Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?

Vláda v květnu představila takzvaný konsolidační balíček, který zahrnuje mnoho změn u daní z příjmů, DPH i dalších odvodů. Jejich stručný přehled najdete v tomto textu na BusinessInfo.cz.

Kromě snížení státní podpory stavebního spoření, zvýšení ceny dálniční známky či znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nabízí konsolidační balíček Fialova kabinetu především změny v daňové oblasti.

Ilustrační fotografie

Součástí opatření je i zrušení výjimky pro nepeněžní benefity, které už nebudou moci podniky zahrnout do daňových nákladů. Tuto velmi selektivní daňovou výjimku uplatňují ale především větší zaměstnavatelé. Pro malé firmy a živnostníky není efektivní tyto zaměstnanecké výhody využívat naplno případně je nevyužívají vůbec.

Co jsou nepeněžní benefity?

Jedná se nikoli o finanční odměnu za práci, ale o různé individuální úpravy pracovní doby (pružná pracovní doba, home office, sickdays), navýšení počtu dní dovolené nad rámec zákona, poukazy a vstupenky nebo poskytnutí firemního automobilu pro soukromé účely. Nejznámějším nepeněžním benefitem jsou stravenky.

K netradičním daňovým benefitům, které budou z legislativy odstraněny, patří také zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění, zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky (ten bude standardně daněn jako příjem zaměstnance). Skončí také daňová uznatelnost tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci. Lidé už nebudou moci využít ani daňový odpočet úhrad za zkoušky „ověřující výsledky dalšího vzdělávání“ a omezeno je i osvobození od daní při prodeji akcií.

Co se změní v oblasti daní?

Zvýšení daně z příjmů právnických osob (firemní daň)

Vláda navrhuje zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent. Současná sazba patří podle ministra financí Zbyňka Stanjury ve srovnání s jinými zeměmi EU mezi ty nižší. Firemní daň ve výši 21 procent byla v Česku naposledy v roce 2008 (předtím byly sazby ještě výrazně vyšší), od roku 2010 až dosud se nezměnila.

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Sazby daně z nemovitých věcí se zvýší až na dvojnásobek ve prospěch státního rozpočtu. V některých obcích však může jít o méně výrazný nárůst, a to kvůli odlišnosti místních koeficientů pro výpočet daně. Od roku 2025 se má odvod navyšovat automaticky podle inflace. Dosud byl pro stát výběr daní ztrátový, zisk měly jen obce. Příští rok by už ale měl stát získat devět miliard korun a v dalších letech ještě více.

V současnosti se například za průměrný sedmdesátimetrový byt platí v centru Prahy daň 1700 korun ročně, nově to bude 2500 korun. V Ostravě a Plzni se daň pohybuje (podle městské části) zhruba na 770 korunách, nově to bude asi 1450 Kč.

Vláda zvýší odvody OSVČ či firemní daň z příjmu. Ozdravný balíček má ušetřit 150 miliard

Omezení slevy na manžela/manželku

V balíčku je navrženo omezení slevy na dani na partnera, na kterou nově dosáhnou jen ti, již mají manžela/manželku pečující o dítě do tří let věku. Podle vlády totiž sleva odrazuje lidi od toho, aby nastoupili do práce. V současnosti si může člověk z vypočtené daně odečíst až 24 840 korun za rok. Pokud jde o zdravotně postiženého partnera s průkazem ZTP/P, zvyšuje se tato částka dokonce na dvojnásobek (49 680 korun ročně). Nové pravidlo by mělo platit až příští rok – bude se tedy vztahovat na příjmy za rok 2024, nikoli za letošek.

Definitivní konec školkovného

Živnostníci a podnikatelé s dětmi v předškolním věku měli dosud možnost zaplatit nižší daň z příjmů. Při vyplňování přiznání si odečítali z daní takzvané školkovné, tedy náklady na umístění dítěte do mateřské školy. Maximální sleva pro rok 2022 byla 16 200 korun ročně. Nyní by se mělo školkovné úplně zrušit.

Vláda argumentovala tím, že tento daňový odpočet uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně. Nízkopříjmoví prý po uplatnění ostatních slev – především základní slevy na poplatníka ve výši 30 840 korun ročně – podporu pro nízký daňový základ nevyužijí.

Ilustrační fotografie

Konec slevy na dani pro studenty

Dalším návrhem v konsolidačním balíku je zrušení slevy na studenta (do 26 let), která je aktuálně ve výši 4 020 Kč za kalendářní rok. V tomto případě je podle vládních legislativců důvodem nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým postačuje standardní sleva na poplatníka. Ta při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob vylučuje zdanění u výdělku nad 205 600 korun ročně.

Auto na firmu jen za 2 miliony?

Součástí opatření je i možné omezení nákupu drahých aut na firmu. V České republice po roce 2000 platilo, že si podnikatelé mohli na podnik s odpočtem DPH pořídit jen automobil v ceně do 1,5 milionu. Už patnáct let je ale toto pravidlo zrušeno. Podnikatelé si tak často – díky tomu, že bylo možné snížit cenu auta o pětinu (díky odpočtu na DPH) – kupovali luxusní a extrémně drahá auta. Stát nyní částku, u které bude možné využít daňový odpočet na nákup vozu, zastropuje. Podle vládního návrhu by to měly být dva miliony korun, o definitivní podobě se ale bude ještě jednat.  

Zrušení kolkových známek

Součástí připravovaného návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je také zrušení kolkových známek jako platebního prostředku při správě daní. Využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje mají dlouhodobě sestupný trend. S existencí kolkových známek je podle vlády spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že známky mohou být předmětem trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu. Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje podle ministerstva financí k „posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za jejich distribuci.“

Výrazně přísnější zdanění výher

Špatnou zprávu má stát také pro výherce. Výhercům v hazardních hrách a tombolách zůstane míň peněz a častěji narazí na limit pro daňové osvobození. Některým také přibyde práce s daňovým přiznáním.

Vláda navrhuje snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího jednoho milionu jen na 50 000 korun. Úplné zrušení osvobození by podle ministerstva financí nebylo produktivní, protože by znamenalo dodatečnou administrativní zátěž pro stát. Každý hráč by totiž musel podávat daňové přiznání a v něm dokládat příjmy i výdaje, byť by prohrál například padesát korun – případně by i jeho výhra byla minimální.

Dlouhý: Podnikatelé vnímají konsolidaci jako nutnost. Pochybují, že plánovaná opatření budou stačit

I další změny se dotknou hazardu

Nižší (druhá) sazba daně z hazardních her se podle vlády zvýší na 30 z nynějších 23 procent. Týká se to zejména takzvaných živých her, což je ruleta případně kostky, karty ad. , binga, kurzových sázek, totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (například pokerové turnaje).

Vyšší progrese u daně z příjmů?

Vyšším odvodům na dani z příjmu fyzických osob dnes podléhá daňový základ přesahující 48násobek průměrné měsíční mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2022 na 38 911 korun. „V praxi to znamená, že podnikatel, který měl za rok 2022 hrubý příjem například 2 000 000 korun, odvádí z 1 867 728 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 132 272 korun 23 procent,“ vypočítává poradce.

Vláda nicméně navrhuje posun limitu pro platbu třiadvacetiprocentní daně ze čtyřnásobku na trojnásobek roční průměrné mzdy (36ti násobek mzdy měsíční). Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří zaplatí vyšší sazbu daně z příjmů. Vláda tvrdí, že se tak zvýší solidarita bohatších s těmi, kteří mají nižší příjmy. „Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ uvedl Stanjurův resort.

Zrušení odpočtu za příspěvky odborům

Podle vlády jde o vysoce selektivní výjimku. „Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací, například výchova a vzdělávání mládeže, sport apod. a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění,“ uvádí důvodová zpráva vlády.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2022

Vyšší odvody OSVČ, zejména sociální pojištění

Fyzických osob podnikatelů se ale nedotknou ani tak změny v daních jako vyšší odvody především na sociálním pojištění. Na změnu doplatí především ti s nižšími příjmy.

V souladu s doporučeními z NERV a mnoha dalších ekonomických expertů vláda navrhuje zvýšit v letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, to jest o 5 procentních bodů ročně a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy.

Kdyby toto pravidlo platilo již v současnosti, minimální záloha na sociálním pojištění by narostla ze současných 2944 korun na 4710 korun. Za rok by tak jen na sociálním pojištění zaplatily OSVČ namísto 35 tisíc více než 56 tisíc korun. Příští rok už bude zvýšení reálné. Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu daně.

Vyšší spotřební daně z tabáku a alkoholu

Daně z tabáku, alkoholu a hazardu mají vynést za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu z toho v příštím roce. Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se příští rok zvýší o deset procent, v následujících třech letech porostou vždy o pět procent. Daň ze zahřívaného tabáku se bude zvyšovat o patnáct procent ročně, nově se zdaní nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret.  Návrh počítá také se zvýšením spotřební daně z lihu o deset procent v roce 2024 a o pět procent ročně v letech 2025 až 2027.

Změny v DPH. Budou jen dvě sazby

Návrh předpokládá redukci počtu sazeb daně z přidané hodnoty na dvě – základní 21 procent a sníženou 12 procent.  V současnosti platí v Česku tři sazby – 10, 15 a 21 procent. Speciální položkou jsou knihy, které vláda navrhuje DPH vůbec nezatěžovat. Vláda přesvědčuje, že se díky plánovaným změnám zlevní léky, potraviny či bydlení.

Do základní sazby DPH se přesunou kadeřnické služby, točené pivo, služby autorů a umělců, práce s komunálním odpadem, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce, palivové dřevo či noviny.

Ostatní položky z některé ze dvou snížených sazeb zůstávají ve sjednocené snížené sazbě 12 %. Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá jen příležitostná hromadná autobusová doprava.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme