá svými kroky odpovědnost na druhé. Například vzdání se fosilních zdrojů bude znamenat, že se spálí jinde a za nižší ceny, tedy i ve větším množství.
„Svými úsporami dotujeme americká SUV,“ řekl provokativně na přednášce mnichovské univerzity.
Varuje před takzvaným zeleným paradoxem, kdy úspory emisí skleníkových plynů v jedné části světa vedou naopak k plýtvání na jiných místech nebo zemích. Ropa nebo uhlí se budou spalovat tam, kde je po nich poptávka.
Nedostatek energetických uložišť
V rámci německé energetické politiky se mu nelíbí, že se odpojují německé reaktory před skončením životnosti, aniž by existoval jasný plán, z čeho se bude poptávka po elektřině uspokojovat. Pokud zrovna nebude foukat nebo svítit slunce, obnovitelné zdroje v Německu poptávku nepokryjí také kvůli tomu, že chybí dostatečné kapacity pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Před nedostatkem elektřiny po roce 2022 varuje rovněž organizace Agora Energiewende. Zejména v kontextu s její rostoucí spotřebou v dopravě. Může se totiž stát, že na její výrobě se po odstavení jaderných bloků budou muset ve větší míře podílet právě uhelné elektrárny.
Odpojování reaktorů vyjde na 12 miliard dolarů ročně
Ředitel organizace Patrick Graichen vyzval německou vládu, aby co nejvíce uvolnila pravidla pro výstavbu obnovitelných zdrojů, zejména pro větrnou energetiku.
Odpojování jaderných reaktorů vychází tamní společnost draho. Analýza institutu pro německou ekonomiku IW v Kolíně nad Rýnem uvedla, že to je ročně v přepočtu 12 miliard dolarů. Například tím, že se zdražuje elektrická energie pro koncové spotřebitele kvůli vyšším nárokům na budování energetické infrastruktury.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
