Zatímco v roce 2021 činil export vojenského materiálu přibližně 15 miliard Kč, v 2024 dosáhl rekordních 91 miliard Kč, což představuje šestinásobný nárůst.

Sektor nyní generuje kolem 3 % HDP, přímo zaměstnává asi 35 tisíc lidí a nepřímo podporuje dalších až 70 tisíc pracovních míst. Má významný vliv na inovace a technologické přesahy do civilních oblastí, jako je letectví nebo kybernetická bezpečnost.

Jaké jsou další priority rozvoje tohoto dynamického odvětví z pohledu Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR?

Být stabilním partnerem

Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR ve svých prioritách pro období 2026–2027 zdůrazňuje především potřebu dlouhodobě udržitelného partnerství mezi státem a obranným průmyslem, maximální zapojení domácích firem do modernizace ozbrojených sil a odstranění bariér, které brání rozvoji sektoru.

Základní ambicí je institucionální ukotvení obranného průmyslu jako plnohodnotné součásti obranného a bezpečnostního systému státu. Nemá být jen dodavatelem, ale stabilním partnerem s jasně vymezenými právy a povinnostmi. Pokud stát požaduje udržování kapacit či krizovou připravenost, musí tyto požadavky doprovázet předvídatelným smluvním rámcem a odpovídajícími kompenzacemi. Cílem je vyvážený model, který umožní firmám investovat a zároveň zajistí mobilizační potřeby státu.

Klíčovou oblastí je také modernizace Armády ČR. Ta by neměla přinášet pouze nové schopnosti armádě, ale i rozvoj domácího know‑how, pracovních míst a technologických kompetencí. Sekce proto prosazuje jasná pravidla pro podíl českého průmyslu na akvizicích, včetně transferu technologií, licenční výroby a zapojení do celého životního cyklu techniky. Součástí je i reforma akvizičního systému, aby pružněji reagoval na rychlý technologický vývoj.

Česko součástí aliančních sil

Ambicí českého obranného průmyslu je rovněž silná a rovnoprávná pozice v evropských a aliančních strukturách. To znamená skutečný přístup k evropským fondům a programům a vytvoření funkčního „společného obranného trhu“ v rámci EU bez zbytečných administrativních překážek. Česká vláda by měla systematicky hájit zájmy domácích podniků při vyjednávání evropských pravidel.

Bez funkční legislativy však nelze partnerství budovat. Proto je nutná revize krizové a branné legislativy a systematické začlenění obranného průmyslu do krizového plánování již v době míru. Diskutuje se také o vytvoření kategorie podniků důležitých pro obranu státu s odpovídajícím právním režimem.

Prioritou je výzkum a vývoj

Neméně důležité je stabilní financování, podpora výzkumu, vývoje a inovací a rozvoj výrobních kapacit v ČR. Cílem je odstranit institucionální překážky a posílit podporu obranného výzkumu tak, aby sektor zůstal technologicky konkurenceschopný.

Priority zahrnují také rozvoj mezivládní spolupráce v režimu vláda–vláda, která posiluje exportní možnosti českých firem, a pokračující podporu obrany Ukrajiny. Samostatnou kapitolou je memorandum o podpoře aktivních záloh a prohlubování spolupráce mezi podnikatelským prostředím a armádou, což má přispět k širší odolnosti České republiky vůči vojenským, ekonomickým i kybernetickým hrozbám.

Aktualizované priority tak představují ucelený návrh, jak propojit bezpečnostní a hospodářské zájmy státu a posílit postavení obranného průmyslu jako strategického pilíře české ekonomiky.

Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Jan Sotona a Milan Kašík