Klára Dostálová: Často se zapomíná na to, že největším investorem je stát

Ministerstvo pro místní rozvoj finišuje s vypořádáním připomínek k paragrafovému znění nového stavebního zákona. S ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou jsme si povídali o tom, jaké změny nový zákon přinese velkým i malým investorům.

Klára Dostálová | Foto: MMR

Teď máme historickou šanci vytvořit podmínky pro to, aby se stavělo. „Přeregulovaná stavební legislativa nás dostihne v době, kdy se ekonomika zpomalí. A ta doba zřejmě s ohledem na současnou koronavirovou krizi není daleko. Když bude chtít stát podpořit v budoucnu ekonomiku investicemi do staveb nebo infrastruktury, nemělo by mu v tom bránit pomalé povolování projektů,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně finišuje s vypořádáním připomínek k paragrafovému znění nového stavebního zákona. Až úřad v dubnu připomínky k paragrafovému znění definitivně vypořádá, poputuje zákon do vládního legislativního procesu. Jaké změny tedy nový zákon přinese velkým i malým investorům?

Neohrozí koronavirová krize přijetí nového stavebního zákona?
Samozřejmě s ohledem na aktuální pandemii je možné, že se nám některé termíny změní. Bude záležet na tom, kdy bude moci zasednout legislativní rada vlády. Nicméně i v situaci, kdy by vláda mohla návrh projednat až v létě, stihne MMR předložit návrh sněmovně v září, což by bylo stále dostatečné pro to, aby nový zákon vstoupil v platnost v roce 2021. Účinnosti pak bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.

Ekonomové si myslí, že právě sektor stavebnictví by mohl být jedním z tahounů ekonomického oživení…
Přeregulovaná stavební legislativa nás dostihne v době, kdy se ekonomika zpomalí. A ta doba zřejmě s ohledem na současnou koronavirovou krizi není daleko. Když bude chtít stát podpořit v budoucnu ekonomiku investicemi do staveb nebo infrastruktury, nemělo by mu v tom bránit pomalé povolování projektů. Až tato kritická doba poleví a bude se znovu startovat ekonomika, bude potřeba dobrý a rychlý stavební zákon. V přípravě a projednávání zákona musíme pokračovat i v době, kdy řešíme krizová opatření na ochranu zdraví.Teď máme historickou šanci vytvořit podmínky pro to, aby se stavělo.

Jakou změnu přinese stavební zákon velkým státním investorům typu ČEZ, ČEPS a investorům dopravních staveb?
Nový stavební zákon pamatuje na to, aby velké státní investice, jakými jsou dálnice, obchvaty měst, železnice nebo třeba nová jaderná elektrárna, řešili vysoce kvalifikovaní odborníci. Dnes se běžně stává, že velkou stavbu celonárodního významu řeší malý stavební úřad, který se s podobně velkým projektem do té doby nesetkal. Kupříkladu úsek Pražského okruhu za více než deset miliard umísťuje malý stavební úřad v Uhříněvsi, kde udělali chybu a stavba se zase zdrží. Já se snad ani nemohu zlobit na úřednici tohoto úřadu, že se spletla při obesílání účastníků řízení a musí se opakovat veřejné projednání, což přinese další zdržení stavby. Úřednice tohoto malého stavebního úřadu nemá a ani nemůže mít dostatek zkušeností se stavbou za deset milliard.

Bez nového zákona bychom těžko stavěli i nové energetické zdroje a přenosové soustavy. Na začátku března jsem měla schůzku s největšími investory ŘSD, SŽDC, ČEZ a ČEPS. ČEZ aktuálně připravuje v Dukovanech výstavbu 5. jaderného bloku s výkonem 1200 MW. Investice se odhaduje až na 150 miliard korun. Pro ředitele ČEZ Daniela Beneše byla představa, že by jej povoloval nějaký stavební úřad v malé obci trochu děsivá.

A ti další?
Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák mi řekl, že firma plánuje investovat ročně do přenosové soustavy pět miliard korun. Zatímco menší energetický zdroj typu plynové elektrárny lze postavit za pět let, linku, která tento výkon z elektrárny vyvede, povoluje ČEPS až 12 let. Může se tak klidně stát, že nově vznikající menší zdroje nebude při současném pomalém povolování možné napojit na rozvodnou síť. Přitom v Polsku podobnou 80 km přenosovou linku povolí a postaví za 2,5 až 3 roky. Nový zákon podle pana Durčáka zkrátí povolování jejich typických projektů až o 40 procent. Podívejte, dům si stavíte většinou maximálně jednou, dvakrát za život, ale elektřinu a dálnice přece potřebuje každý, takže stavební zákon se dotýká nás všech. A i postavit si domek by měla být radost, a ne noční můra.

Lidé ale asi nemají pocit, že by se jich stavební zákon příliš týkal…
Dotýká se každého, protože dnes tu máme ve velkých městech krizi bydlení a stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. Často se zapomíná na to, že největším investorem je přece stát! Kupříkladu příprava jednoho kilometru dálnice se v ČR v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne o 8,4 let a jeho cena se zvýší o 65,6 milionu korun na jeden kilometr. A to se ještě ani nekopne do země. Už roky nadáváme, že stát není schopen ani včas rekonstruovat dálnici D1. Ale jen modernizace úseku mezi Koberovicemi a Humpolcem se zdržela o téměř čtyři roky. Aktivisté z Dětí země napadli povolení a požadovali přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů, namítali ohrožení živočichů žijících na stávající dálnici nebo zpochybňovali to, že modernizace dálnice nemusí mít stanovisko EIA a územní rozhodnutí, přestože nejde o novou stavbu. Nelíbil se jim také technický způsob modernizace. Navíc nastal problém s jedním potřebným pozemkem, u kterého začalo vyvlastňování. Než se s tím vším investor a nejrůznější úřady vypořádaly, uběhlo 1226 dnů. Podobným způsobem stejná organizace zbrzdila modernizaci dalších úseků dálnice…Problém je, že dnes máme 10 typů řízení, tedy 10 možností odvolání a přezkumů. Nový stavební zákon přináší jedno řízení a tím i jednu možnost odvolání a přezkumu.

Když to shrnu: Tady by už žádná další novela nepomohla a zároveň pro občana by to byl velmi špatný signál, kdybychom nebyli schopni schválit důležitý reformní zákon během čtyř let…Tato vláda si dala za úkol, že přijme nový stavební zákon a my na tom pracujeme. Víte, nedávno mi jeden student práv vyprávěl, že jim profesor při výkladu stavebního zákona říkal, že ekonomicky vychází lépe postavit si stavbu načerno, pokud je v souladu s územním plánem, a nechat si ji dodatečně povolit, i když by zaplatil pokutu. To je přece strašné. Ono mimochodem, dnes už se staví na černo každá jedenáctá stavba, což nový stavební zákon také změní.

Nutnost změny asi nikdo nekritizuje. Velká kritika ale přišla na přelomu roku od Svazu měst a obcí ČR, se kterými se MMR dohodlo na kompromisu, následně ale na základě tohoto kompromisu dala od zákona ruce pryč Hospodářská komora, která se na přípravě zákona podílela…
Ano. Já nikdy nebudu plivat na spolupráci s Hospodářskou komorou, byť její reakci příliš nerozumím. Komora je organizací, která zastupuje zájmy velkých i malých firem a je zřízena ze zákona a z tohoto pohledu je místem, které má do zákona co mluvit. Hospodářská komora není žádný pochybný spolek a já jsem ráda za to, že nám se stavebním zákonem pomohla účastí odborníků, kteří se zákonem pracují každý den a z praxe nejlépe vědí, v čem selhává. Na druhou stranu říkám upřímně, že jsme přišli s maximalistickou variantou zákona a bylo jasné, že budeme muset dělat ústupky. Zákon není sportovní utkání – není možné vyhrát 100:0.

Během posledních měsíců jsem vedla nespočet jednání s nespočtem těch, kterých se zákon dotýká, a mnozí z nich měli velmi protichůdné požadavky. V lednu jsme na úrovni pana premiéra uzavřeli se Svazem měst a obcí ČR a ministerstvem vnitra dohodu, že stavební úřady zůstanou na obcích v první linii v přenesené působnosti jako dosud a budou rozhodovat o stavbách místního významu. Byť to nemusí být to nejšťastnější řešení, i tak dosáhneme cíle zákona – zrychlení povolování, redukce razítek a dodržování lhůt a já tuto dohodu ctím. Toto je prakticky jediná zásadní změna, kterou jsme se částečně vzdálili od věcného záměru zákona, který schválila vláda.

Co to bude znamenat v praxi?
Zákon původně počítal s tím, že vznikne čistě státní stavební správa už od stavebních úřadů na obcích, nyní po dohodě se Svazem měst a obcí ČR bude dál na obcích s rozšířenou působností fungovat přenesená státní správa. Od krajů výš vznikne státní stavební správa, tedy 14 krajských stavebních úřadů doplněných o jeden zvláštní pro stavby celorepublikového významu. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.

Velcí investoři se strategickými stavbami tedy budou rovnou spadat pod krajskou stavební správu. Co ti malí investoři? Pro ně se nic nezmění?
Ale i pro ně bude znamenat stavební zákon přelomovou změnu. Musíme si na rovinu říci, že oproti původnímu návrhu zákona se nám prodlouží řízení o 30, resp. 60 dnů, kdy bude vydávat krajský stavební úřad jedno integrované vyjádření, na základě kterého stavební úřad na obci vydá povolení. Pokud stavební úřad nebude konat v zákonem stanovené lhůtě, budou v zákoně pojistky a řízení přejde na krajskou stavební správu. Je třeba si říci, že nová struktura stavebních úřadů je jen jednou ze změn, které stavební řízení urychlí. Ke změně uspořádání stavební správy musí dojít – v tuto chvíli máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu, a to 714 obecních stavebních úřadů, 609 speciálních stavebních úřadů, 9 báňských a 4 vojenské. Takže celkem více než 1300 úřadů a pro srovnání 4krát větší Polsko jich má jen 300. Na našich stavebních úřadech pracuje více než 13 tisíc úředníků, kteří si kvůli této roztříštěnosti nemohou pomoci a navzájem se zastoupit.

Extrémní roztříštěnost stavebních úřadů ale není jediným problémem současné legislativy. Dalším je například velké množství dotčených orgánů, nedodržování lhůt ze strany státu, soudy při přezkumech nemohou změnit rozhodnutí stavebních úřadů, což spolu s možností dotčené veřejnosti vyjadřovat se v každém dílčím kroku vytváří onen pověstný ping – pong, jehož výsledkem je i několikaleté martyrium, než stavebník získá konečné rozhodnutí. V tuto chvíli také existuje deset typů řízení, do budoucna bude už jen jedno. A každý bude mít možnost se odvolat, ale jen jednou. Jednodušší bude také projektová dokumentace. Co ocení každý investor, velký i malý, že konečně nebude muset sám shánět desítky razítek. V budoucnu podá žádost o stavební povolení a všechno vyřídí stavební úřad.

Jak dlouho bude trvat získat stavební povolení?
Investor by ho měl získat do jednoho roku i s odvoláním a přezkumem. Tomu pomůže například zavedení apelačního principu, kdy odvolací orgán ve věci rozhodne, ne že věc vrátí k novému rozhodnutí prvoinstančního orgánu, což se může opakovat několikrát. To je ten pověstný ping – ping, který probíhá mezi stavebními úřady a odvolacími orgány. Stejný princip bude uplatňovat i soud u přezkumu, když to bude možné. Čas a nervy investorům ušetří velmi to, že už nebudou muset sami shánět i 40 a více razítek od dotčených orgánů státní správy. Ty mívají často požadavky, které jdou vzájemně proti sobě. A kdo musí rozpory řešit? No investor. Když některým požadavkům vyhoví, musí často kolečko s projektovou dokumentací opakovat. To se musí změnit.

Někteří politici tvrdí, že by stačilo stavební řízení digitalizovat. Stačilo?
Nestačilo. To by jen digitálně zafixovalo lhůty, které teď máme, a které nás v tom pověstném žebříčku staví na 157. místo. Také by neodpadlo shánění těch desítek razítek od dotčených orgánů. Každé z těchto razítek pak může odvolatel požadovat přezkoumat u nadřízeného orgánu. Digitalizace je nutná a je předpokladem pro to, aby stavební zákon fungoval, sama o sobě nás ale nespasí. Je ostuda, že investoři vozí i v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady spolu komunikují prostřednictvím papíru. Proto na elektronizaci stavebního řízení intenzivně pracujeme. Peníze už jsou. Podařilo se alokovat i miliardy z evropských dotací.

Stavební zákon prochází připomínkovým řízením. Jak hodně se změní?
Je třeba si na rovinu říci, že k zákonu přišlo téměř pět tisíc zásadních připomínek. Velká část z nich byla věcně podobná, rozdělili jsme je proto do 26 skupin. My připomínky nyní vypořádáváme tak, abychom zohlednili ty oprávněné a zákon prošel legislativní radou vlády co nejsnáze. Zákon nemůže být postaven na filosofických myšlenkách, musí se v něm potkat reálný svět s tím paragrafovým. Zákon prostě musí mít oporu v legislativě, musí být aplikačně jednoznačný, jinak budeme končit u soudů. My nyní v tomto smyslu vedeme řadu jednání s připomínkovými místy. Například s velkými městy se snažíme najít kompromis tak, aby měla co nejlepší podmínky pro to, aby se rozvíjela, zároveň si ale stát musí pohlídat svoje zájmy. Nesmí být například ohrožena stavba nadregionálních projektů typu dálnic nebo energetických zdrojů a sítí. Nesmíme také zapomenout, že zákon musí fungovat pro celou Českou republiku, tedy pro Prahu s více než jedním milionem obyvatel, ale i pro obec s pěti sty obyvateli.

Neprobíhá vypořádání připomínek příliš rychle? Prý tu jsou požadavky na nové meziresortní řízení…
Ano, tempo je rychlé. Principy zákona schválené ve věcném záměru zůstaly zachovány. V zákoně je, že se povede řízení na jednom místě, bude jedno řízení, dojde k maximální integraci dotčených orgánů… Musím říci, že máme historickou šanci začít stavět, nemůžeme se ale utopit v detailech a stále dokola něco vylepšovat. Snažíme se dodržet schválený harmonogram. Pokud zákon nestihne schválit tato Poslanecká sněmovna, než se ustanoví nová, zákon by se mohl schvalovat někdy v roce 2022 a 2023. Než potom zákon nabude účinnosti, jsme v roce 2026, a to znamená dalších šest let stavební paralýzy.

red

Pravidelné novinky e-mailem