Komora: Administrativní zátěž podnikatelů se nijak nezlepšuje

Na stále neuspokojivou situaci v oblasti regulatorní a administrativní zátěže dlouhodobě upozorňuje Hospodářská komora, podle níž musí živnostníci a firmy vůči státu plnit přes 1700 povinností jen podle dvou desítek základních podnikatelských zákonů.

Regulační prostředí a přívětivější podnikatelské klima se dlouhodobě sleduje v rámci indexu Ease of doing business, který umožňuje porovnávat země z pohledu snadnosti v podnikání.

Podnikatelské klima v mezinárodním srovnání

V rámci tohoto mezinárodního zkoumání využívajícího několik metrik s cílem porovnat prostředí podnikové regulace se Česká republika umístila v roce 2020 na 41. místě ze všech 190 hodnocených světových ekonomik. V pořadí ji předběhly i postsovětské země, jako jsou Kazachstán, Ázerbájdžán nebo Gruzie, kde jsou dle zvolených indikátorů jednodušší a přívětivější podmínky pro podnikání. Z hlediska vývoje pořadí si ČR nevede příliš dobře. Od roku 2015, kdy obsadila 26. místo, se její pozice každoročně propadá.

Hospodářská komora zmapovala stav regulatorní a administrativní zátěže na podnikatelské subjekty a jejich dopad. Záměrem šetření bylo zhodnotit vnímání samotných podnikatelů týkající se adekvátnosti regulací a toho, jak ovlivňují jejich obchodní činnost. Současně bylo cílem porovnat posun ve vnímání regulatorní a administrativní zátěže za uplynulých 5 let od provedení poslední ankety Hospodářské komory na dané téma.

Zdlouhavé čekání na rozhodnutí správního orgánu či soudu

Podnikatel je nucen při svém podnikání věnovat mnoho času činnostem, které přímo nesouvisejí s předmětem jeho podnikání. Nejčastěji se jedná o úsilí věnované náročné správě zákonných povinností spojené s byrokracií či zdlouhavostí správních nebo soudních rozhodnutí.

Z hlediska množství stráveného času a stresu vadí podnikatelům nejvíce zdlouhavé čekání na rozhodnutí správního orgánu či soudu. Jednoznačným favoritem byl tento aspekt regulatorní zátěže jak pro právnické, tak pro fyzické osoby, komplikací pro firmy všech velikostí bez ohledu na obor podnikání.

Nicméně nejvýrazněji se negativní pohled na délku řízení projevil u velkých firem (77 %) a firem působících ve stavebnictví (68 %). To koneckonců odpovídá i faktu, že ČR patří například v délce stavebního řízení doposud mezi nejpomalejší země na světě.

Duplicitní vyplňování formulářů a výkazů

Polovina podnikatelů hodnotila velmi negativně také duplicitní vyplňování formulářů a výkazů (např. formulář s přehledem o příjmech, který musí OSVČ dodat ČSSZ i zdravotní pojišťovně) a časté souběžné platby (například daň ze mzdy zaměstnanců finančnímu úřadu a pojistné odvody z mezd pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny).

V individuálních odpovědích podnikatelé uváděli, že počet statistických formulářů, které musí vyplňovat, a jejich frekvence se navýšily. K systému sběru dat doslova uváděli: „Naprosto nesmyslné formuláře a jejich vyplňování údaji, které stát již má z daňových přiznání k dispozici.“ Podnikatelům by povinných formulářů a výkazů a také digitalizace veřejné správy, která by umožnila propojení informačního systému s databází jednotlivých orgánů.

Nejednotný postup úřadů a svévole úředníků

Na pomyslném třetím místě se umístil nejednotný postup úřadů a svévole úředníků. Důvodem velké části překážek, s nimiž se podnikatelé potýkají, je tvrdost a strnulost nebo netransparentnost právního rámce, který takovéto překážky vytváří.

Velká část podnikatelů považuje za nejvíce problematické to, že je ponechán velký prostor pro libovůli státních orgánů ve srovnání s omezenými možnostmi postupu samotných podnikatelů. Toto vnímání ve skutečnosti odkazuje na požadavek jednotného a racionálního přístupu orgánů veřejné moci a na potřebu větší předvídatelnosti jejich rozhodování. Podnikatelé se nedomáhají úlev, ale jednoznačnosti právního rámce a právní jistoty, která je pro zdravé podnikatelské prostředí zásadní.

Jeden z respondentů v této souvislosti konstatoval, že „státní úřady v jednotlivých městech si vytvářejí vlastní pravidla, není standardizovaný přístup a často záleží na vůli individuálního úředníka.“ Velké kompetence úředníků ve spojení s množstvím regulatorních povinností vytvářejí ztížené a vysoce administrativně náročné překážky k podnikání.

Srovnáme‑li situaci z šetření před pěti lety, došlo ve vnímání podnikatelů u obou „nejproblematičtějších“ projevů regulace ke zhoršení. Se zdlouhavým čekáním na rozhodnutí správního orgánu či soudu je nespokojeno větší procento podnikatelů než v roce 2017 (60 % oproti 53 %).

Letos byla tomuto aspektu udělena průměrná známka 3,37 oproti 3,22 před pěti lety. Obdobně je to u duplicitního vyplňování formulářů a výkazů a paralelního placení, kde podnikatelé ve větší míře sáhli po hodnocení nejhorší známkou (průměrná známka 3,25 v roce 2022 a 3,07 v roce 2017).

Změna v regulatorní zátěži pohledem podnikatelů

Velká většina (79 %) podnikatelů se shodla na tom, že se úroveň regulatorní zátěže během jejich podnikání zvýšila. Zvýšení vnímají ve větší míře právnické osoby, především malé a středně velké firmy. Nárůst regulatorní zátěže pociťují více firmy orientované na služby převážně pro podniky. Na druhou stranu mezi firmami ze stavebnictví se nenašla ani jedna, která by odpověděla, že se regulatorní zátěž snížila.

Jedním z vnímaných projevů regulatorní zátěže je přenášení povinností ze státu na podnikatele. Zaměstnavatelé často plní roli sociální pojišťovny poskytující plnění zaměstnanci kupříkladu ve formě nemocenské, nebo provádí exekuce srážkami z mezd zaměstnanců. Tyto a další podobné agendy stojí mnoho času a sil podnikatelů.

„Přenášení povinností z dlužníka na zaměstnavatele zvyšuje administrativní zátěž a neochotu zaměstnávat zaměstnance s exekucí,“ upozorňují hned dva z komentářů od respondentů šetření. Přitom povinnosti ukládané podnikatelům se mají v nejbližší době ještě rozšiřovat. Například v souvislosti s dřívějšími odchody do důchodu pro vybrané náročné profese budou zaměstnavatelé povinni vést evidenci počtu odpracovaných směn v zaměstnání s rizikem práce.

Dále se na úrovni EU připravuje směrnice, podle které mají být tuzemské firmy odpovědné mimo jiné i za dodržování lidských práv zaměstnanců v zahraničních dodavatelských nebo odběratelských firmách. To vše může v budoucnu vést k ještě většímu zatížení podnikatelů záležitostmi přímo nesouvisejícími s jejich podnikáním.

Podobně v souvislosti s posílením slaďování pracovního a rodinného života vláda uvažuje o zavedení dalšího volna pro rodiče malých dětí, jehož poskytování by bylo vázáno podrobnou evidencí volna čerpaného oběma pracujícími rodiči.

Podnikatelé by však naopak uvítali kroky vlády, které by byly ve prospěch snižování administrativní zátěže a objemu povinně poskytovaných informací o podnikatelích.

Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Lucia Bartůsková, ekonomická analytička HK ČR