Zařazeno bylo rovněž několik mimořádných otázek věnovaných aktuálním tématům, například hodnocení situace v zahraničním obchodě.

Vývoj zahraničního obchodu zásadním způsobem ovlivňuje výkonnost české ekonomiky, která do zahraničí vyváží přibližně třetinu hodnoty domácí produkce. Nárůst (zejména celních) bariér v mezinárodním obchodě, geopolitická rizika nebo válečné konflikty narušující dodavatelsko‑odběratelské řetězce proto mohou mít významný negativní dopad na ekonomickou situaci exportně orientovaných českých firem.

HK ČR: Český průmysl přichází o klíčové trhy. Export by měl rychle zamířit do Afriky, Asie či Jižní Ameriky

I z tohoto důvodu se jarní Komorový barometr v jedné z otázek zaměřil na to, s jakými překážkami se členské firmy HK ČR při exportu setkávají a které z těchto bariér považují za nejvýznamnější.

Z výsledků šetření vyplývá, že situace v zahraničním obchodě z pohledu firem i nadále zůstává problematická. To potvrzuje skutečnost, že pouze 13,7 % respondentů uvedlo, že se při exportu nesetkává s žádnými překážkami.

Poptávka klesá

Nejrozšířenější překážkou při exportu produkce je slabá poptávka, respektive její pokles, který jako jednu ze svých odpovědí zvolila téměř třetina oslovených exportérů (30,4 %). Sílu poptávky vedle zvýšené opatrnosti firem v reakci na geopolitická rizika pravděpodobně tlumí především jen pozvolný hospodářský růst států eurozóny, které představují pro český export nejvýznamnější odbytiště.

Zvláště slabý výkon vykazuje Německo, jež je dlouhodobě pro českou ekonomiku vůbec nejvýznamnějším obchodním partnerem. S ohledem na makroekonomické prognózy pro Německo i celou eurozónu na letošní a příští rok lze však očekávat, že by poptávka z těchto teritorií v průběhu následujících měsíců měla postupně posilovat.

Více než čtvrtina firem (26,9 %) zároveň pociťuje zhoršení konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie ve srovnání se zahraniční konkurencí. S mezinárodní konkurencí souvisí také třetí nejčastěji zmiňovaná překážka, kterou v šetření zvolilo 25,8 % respondentů. Ti pociťují narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie, která dále komplikuje jejich ekonomickou situaci.

Kurzová rizika

Další z relativně často zmiňovaných překážek, které zvolila vždy více než pětina respondentů, souvisí s českou národní měnou. Celkem 23,7 % firem označilo za problém kurzová rizika vyplývající z kolísání měnového kurzu, zatímco srovnatelný podíl respondentů (22 %) upozornil na příliš silný kurz koruny prodražující českou produkci z pohledu zahraničních odběratelů.

Kalkulačka kurzových rizik

Výsledky tak ukazují, že ačkoli jsou kurzová rizika pro exportéry reálnou a objektivní překážkou (a jsou často zmiňována jako argument ve prospěch přijetí společné evropské měny), firmy při vývozu produkce čelí kombinaci hned několika překážek, které mohou svým významem kurzová rizika převyšovat, jelikož se bezprostředně promítají do konkurenceschopnosti jejich produkce, resp. do poptávky po ní.

Regulace exportu

Pro 15,9 % firem představuje významnou komplikaci také administrativní zátěž vyplývající z regulatorních požadavků souvisejících s exportem. To potvrzuje, že vysoká administrativní a byrokratická zátěž je strukturálním a široce rozšířeným problémem, který se neomezuje pouze na pracovněprávní legislativu, ohlašovací povinnosti nebo daňovou agendu, ale výrazně přesahuje i do oblastí, které bývají v této souvislosti zmiňovány méně často, například právě do exportních aktivit.

Odpovědi respondentů tak zároveň naznačují, že přetrvávají i překážky na společném evropském trhu, které firmám brání v plném využití jeho potenciálu pro podporu ekonomického růstu. Dosud zmíněné překážky lze považovat za nejvýznamnější – každou ze zbylých identifikovaných bariér totiž zvolila už méně než desetina respondentů. Úplný výčet překážek včetně relativní četnosti odpovědí zachycuje graf č. 1.

Pozitivním zjištěním je, že nárůst celních bariér v zahraničním obchodě české firmy zřejmě ovlivnil relativně mírně, jelikož jako překážku ho uvádí pouze nízké jednotky procent respondentů (4,6 %). Je však vhodné doplnit, že cla mohou na firmy působit také nepřímo, prostřednictvím jejich zahraničních odběratelů, kteří mohou být cly zasaženi citelněji. Část vlivu cel se tak může projevovat zprostředkovaně například poklesem poptávky. Pro respondenty přitom může být v některých případech náročné spolehlivě rozlišit, do jaké míry je slabá poptávka důsledkem cel a do jaké míry ji způsobují jiné faktory.

Dopady krize na Blízkém východě

K těmto standardním překážkám při exportu se navíc na přelomu února a března přidal další faktor komplikující fungování (nejen exportně zaměřených) českých firem, a to začátek konfliktu na Blízkém východě. V důsledku konfliktu došlo mimo jiné k nárůstu cen komodit a dalších vstupů, k narušení dodavatelsko‑odběratelských řetězců nebo prohloubení poklesu poptávky.

Komorový barometr: Zahraniční obchod trápí i chronické strukturální problémy evropské ekonomiky

HK ČR v reakci na tento konflikt realizovala bleskové šetření nazvané Dopady krize na Blízkém východě, jehož cílem bylo získat od členů HK ČR mimo jiné informace o tom, jaké jsou dopady situace na Blízkém východě na jejich podnikání, zda se potýkají s nedostatkem některých kritických vstupů nebo také jakou by uvítali reakci ze strany státu.

Sběr dat probíhal v termínu od 31. 3. do 6. 4. 2026 a zapojilo se do něj celkem 388 respondentů. Dopady konfliktu (viz graf č. 2) dolehly na drtivou většinu firem. Pouze 4,9 % respondentů uvedlo, že žádné dopady nepociťuje, a zcela okrajovou odpovědí byla možnost, že dopad na firmu je pozitivní (např. může jít o vznik nových příležitostí nebo oslabení konkurence). Na 93,3 % respondentů tak konflikt dopadl negativně.

Důsledky konfliktu ale na firmy patrně zapůsobily s různou intenzitou. Čtvrtina firem závažnost negativního dopadu hodnotila jako mírnou. Nejčastěji sílu negativního dopadu firmy popisovaly jako středně silnou – možnost zvolilo 37,4 % respondentů. Poměrně velká část respondentů (28,4 %) ale negativní dopad vnímala jako silně negativní.

Dobrou zprávou je, že dopady konfliktu na podnikání za kritické, tedy ohrožující samotnou existenci firmy, označilo pouze 2,5 % respondentů. Pokračování konfliktu, případně jeho další eskalace by však mohly vést k nárůstu podílu takto zasažených firem.

Rostou ceny vstupů

Z konkrétních dopadů konfliktu respondenti za nejvýznamnější považovali nejčastěji zvýšení cen energetických vstupů a komodit včetně pohonných hmot (72,5 % respondentů), zvýšení cen polotovarů, součástek a materiálů (54,3 %), pokles poptávky po zboží nebo službách firmy (30,6 %) a narušení dodavatelských řetězců a zpoždění na straně dodavatelů (28,1 %). V této otázce umožňující zvolit až tři odpovědi respondenti vybírali i z dalších možností odpovědí, ale každou ze zbývajících možností zvolila již výrazně menší část respondentů než v případě zmíněných čtyř hlavních problémů.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Roman Renda, analytik, Úsek legislativy, práva a analýz HK ČR