Od vypuknutí krize vydala EU navíc 24 miliard eur za energetické dovozy, aniž by získala jediný dodatečný molekul energie. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že přechod na čistou a domácí energii je ekonomickým i bezpečnostním imperativem: rozhodnutí přijatá dnes určí schopnost Evropy čelit krizím zítřka.

Balík zahrnuje jak okamžitá, tak strukturální opatření. V krátkodobém horizontu Komise hodlá koordinovat doplňování zásobníků zemního plynu, uvolňování ropných zásob a dostupnost pohonných hmot pro letectví. Nově bude zřízen Fuel Observatory – observatoř sledující výrobu, dovozy, vývozy a zásoby dopravních paliv v celé EU, která umožní rychle odhalit hrozící nedostatky.

Na ochranu spotřebitelů a průmyslu před cenovými špičkami Komise navrhuje cílené příjmové podpory, energetické poukázky, snížení spotřební daně z elektřiny pro zranitelné domácnosti a přijetí dočasného rámce pro státní pomoc. Klíčovým krokem bude rovněž Akční plán elektrizace, který Komise představí do léta a který stanoví ambiciózní cíle pro elektrifikaci průmyslu, dopravy i budov.

Financování přechodu na čistou energii si vyžádá až 660 miliard eur ročně do roku 2030. Z veřejných zdrojů jsou k dispozici mimo jiné prostředky z Fondu obnovy (219 miliard eur) a kohezních fondů. Aby Komise přilákala i soukromý kapitál, v březnu 2026 přijala Strategii investic do čisté energie a plánuje uspořádat summit investorů, průmyslových lídrů a finančních institucí. Opatření budou projednána na neformálním zasedání Evropské rady na Kypru ve dnech 23.–24. dubna.