Zdůrazňovali ale oprávněnou obavu, že ani desítky ušetřených miliard korun veřejné finance nestabilizují, dokud vláda nejprve detailně nezmapuje bolavá místa ekonomiky.
Návrh na úpravu zbytečně byrokratických opatření Komora vytipovala u více než 400 případů. Podle představ živnostníků a firem by se mělo měnit 114 konkrétních ustanovení ve 41 právních předpisech.
„Projít razantní dietou musí celý administrativní systém, jinak za tři roky budeme v podobné situaci jako dnes. Mezi největší akutní problémy podnikatelů patří úbytek pracovníků a legislativou vyvolávané neproduktivní činnosti, jako je nadměrná administrativní a regulatorní zátěž v podnicích. Ta zpomaluje hospodářský růst země, firmy a stát na ni vynakládají zbytečně tisíce neproduktivních hodin a miliardy korun, přesto její redukce ze strany státu je v mnoha případech jen kosmetická. Slíbili jsme proto, že začneme tím, že státu dodáme k analýze seznam zbytných povinností podnikatelů,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Prohlášení poplatníka
Prohlášení poplatníka k dani z příjmů by zaměstnanci už nemuseli podle návrhu Hospodářské komory podepisovat každý rok, ale jen při nástupu do zaměstnání nebo případných změnách jejich údajů. Zrušit každoroční vyplňování „růžového papíru“ povede podle Hospodářské komory ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů.
Prohlášení poplatníka daně z příjmů je jednou z podmínek, které je nutné splnit, aby bylo možné v průběhu zdaňovacího období uplatňovat nezdanitelné části daňového základu, tedy slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Podepisují ho nejen zaměstnanci v zaměstnaneckém poměru, ale také brigádníci, kteří práci vykonávají na základě dohod. Podle zákona musí poplatník každoročně podepsat prohlášení k dani nejpozději do 15. února.
„Mzdové účetní každý rok uhánějí zaměstnance kvůli podpisu, i když se u většiny zaměstnanců situace nemění. Je to ukázkový příklad nesmyslné administrativní zátěže už tak složitého daňového systému, bez ní se zaměstnavatelé i zaměstnanci obejdou. Přitom stačí růžový formulář podepisovat při nástupu do zaměstnání a dále v případě, že došlo k nějaké změně, třeba narození dítěte,“ upřesňuje návrh Zdeněk Zajíček.
Právní elektronický systém a Portál podnikatele
Hospodářská komora se důsledně zapojuje do hledání řešení přispívajících ke snížení byrokracie. Již dříve vyvinula Právní elektronický systém pro podnikatele (PES), který přehledně mapuje regulatorní zátěž v podobě veřejnoprávních povinností podnikatelů. Podle tohoto elektronického nástroje každá osoba samostatně výdělečně činná musí jen podle 21 základních podnikatelských zákonů plnit 1719 povinností. Zaměstnavatelům stát ukládá nejméně 2100 povinností.
Komora v současnosti také rozpracovává koncept Portálu podnikatele. Univerzální brána by měla podnikatelům zpřístupnit informace o podnikání a umožnit jim bez bariér komunikovat s veřejnou správou prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Portál zároveň bude zprostředkovávat soukromoprávní služby, relevantní pro konkrétní životní situace podnikatele.
Kniha jízd firmy zatěžuje
Vedení detailní evidence knihy jízd je podle Hospodářské komory nadbytečné a pro firmy administrativně velmi náročné. Pokud nebudou muset striktně rozlišovat pracovní a soukromé cesty, podnikatelům to výrazně sníží byrokratickou zátěž.
Administrativně nejnáročnější je evidence jízd u plátců DPH, kteří nárokují odpočet daně u všech nákladů spojených s provozem vozidla. Pokud podnikatel nebo jeho zaměstnanci využívají automobil i pro cesty, které s výkonem podnikání přímo nesouvisí, musí tuto skutečnost zaznamenat v knize jízd. Náklady na soukromou cestu (pohonné hmoty, údržba vozu apod.) přitom nejsou daňově uznatelné.
„Navrhujeme, aby kniha jízd nebyla vůbec vedena. Jiné důvody jejího vedení, než je rozlišení soukromých a služebních cest, se mohou řešit jinými nástroji. Ze strany státu je třeba namísto knihy jízd navrhnout takový mechanismus, který plnohodnotně zohlední možné odpočty DPH bez zbytečné byrokracie,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
V balíku změn Hospodářská komora kupříkladu navrhuje rozšířit princip samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, zkrátit archivační lhůty povinně archivovaných dokumentů nebo sloučit formuláře týkající se vodního zákona. Tyto návrhy Hospodářská komora již adresovala Úřadu vlády.
Komora chce zrušit knihu jízd. Rozlišování pracovních a soukromých cest firmy zatěžuje
Prouza: Kapři si rybník nevypustí
Na boj s byrokracií přísahají ve volební kampani všechny politické strany. A ať vyhraje ve volbách kdokoliv, velmi rychle na tento slib – spolu se slibem důchodové reformy – zapomene. Už jsme si dávno zvykli, že český stát nám v ničem moc nepomůže, a vlastně by nám jen stačilo, aby nás nechal být. Za finanční krize v roce 2009, za covidu, za první dlouhé měsíce energetické krize jsme vždy našli cestu, jak naše firmy udržet a jak nemuset propouštět naše zaměstnance. Čím více nám stát rozváže ruce, tím více budeme mít času postarat se o rozvoj našich firem a celé české ekonomiky.
Každý podnikatel a manažer tenhle problém zná. U malých firem rostou náklady na právníky, na účetní a různé poradenství, u velkých roste počet lidí zaměstnaných v administrativě, v účtárně, na právním. Spousta firem odmítá žádat o různé dotace, protože se v minulosti naučily, že zájmem úředníků není pomoci rozvoji české ekonomiky, ale chodit na kontroly tak dlouho, než se něco najde. Dokonce i Národní plán obnovy, na kterém se dohodla celá Evropa jako na nástroji restartu ekonomiky po covidu, velkou část peněz směřuje na provozní financování státu, nikoliv na podporu podnikání, jak to udělaly jiné země.
Ale vraťme se k boji s byrokracií. Staré české přísloví říká, že kapři si rybník nevypustí. A proto jsme dali dohromady náš návrh na reformu české byrokracie, protože bez ohledu na sliby je stát ochoten dělat jen kosmetické změny. Zatím máme na seznamu 411 konkrétních položek a moc děkuji všem členům Hospodářské komory, že nám posílají další a další náměty. Náš seznam budeme průběžně doplňovat a rozšiřovat.
Abych ale jen nekritizoval, chci poděkovat těm, kteří sliby o konci byrokracie berou vážně. Ať už je to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a jeho úspěšný boj s byrokracií pracovně‑lékařských služeb, nebo ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který zjednodušil – a doufáme, že ještě zjednoduší – papírování okolo pracovněprávních vztahů a podpořil náš návrh na Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, takže podnikatelům bude stačit poslat státu data jednou a ČSSZ, úřad práce, finanční správa a ČSÚ si je už předají samy mezi sebou.