Kompenzace 2020: Podnikatelům připadlo 110 miliard korun

Ministerstvo financí (MF) začátkem ledna publikovalo výpočet poskytnuté pomoci v souvislosti s epidemií koronaviru za rok 2020, která činí 283,4 mld. Kč. Toto číslo ale může být mylně interpretováno jako pomoc podnikatelům. Hospodářská komora proto spočítala, kolik skutečně v loňském roce činily vládní kompenzace podnikatelům v souvislosti s epidemií covidu-19 a jaké výše dosáhly ve srovnání s původními předpoklady vlády.

V průběhu první (jarní) fáze koronavirové krize, konkrétně v květnu 2020, MF oznámilo, že stát předpokládá vydat na opatření přijatá v souvislosti s koronavirem více než 1,1 bilionu korun. Většinu z této částky (851,5 mld. Kč) měla činit záruční schémata (programy COVID II, III, COVID Praha a COVID Plus). Na pomoc podnikatelům spolu se zaměstnanci soukromého sektoru mělo jít celkem 234,5 mld. Kč. Podle údajů uváděných MF ale vláda do ekonomiky v souvislosti s covidem-19 nakonec loni uvolnila 283,4 mld. Kč. Jak se v těchto číslech zorientovat? Co je a co není pomoc podnikatelům?

Záruky a úvěry pro podnikatele

Co se týká úvěrových programů COVID, resp. úvěrů a záruk podnikatelům, dle údajů ČNB firmy do poloviny prosince 2020 efektivně načerpaly prostředky v hodnotě 39,4 mld. Kč, což je zhruba 5 % plánované záruční kapacity (odhadována na 851,5 mld. Kč – viz graf č. 1). Vzhledem k poměrně přísnému výběru podnikatelů, kteří na tento typ podpory dosáhnou, předpokládáme, že naprostá většina úvěrů bude splacena, resp. záruka nebude realizována, a nebude tak znamenat reálné výdaje státu. Při výpočtech skutečné pomoci podnikatelů tak k této formě pomoci nebylo přihlédnuto.

Co je a co není podpora firem?

K analýze byla použita data o pokladním plnění státního rozpočtu k 31. 12. 2020, konkrétně vybraná opatření financovaná z veřejných prostředků, která MF prezentuje jako opatření v souvislosti s covidem-19. Z těchto opatření byla vyloučena ta, která mají jiný hlavní cíl než podporu soukromých podnikatelů.

Mezi opatření v souvislosti s koronavirem je totiž zahrnována mimo jiné podpora důchodců, zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru (např. ošetřovné nebo zvýšení platů), podpora příjmů krajů, měst a obcí, neziskových subjektů a příspěvkových organizací, opatření s cílem potravinové soběstačnosti, humanitární pomoci, zajištění vakcíny a další. Není samozřejmě vyloučeno, že sekundárně, resp. okrajově, tato vyloučená opatření pozitivně ovlivnila i některé podnikatele.

Nebyl to ale jejich hlavní cíl. Nakonec, takto zprostředkovaně by se dal jako výdaj v souvislosti s covidem-19 označit každý výdaj vyplacený státem komukoliv po polovině března 2020.

Do pomoci podnikatelům byla započítána i podpora v rámci programu Antivirus – režim A, A+ a režim B, ovšem jen jeho poměrná část (jedna čtvrtina). Kompenzace z tohoto programu jsou totiž poskytovány na celkové mzdové náklady, zahrnující jak zaměstnancům vyplacené náhrady mezd, tak povinné pojistné odvody odvedené zaměstnavatelem (za sebe) ČSSZ a zdravotním pojišťovnám. Zbylé tři čtvrtiny vynaložených peněz z programu jsou tak fakticky finanční podporou samotných zaměstnanců na překážkách.

Použitá čtvrtinová proporce je dána tím, že na jednu stokorunu vyplacenou zaměstnanci připadá 33,80 Kč, které souběžně musí zaměstnavatel za sebe odvést na pojistném. Proto z každých 133,80 Kč poskytnutých firmě v rámci programu Antivirus stát samotnému zaměstnavateli přispívá dílem rovným podílu 33,8/133,8, což je cca jedna čtvrtina.

Skutečnost daleko za předpoklady

Dle propočtů analytiků HK ČR činila ke konci prosince 2020 celková pomoc vlády podnikatelům v souvislosti s epidemií koronaviru 110 mld. Kč.

Z toho pomoc prostřednictvím výdajů veřejných rozpočtů činila 23 mld. Kč a prostřednictvím úlev snižujících příjmovou stranu rozpočtu (snížený výběr daní a pojistného) představovala 87 mld. Kč. Je však třeba podotknout, že část pomoci formou úlev bude muset být podnikateli „vrácena“, protože došlo jen k odkladu povinností.

Dohromady firmám i zaměstnancům soukromého sektoru bylo v souvislosti s epidemií koronaviru k 31. 12. 2020 z veřejných rozpočtů nasměrováno 137,7 mld. Kč (110 mld. Kč činila podpora samotných podnikatelů a 27,6 mld. Kč podpora zaměstnanců). To je o cca 40 % méně, než bylo deklarováno na jaře loňského roku (137,7 mld. Kč vs. 234,5 mld. Kč) – viz graf č. 2.

Proč takový rozdíl?

Důvody, proč se původní předpoklady vlády tolik odchylují od reality, mohou souviset s menším než původně předpokládaným rozsahem koronavirové krize. Možná MF na jaře předpokládalo výrazně silnější dopad krize na podnikatele. Rozdíl ale může být způsoben i neochotou vlády kompenzovat soukromému sektoru újmu, která byla způsobena nejen nemocí covid-19, ale zejména restriktivními vládními opatřeními k omezení jejího šíření.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková