Koronavirus má na svědomí nejen stažené slunečníky

Svět v době globální koronavirové pandemie znehybněl, turistika je mrtvá. Jak z toho ven?

Není nic, s čím by se to dalo srovnat,“ řekl Ross Jefferson, šéf kanadské společnosti Discover Halifax. „Tohle zastiňuje finanční krizi z roku 2008 i napadení newyorských dvojčat. Svět se zastavil a letecká doprava zamrzla. Postihlo to celou planetu. Koronavirus náš byznys zcela vymazal.“

Čísla hovoří jasně – 5,3 milionu nocí, které strávili loni turisté v Halifaxu, generovalo 1,3 miliardy dolarů. Tyhle peníze utratili návštěvníci za ubytování, jídlo, pití a zábavu. 

Ross Jefferson v rozhovoru pro Halifax Examiner odhadl, že z 34 tisíc lidí zaměstnaných v turistickém odvětví ve městě a jeho okolí ztratilo práci až 28 tisíc z nich. Z 2550 restaurací 2295 zavřelo. Vláda podle jeho slov pomáhá, ale příjmy pramenící z přílivu výletníků nahradit nemůže. 

„Ti, kteří se stačili přeorientovat na místní, jsou schopni byznys jakžtakž dál udržovat. Ale většina je mimo hru: hotely, penziony, restaurace, kavárny, bary, turistické atrakce.“

Kde je dno? 

Světová turistická organizace (UNWTO) odhaduje výrazný pokles cestovního ruchu. Spadne prý až na úroveň roku 2013. Namísto loňských 1,4 miliardy cestovatelů vyrazí za poznáním či odpočinkem pouze miliarda lidí. O třetinu méně. 

Proti tomu se vymezil Ulf Sonntag z německého Institutu pro výzkum turistiky a lázeňství v severní Evropě. „Podle mě jsou ty odhady příliš optimistické,“ řekl v rozhovoru pro DW. A přiklonil se k názoru Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta predikuje dramatický pokles až o 70 procent. 

Je skeptický hlavně proto, že otevření hranic v mnoha zemích bude až na konci itineráře návratu k běžnému způsobu života. „Zřejmě to nastane nejprve v Evropě. Ale globálně? Pochybuji. Bez vakcíny proti koronaviru nebo nějaké efektivní léčby se nepohneme z místa.“

Na dotaz, zda se tedy turistika stane opět součástí života, Sonntag, odpověděl: „Bude především záležet na tom, jestli si cestování budou moci lidé vůbec dovolit. Vše vyplyne z toho, jak tvrdě budeme postiženi ekonomickou krizí, která se nám zcela jistě nevyhne.“

V Německu se nyní hovoří o tom, že nejprve by se mohly otevřít dovolenkové apartmány a penziony, později hotely. Už koncem května by se mohli první Němci vydat na cesty.   

Na podpoře

Jeden ze světově nejčtenějších francouzských spisovatelů Michel Houellebecq nečeká, že se svět po odeznění epidemie způsobené koronavirem změní. Bude podle něj naopak „o něco horší než dřív“. Jeho názor zveřejnila rozhlasová stanice France Inter. 

„Ani na vteřinu nevěřím prohlášením typu: nic nebude jako dříve. Naopak, všechno zůstane naprosto stejné. Po uvolnění uzávěry se neprobudíme do nového světa. Bude stejný, ještě trochu horší,“ napsal Houellebecq, jehož proslavily romány jako Podvolení, Mapa a území nebo Možnost ostrova.

Tahle slova by mohla Francouze bezesporu potěšit. Země galského kohouta totiž z cestovního ruchu silně profituje. V roce 2018 ji navštívilo 89,4 milionu turistů, z toho Paříž více než 40 milionů. Očekávalo se, že letos by se počet návštěvníků mohl zvýšit až na 100 milionů. 

Příjmy z cestovního ruchu tvořily ve Francii osm procent HDP. Vláda odhaduje, že turistika zaměstnává přímo či nepřímo dva miliony Francouzů. Většina z nich je nyní doma. „To je poprvé, kdy jsem stát požádal o podporu, ale neměl jsem na výběr,“ řekl v rozhovoru pro Euronews Yuval Ben-Ami, který se živí jako průvodce turistů.  

A podobně jsou na tom i další Evropané. Na starém kontinentu je v odvětví zaměstnáno 27 milionů lidí a cestovní ruch loni generoval podle UNWTO 400 miliard eur. 

Marcelo Risi, ředitel komunikace této organizace, vyzval v Euronews evropské vlády, aby odvětví podpořily: „Hovoříme o milio­nech lidí, pracovních míst. To nelze přejít mávnutím ruky. Podívejte se, kolik zemí, a to nejen v Evropě, pandemie ovlivnila, co se s cestovním ruchem stalo.“   

Život v boxech

Objevují se nejrůznější nápady, jak dnes zcela zmrtvělý cestovní ruch rozpohybovat. Hotely u Severního moře přišly s tím, že by obsazovaly v průměru jen každé druhé lůžko, aby redukovaly nápor návštěvníků. Němci si pochvalují, že mají pláže na Baltu poseté tradičními proutěnými „budkami“, které chrání před silným větrem. Nyní prý mohou posloužit jako přirozená ochrana návštěvníků. 

V Itálii zase vzbudil rozruch návrh oddělit na pláži lehátka a v restauracích stoly plexisklem. A i tam se debatuje, jak znovu přilákat návštěvníky z celého světa. Italy ztichlý Řím, Florencie či Benátky děsí. Sektor se „bude muset změnit“, říkají odborníci. 

Turistický průmysl dává obživu 4,2 milionu Italů, pětině pracovní síly země. „Bude to trvat rok nebo dva, než se dostaneme na úroveň, kde jsme byli,“ řekl Lorenzo Bonaccorsi agentuře AFP. Podle něj je třeba letošní rok „odepsat“.  

Ale budou hotely vůbec schopné po otevření návštěvníky přilákat? Italská turistická asociace Confturismo odhaduje, že ztráty způsobené krizí se vyšplhají na 22 miliard eur. Podle ní „sto eur vydaných na turistiku generuje 86 eur v dalších odvětvích“ včetně potravinářství a realit.

Nyní vše vsází na domácí cestovní ruch, který se za normálních podmínek podílí na příjmech z poloviny. Až polovina Italů plánuje, že dovolenou stráví v tuzemsku. Ovšem vše záleží na tom, kdy budou restrikce ukončeny. 

Vláda varuje, že bohaté zahraniční společnosti by mohly využít současné situace a začít levně skupovat své italské rivaly. A všichni se děsí mafie. „Má ohromné finanční prostředky, které může investovat do postižených hotelů, restaurací a dopravních společností. Oni vždycky věděli, jak využít příležitosti,“ řekl palermský prokurátor Francesco Lo Voi listu Local.  

Vliv koronaviru

Polovina světové populace má omezený pohyb. Počet letů poklesl z 200 tisíc (21. únor) na 64 tisíc (31. březen) podle webu FlightRadar 24. Podle Světové turistické organizace (UNWTO) je v současnosti cestovní ruch v 96 procentech světových destinací ovlivněn restrikcemi.  

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.

Pravidelné novinky e-mailem